Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní porážku u Nejvyššího soudu, který označil jeho plošná cla za nezákonné překročení pravomocí. Místo zklidnění situace však Bílý dům okamžitě vytáhl nový zákon a ohlásil další vlnu poplatků. Skončí mezinárodní obchod v troskách kvůli emocím jednoho muže, nebo dokáže Evropa a Česko včas zareagovat a najít nové trhy?
Čeští politici varují, že na nepředvídatelnost americké politiky doplatí úplně všichni.
Právní bitva a blesková odveta Bílého domu
Nejvyšší soud USA rozhodl, že Trump při zavádění plošných desetiprocentních a následných „recipročních“ cel porušil zákon z roku 1977. Prezident však neváhal a obratem zavedl nové desetiprocentní clo na dovoz ze všech zemí, které začne platit už v úterý. Tentokrát využil paragraf 122 obchodního zákona z roku 1974, který mu dovoluje uvalit cla až do výše 15 procent na dobu 150 dní bez souhlasu Kongresu.
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) vidí za rychlým rozhodnutím snahu zakrýt soudní neúspěch. „Rychle dělá další rozhodnutí, aby doma nevypadal jako lůzr,“ uvedl Vondra s tím, že Trumpova politika postrádá racionalitu. Podle něj nyní visí ve vzduchu otázka, zda Spojené státy nebudou muset vrátit miliardy dolarů, které na nelegálních clech už vybraly.
České exportéry ohrožují hlavně nepřímé dopady
Exministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) sice nepředpokládá velké přímé škody, protože export do USA není pro Česko zásadní, varuje však před dominovým efektem. Mnohem nebezpečnější jsou nepřímé dopady na klíčové exportní partnery ČR v rámci Evropské unie. Vlček zdůraznil, že situace v USA je značně chaotická a co platí dnes, nemusí platit zítra.
Aby Česko tyto otřesy přežilo, musí se podle exministra soustředit na:
Mohlo by vás zajímat
- Diverzifikaci exportu: Hledání trhů mimo USA, zejména v Japonsku a Jižní Koreji.
- Nová partnerství: Aktivní rozvoj vztahů se zeměmi Mercosuru, Indií či Indonésií.
- Jednotu EU: Koordinovaný postup všech evropských zemí pro minimalizaci škod.
Vlček zároveň kritizuje současný návrh státního rozpočtu, který podle něj neobsahuje dostatečné zdroje na podporu exportu. Hodlá proto ve Sněmovně podat pozměňující návrhy, které by finanční pomoc českým vývozcům posílily.
Automobily a léky dostaly dočasnou výjimku
Ačkoliv nová celní sazba zasáhne většinu zboží, Bílý dům oznámil několik výjimek. Nové clo se nebude vztahovat na vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku a suroviny. Pro evropský automobilový průmysl je to klíčová zpráva, neboť loni Trump po dohodě s EU snížil souhrnnou sazbu na auta z 27,5 procenta na současných 15 procent.
Ekonomové z Yaleovy univerzity však varují, že i přes výjimky je průměrná celní sazba v USA nejvyšší od roku 1935 a dosahuje 16,8 procenta. Podle Alexandra Vondry tento chaos nakonec zaplatí i sami Američané, protože nepředvídatelnost v obchodních vztazích poškozuje globální stabilitu.
Zvýšení nejistoty na trhu a zmatek
Situace kolem amerických cel zatím české firmy podle analytiků příliš neovlivní, v platnosti totiž nejspíš zůstávají pro tuzemské vývozce klíčová cla na automobily či ocel. Celkově jsou ale nová cla pro EU mírnou úlevou, pravděpodobně ovšem jen dočasnou. Další změny kolem amerických cel tak především zvyšují nejistotu na trhu. Uvedli to analytici v reakci na páteční rozhodnutí amerického Nejvyšší soudu a následné oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení nových cel.
Dosavadní cla na EU pro běžné zboží činila 15 procent, nyní mají být deset procent. I přes rozhodnutí amerického soudu ale podle dosavadních zpráv nadále platí dříve uvalená cla například na ocel a hliník ve výši 50 procent a na automobily ve výši 25 procent.
Avizované desetiprocentní clo na dovoz ze všech zemí vstoupí podle Bílého domu v platnost v úterý. Clo bude podle něj platit 150 dní a nebude se vztahovat na některé zboží, například na vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku a suroviny, napsala agentura Reuters.
Hlavní ekonom Portu Jan Berka upozornil na to, že z pohledu EU jde o něco mírnější variantu. Pro českou ekonomiku jsou ale podle něj problematická zejména cla na automobily, která zůstávají v platnosti. Aktuálně je tak největším problémem nejistota kolem budoucnosti amerických cel. Ta podle Berky může omezit zahraniční poptávku po českém zboží. „Klíčové ale je, že se čeští exportéři dokážou relativně flexibilně přizpůsobit. USA pro nás nejsou hlavním přímým odbytištěm, postupně navyšujeme podíl na dalších evropských, ale také například afrických trzích,“ řekl Berka.
Manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler zásadní dopad na Česko v blízké době také neočekává. „Prezident má totiž možnost uvalit na 150 dní cla, která nevyžadují schválení Kongresem. Troufám si tvrdit, že v mezičase se mu podaří cla opět zavést na základě jiného zákona,“ uvedl. Současná situace má podle něj spíše vnitropolitické dopady v USA.
Podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka vneslo zrušení cel pro jednotlivé země do situace zmatek. Na trhu tak zůstává vysoká nejistota, co bude dál. „Dokážu si představit situaci, kdy exportér vypraví loď se zbožím do USA, avšak než dopluje, bude vše zase jinak. Takže nemá smysl přehnaně pospíchat,“ řekl.
Na mimořádnou nepřehlednost situace upozornil také analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Vzhledem k platnosti cel na ocel a hliník a automobily ovšem bude podle něj dopad na Česko spíše malý. Nejlepší reakcí evropského průmyslu by podle něj bylo přesměrování exportů na trhy mimo USA a případně některé výroby, ale s minimální investicí, převézt na území USA.
Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky není vyloučeno to, že nižší cla zůstanou déle i kvůli odporu zástupců amerického lidu. „Občané v USA z většiny s cly a souvisejícím zdražováním dovozu nesouhlasí. Zástupci tak budou muset myslet na své voliče,“ upozornil Peterka.
