Unijní klimatická pravidla se revidovala a změkčovala. A bude se to dít dál, řekl europoslanec Ondřej Knotek (Patrioti pro Evropu/ANO). Pro systém emisních povolenek z dopravy a budov (ETS2) je podle něj zásadní, aby se cena povolenky udržela na přijatelně nízké hodnotě. Klimatický cíl pro rok 2040 bude mít podle zpravodaje k této úpravě drastické dopady na průmysl.
Evropský poslanec Ondřej Knotek (Patrioti pro Evropu/ANO) zdůraznil, že pozice české vlády je k rozšíření emisních povolenek ETS2 jasná. Babišův kabinet ji zavést nechce. Nyní hledá spojence napříč Evropou pro jakákoli vylepšení, odložení, či případně úplné zrušení tohoto systému.
„Budeme pracovat na čemkoliv, co pomůže dosáhnout odkladu a sníží dopady ETS2 na občany,“ řekl Knotek v rozhovoru pro EU Perspectives.
U systému emisních povolenek ETS 2 došlo k odložení o dvanáct měsíců na rok 2028. Vy jej považujete za v principu špatný. Je reálné, aby se systém změkčil či úplně zrušil?
Možné to je, ale velmi záleží na čase. Každý měsíc hraje velkou roli. Při vyjednávání o klimatickém zákonu došlo k tomuto kompromisu, tedy odložení o jeden rok. Podle mého názoru i rok odkladu je dobrý, je to dobrá zpráva například pro italskou či polskou vládu, kde budou v roce 2027 volby. To byl taky důvod, proč se nakonec našla shoda i nad klimatickým cílem 2040.
Kolegyně Danuše Nerudová je zpravodajkou takzvaného rozhodnutí o rezervě. Tam je možné udělat úpravy, které v prvních letech umožní přesunout více emisních povolenek z rezervy do systému. A tím působit proti tlaku na cenu. Jsou tam ale určitá omezení, například že povolenek v systému ETS2 bude maximálně 600 milionů. Pak se může stát, že se rezerva „vystřílí“ v letech 2029, 2030. A pak už toho moc nezbude. Hrozí, že cena ETS2 skokově vzroste.
Čekají nás volby
Když se ale podívám na rozložení sil v Parlamentu i Radě, tak vůle zásadně měnit ETS2 není …
Teď skutečně nikoli. Časem se to ale může změnit. Čekají nás v roce 2029 volby do Evropského parlamentu. Předpokládám, že frakce, které jsou řekněme ekonomicky realističtější, jako Patrioti pro Evropu či Evropští konzervativci a reformisté (ECR), posílí. Podobně jako po eurovolbách v roce 2024 nastala větší vůle po určitých revizích zelených cílů, očekávám ještě větší posun i v roce 2029. V roce 2029 už cena ETS2 možná bude tak vysoká, že to volby ovlivní.
Jak hodnotíte pozici české vlády k ETS2?
Pozice Babišovy vlády je jasná. ETS2 zavést nechce. A hledá spojence napříč Evropou pro jakákoli vylepšení, odložení, či případně úplné zrušení toho systému. Pracujeme na čemkoliv, co pomůže dosáhnout odkladu. Co sníží dopady ETS2 na občany.
Základní otázka zní: co je pro občany horší, ETS2 nakonec zavést či nikoli? Protože je pravda, že nezavedení ETS2 by mělo své negativní dopady. Například nemožnost čerpání části peněz z klimatického fondu. Ale co je to klimatický fond? Vezmeme peníze lidem a pak část vrátíme. Na něco, co třeba ani nechtějí. Je možné, že by nakonec bylo výhodnější ETS2 nezavést a po letech zaplatit nějakou pokutu. Díváme se na to velmi pragmaticky.
Mohlo by vás zajímat
Pokuty ano, pokud to bude výhodnější
Byl byste z českého pohledu pro to, ETS2 nezavést a pak platit pokuty?
Pokud to pro Česko bude výhodnější, tak rozhodně ano. Musí ale být jasné, na kolik by to přišlo. Musíme to pečlivě vyhodnotit. V současnosti je ale kolem ETS2 pořád dost nejasností, nelze to jasně říci. Povolenka se částečně chová jako akcie a tím je z principu volatilní. Povolenky mohou nakupovat investiční fondy a dál s nimi obchodovat. U ETS1 se více než polovina povolenek obchoduje na trhu, tedy spekuluje se s nimi. Nevíme, jak to bude vypadat u ETS2. Je prostor s tím pracovat.
Tím se dostáváme k možnému zastropování ceny povolenek ETS2, po čemž někteří politici volají. Je to reálné?
Technicky to reálné je, politicky je to složitější – věřím, že časem to reálné bude také. Rozhodnou první roky po nájezdu toho systému. Teď se hovoří o ceně 45 eur za povolenku, čehož by snad bylo možné dosáhnout s pomocí výše zmíněné rezervy. Jenže to teď nelze garantovat.
Pokud tato mírná zlepšení neuspějí, tak se povolenky stanou třaskavým tématem, protože jejich vysoká cena by občanům výrazně zdražila životní náklady. Benzín, vytápění a další. A nezapomínejme, že ve všech zemích budou časem volby. Politici se o to budou muset začít starat. Může se to stát hlavním tématem voleb, jako to bylo v Česku před posledním hlasováním.
Uhlíkové clo na hranicích má velké nedostatky
Jak hodnotíte uhlíkové clo na hranicích EU (systém CBAM), které funguje od 1. ledna 2026? Je to krok správným směrem na ochranu evropského průmyslu?
O funkcionalitě od 1. ledna bych nehovořil. CBAM má několik velkých nedostatků. Za prvé, pokrývá jen suroviny, polotovary. Dám příklad. Když někdo doveze do EU ocel, tak na to se CBAM uplatňuje. Když ale někdo doveze například ocelovou lžíci na bagr, tedy hotový výrobek, tak ten systému CBAM nepodléhá….
Evropská komise ale chce CBAM rozšířit právě na hotové výrobky …
Debaty se vedou, ale neumím to potvrdit. Hlavně se diskutuje o tom, jak CBAM zmírnit. Dalším problémem je, že CBAM na suroviny (ocel, hnojiva, sklo) sice teoreticky ochrání evropský trh, to je pravda. Ale evropskému výrobci, který chce vývozem konkurovat na globálním trhu ve třetích zemích, to samozřejmě nepomůže.
Taková firma soutěží například s indickými či čínskými oceláři. Evropský výrobce bude samozřejmě v nevýhodě, protože do svých nákladů musí započítat například cenu za ETS. Hovořilo se o rabatech pro exportéry, ale zůstává to nedořešené.
Mnoho evropských firem podnikajících v těžkém a energeticky náročném průmyslu – ať jde o oceláře, výrobce hnojiv ši třeba skláře – v současnosti výrobu ponižuje, utlumuje. Někteří již zavřeli či odložili investice, jde přitom o strategická odvětví. Pokud to tak půjde dál, tak nezbude nic jiného než takové suroviny dovážet. Za ten dovoz se sice CBAM zaplatí, ale to se mimo jiné propíše do konečné ceny. Tedy opět to lidem zdraží život.
Třetí podstatný problém je, že se velmi těžko prokazuje „zelený“ původ dovezených surovin. Jak ohlídáte, že surovina původem odněkud z Indie nebo Číny se vyrobila šetrným způsobem?
Musel jsem zastavovat výrobní linku
Na čem tyto pochybnosti zakládáte?
Na vlastní zkušenosti, kdy jsem pracoval jako vedoucí kvality v jednom velkém průmyslovém podniku. Měnili jsme tenkrát dodavatele suroviny za levnějšího, byla to firma z Indie. Měli veškerá povolení, certifikáty a podobně. Když jsme s jejich materiálem poprvé najeli do výroby, musel jsem za půl hodiny zastavovat výrobní linku, protože to praskalo.
Tedy problémy s kvalitou?
Ano. Na některých trzích mimo EU je tendence vypořádat se s evropskými klimatickými požadavky tak, že je obejdou. Vytvoří si papír, aby to na oko vyhovovalo evropským normám, ale skutečnost je někde jinde. Jak chcete prokázat v takové Číně, kde například postaví tři ocelárny v jednom regionu, že dovezená ocel je zrovna z ekologicky šetrného provozu?
Když toto vše budete brát do úvahy, zjistíte, že celý CBAM je špatně uchopitelný nástroj. Upozorňoval jsem na to už během mého minulého mandátu. Slyšel jsem odpovědi typu „vedeme boj za záchranu planety a musíme věřit, že to bude fungovat“.
Jak se díváte na možnost provázat CBAM se systémem ETS?
Pozitivně a uvedu konkrétní příklad. Do EU se ve velkém dovážejí hnojiva, mimo jiné z Ruska. To, na rozdíl od ruského plynu, nikomu moc nevadí, byť já to považuji za určité pokrytectví. A protože k tomu, aby zemědělci mohli něco vypěstovat, se hnojiva prostě používat musí, a dražší dovážená hnojiva znamenají dražší potraviny, tak Komise přišla s nápadem hnojiva ze systému CBAM alespoň dočasně vyjmout.
To by za mě bylo v pořádku, ovšem za předpokladu, že evropský výrobce příslušné komodity nebude platit emisní povolenku ETS1. Dalo by se to aplikovat i dočasně, například za nějakých krizových situací, ve strategických oblastech a podobně. Komise k tomu ale zatím jasné stanovisko nedala.
Byl jste parlamentním zpravodajem ve věci projednávání dílčího klimatického cíle pro rok 2040. Navrhoval jste tento cíl odmítnout. Minulý týden klimatický cíl pro rok 2040 na plénu europoslanci schválili. V Radě EU to bude jen formalita. Hodláte v této věci ještě něco dělat?
Ano, navrhl jsem cíl jednoznačně odmítnout. Toto je typ legislativy, který může situaci jen zhoršit. Podle mého názoru je špatně, pokoušet se Green Deal dále zrychlovat. Máme již dva zavazující cíle (dílčí pro rok 2030 a klimatická neutralita v roce 2050, pozn. red.) a další cíl nepotřebujeme.
Nicméně odmítnutí cíle, který stanovila Komise, zase není úplně rebelství, jak to někteří interpretovali. V podstatě jsem řekl, ať Komise přijde s lepším návrhem někdy jindy. Nikde není stanoveno, že se cíl pro rok 2040 musí stanovit právě teď.
Doufal jsem, že bude možné získat většinovou podporu pro podle mého názoru konstruktivnější návrh. Abychom teď neměli žádný další postupný cíl. S tím souhlasili kromě Patriotů také frakce konzervativců a suverenistů. Potřebovali jsme ale získat ještě frakci lidovců. Zhruba půlka jejich poslanců by se přesvědčit dala – což ostatně potvrdilo i hlasování na plénu, které jste zmínil – ale nakonec to nevyšlo.
Pokusil jsem se vyjednat kompromisní návrh. Abychom se začali bavit o cíli pro rok 2040 až v roce 2029, tedy krátce před tím, než bude jasné, zda se podaří splnit cíl pro rok 2030 (snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990, pozn. red.). A teprve pokud se ukáže, že 2030 bude splněn (ne ovšem tak, že by se továrny zavřely nebo zbankrotovaly), tak se bavme dál. Nakonec jsem ale přes veškerou snahu podporu nezískal.
Došlo nakonec k tomu, že většina poslanců cíl pro rok 2040 podpořila. Nikdo mi ale nemůže vyčítat, že jsem na kompromisu nepracoval, naopak. Pracoval jsem na tom, co jsme slíbili lidem, našim voličům. A jakožto zpravodaj jsem, myslím, prokázal profesionální přístup. Respektoval jsem většinu v parlamentu, byť s ní nesouhlasím, a dotáhl jsem to do konce.
Neřekl bych, že to je porážka
Tedy jste uznal porážku …
Tak bych to neřekl. Když se podíváte na mnohé „zelené“ legislativy uplynulých let, například na zákaz výroby spalovacích motorů od roku 2035, zelený reporting či systém ETS, o kterém jsme mluvili, tak vidíte, že dochází k rozsáhlým revizím či dokonce rušení. A myslím si, že úprava klimatického zákona v podobě přidání klimatického cíle pro rok 2040 se za dva, tři roky bude revidovat také.
Celé to mělo smysl v tom, že frakce Patrioti pro Evropu ukázala jednotu. Předvedla, že se umí postavit za zájmy běžných občanů. Díky tomu posilujeme. Byť zatím máme tolik hlasů. A na většinu to ještě není.
Na klimatickém cíli pro rok 2040 opravdu nevidíte nic pozitivního?
Když se opřu o studie, které predikují dopady cíle 2040 na české hospodářství, na český průmysl, tak dopady budou drastické. Dopady zaplatíme všichni. Ale abych byl objektivní – ano, existují některé menší hospodářské segmenty, které na tom vydělají. Třeba určitá high-tech odvětví a podobně, těm to vyhovuje. Jenže to je pouze drobný objem trhu, v podstatě jde o speciality. My se musíme dívat na hospodářství jako celek. Technologicky můžeme všechno vyrábět „zelenou“ cestou, ale pak není cena konkurenceschopná.
Zmínil jste, že jste rád alespoň za to, že výsledná podoba klimatického cíle pro rok 2040 je o trochu lepší než původní návrh Komise. Tím asi myslíte takzvané mezinárodní uhlíkové kredity, tedy možnost částečně outsourcovat snížení emisí do třetích zemí. S tímto principem souhlasíte?
V principu nesouhlasím a považuji to za formu klimatického kolonialismu. Jde o možnost „vyvézt“ pět procent emisí ven. Lze to ovšem interpretovat tak, že „domácí“ snížení emisí k roku 2040 je vlastně 85 procent. Mnozí to tak říkají. Ani tak to ale aritmeticky nevychází, pokud bychom to vzali lineárně mezi rokem 2030 (55 procent) a 2050 (100 procent).
Kdybych jako zpravodaj šel touto cestou, možná bych se skrze mezinárodní kredity dostal na 84 procent. Nebo na 83. Ale ani to bych nemohl prodávat jako vítězství. My jsme jako Patrioti voličům slíbili, že takovým nápadům řekneme jasné ne. A to jsme udělali.
