Zmatek ohledně ukrajinských kovů vzácných zemin pocházejících z USA je bluf. Jak to víme? Jednak proto, že Ukrajina nemá téměř žádné takové suroviny. V tomto případě však může jít o něco úplně jiného zamýšlí se v analýze Jakub Wiech z polského portálu Energetyka 24.

Globální média několik dní žijí tématem dohody, kterou mají Spojené státy a Ukrajina uzavřít. Jedná se o kontrakt zaměřený na ukrajinské zdroje kovů vzácných zemin, dosahující astronomických částek v hodnotě – americká strana uvedla „500 miliard dolarů“. Tato otázka však mezi odborníky od počátku vyvolávala pochybnosti, a to z jednoduchého důvodu: Ukrajina nemá žádná významná ložiska těchto surovin. „O co tedy jde?“ klade si otázku Jakub Wiech z polského portálu Energetyka 24.

Fantomové vklady

Na úvod je podle Wiecha třeba podotknout, že údajným hlavním tématem americko-ukrajinských rozhovorů, tedy kovy vzácných zemin, je kouřová clona. Ukrajina nemá významné zdroje těchto surovin kromě některých zásob skandia.

„Na tomto místě však stojí za zmínku, že termín ´kovy vzácných zemin´ je často špatně chápán. Tento název se používá k popisu skupiny 17 prvků: dva skandium (skandium a yttrium) a všech 15 lanthanoidů (lanthan, cer, praseodym, neodym, promethium, samarium, europium, gadolinium, terbium, dysprosium, holmium, erbium, thulium, ytterbium a lutecium). Jiné suroviny – jako je lithium, kobalt nebo grafit – se sice někdy objevují v materiálech souvisejících s kovy vzácných zemin, ale nejsou a jejich zařazení do této skupiny je faktickou chybou,“ konstatuje Wiech.

Jak Wiech uvedl výše, Ukrajina nemá významná ložiska vzácných zemin vhodných pro širší využití, kromě skandia.

Mohlo by vás zajímat

„Ukrajinský surovinový průmysl a geologické služby se tam ani neobtěžovaly důkladně prozkoumat potenciální zdroje – na jedné straně proto, že byly upřednostněny suroviny, které lze snáze získat ve velkém měřítku, a na druhé straně proto, že ziskovost těžby prvků vzácných zemin na Ukrajině by mohla být minimální, neřku-li žádná,“ pokračuje Wiech.

Jak se tedy tyto suroviny staly předmětem ukrajinsko-amerických rozhovorů? „Těžko říct. Hypotézy na toto téma předkládá Javier Blas, novinář a analytik zabývající se obchodem se surovinami, který jako první poukázal na to, že bohatá ukrajinská ložiska kovů vzácných zemin jsou problémem, který existuje nanejvýš v žurnalistice. Podle něj existují dvě řešení této záhady: buď se všichni mýlí ohledně ukrajinských zdrojů (včetně U.S. Geological Survey, která neuznala ukrajinská ložiska kovů vzácných zemin za důležitá), nebo existují i jiné materiály, které lze z ukrajinských ložisek těžit. Blas hned na začátku škrtá první možnost, protože i kdyby Ukrajina měla v rukou celou světovou produkci prvků vzácných zemin, její roční hodnota dosahuje pouze 15 miliard dolarů – což je částka, která se výrazně liší od hodnot udávaných v kontextu americko-ukrajinské dohody. O jaká další ložiska by se tedy mohlo jednat?“ klade si další otázku novinář portálu Energetyka 24.

Zlatá horečka

Ukrajina se podle Jakuba Wiecha může chlubit i jinými zdroji. Patří mezi ně například gigantická ložiska železné rudy (země je na 5. místě na světě z hlediska doložených zdrojů), titanu (10. místo na světě), uranové rudy (11. místo na světě) a manganu (4. místo na světě). Má také významné zdroje koksovatelného uhlí, lithia, grafitu, galia a germania. „Mnohé z těchto materiálů jsou na seznamu kritických surovin Evropské unie,“ připomíná Wiech.

Mezi těmito surovinami je možné specifikovat ty, které by mohly být pro Američany zajímavé. Americký zbrojní průmysl by měl jistě zájem o získání titanu, americká jaderná energetika by mohla přejít na ukrajinský uran a pro americký sektor elektromobility by přístup k novým ložiskům galia a germania byl jistě příležitostí, jak se vymanit ze závislosti na Číně, která v roce 2023 uvalila omezení na vývoz těchto prvků. I s ohledem na výše uvedené je však třeba konstatovat, že hospodářská kapacita ukrajinského odvětví surovin neodpovídá částkám, na které se má dohoda vztahovat. Navíc není zcela jasné, jak vypadají současné možnosti těžby ukrajinských zdrojů; Většina z nich také není strategicky důležitá.

Samotná U.S. Geological Survey (USGS) odhadla, že v roce 2021, těsně před totální válkou na Ukrajině, vyprodukoval celý místní surovinový průmysl produkty v hodnotě 21,9 miliardy dolarů. V současné době je jeho hodnota mnohem nižší – o kolik? Těžko říct. Je však známo, že ztráty mohou být značné a v některých případech nevratné. Za zmínku stojí například příběh z doby před měsícem, kdy Ukrajinci informovali o pozastavení provozu dolů na koksovatelné uhlí v Udaczne a Piszczane. Podle The New York Times Ukrajinci vyhodili do povětří jednu ze štol této první elektrárny, aby zabránili ruským silám v jejím převzetí. Mezitím může ztráta přístupu k uhlí z těchto elektráren snížit ukrajinskou výrobu oceli o několik milionů tun. Na druhou stranu výše zmíněná ložiska lithia jsou teprve ve fázi předběžného hodnocení – Ukrajina tuto surovinu zatím netěží. Totéž platí pro germanium; Těžba galia byla – podle USGS – s největší pravděpodobností zastavena v roce 2022. Nejslibnějšími ukrajinskými zdroji podle Wiecha jsou titan a uran, ale Američané mají k dispozici jiné, spolehlivější a větší dodavatele těchto surovin.

Kovová rošáda

„O čem by to tedy celé mohlo být?“ klade si poslední otázku novinář.

„S ohledem na výše uvedené se nabízí třetí možnost – otázka surovin je kouřovou clonou pro jednání o zcela jiných tématech a údajné obrovské obchodní možnosti mají být pouze alibi pro Trumpa, který bude Ukrajinu nadále podporovat. Pokud vezmeme za bernou minci předpoklad, že Ukrajina nemá ložiska, o která se Američané velmi zajímají, pak bychom měli podstatu celé záležitosti hledat jinde. Možná rozhovory s Ruskem neprobíhaly tak, jak předpokládala administrativa Donalda Trumpa, což ji přimělo upravit svůj přístup ke Kyjevu? Možná se postoj amerického prezidenta změnil kvůli zpravodajským informacím, které mu byly poskytnuty? Možná spojenci z různých částí světa přesvědčili Washington, aby pokračoval v podpoře Ukrajiny, protože se zdá nemožné získat Rusy na stranu Západu v konkurenci s Čínou? Na kteroukoli z těchto otázek je těžké odpovědět, ale je snadné vidět, že Donald Trump – podnikatel, který se stal prezidentem – používá ve svých vyprávěních transakční logiku. Otázka i jen zdánlivého obchodu s Ukrajinou je pro něj proto dobrým alibi k tomu, aby mohl pokračovat v podpoře Ukrajinců, bez ohledu na předchozí rétoriku (která se také mění, jak bylo patrné po setkání s britským premiérem),“ píše Wiech.

Tato verze je podle Wiecha z portálu Energetyka 24 také nepřímo potvrzena ustanoveními americko-ukrajinské dohody, která unikla do médií. Podle uniklých informací má být podle dohody zřízen Investiční fond pro rekonstrukci, který bude shromažďovat a reinvestovat příjmy z prodeje ukrajinských zdrojů. Bude společně spravován americkou a ukrajinskou stranou a Ukrajina má do něj přispívat 50 procenty příjmů získaných ze státních přírodních zdrojů. Tyto prostředky budou reinvestovány na Ukrajině s cílem podpořit její „bezpečnost, stabilitu a prosperitu Ukrajiny“. „V těchto zjištěních je jen málo specifik týkajících se samotných dodavatelských řetězců surovin, a to se zdá být v celé záležitosti klíčové,“ podotýká Wiech.

„Pokud se tato hypotéza ukáže jako pravdivá, pak by šlo o Trumpovo velmi užitečné blufování, protože by umožnilo pokračování americké podpory Ukrajině, která se brání Rusku. A tímto způsobem by neexistující suroviny mohly získat obrovskou, pozitivní hodnotu,“ uzavírá Jakub Wiech.