Uvalím 25procentní cla na země obchodující s Íránem. Takový zní poslední výstřel v celní válce, který vypálil americký prezident Donald Trump. Nařízení nabývá účinnosti okamžitě, uvedl Trump v příspěvku na Truth Social. Na koho tato cla nejvíc dopadnou?
Není těžké uhodnout, že nová cla míří hlavně na Čínu. Ta je totiž hlavním partnerem íránského režimu, který se v posledních dnech snaží masivní protivládní nepokoje utopit v krvi. Poslední odhady se pohybují od 648 potvrzených obětí až po 12 tisíc zemřelých. Rozsah teroru v ulicích íránských měst zůstává neznámý, teokratický režim totiž nechal vypnout internet i telefonní linky.
USA versus Čína
Donald Trump je pod rostoucím tlakem, aby proti řádění íránských bezpečnostních složek zasáhl. Zatím na to jde obvyklou cestou – s pomocí cel. Podle americké zpravodajské televizní stanice CNBC může jeho rozhodnutí znovu rozpoutat celní válku s Čínou. Tu teprve v říjnu ukončila dohoda mezi vládami obou globálních velmocí. „Když jsme tuto hru hráli naposledy, skončili jsme s celní sazbou 145 procent,“ uvedla pro CNBC Deborah Elmsová, vedoucí obchodní politiky v Hinrichově nadaci.
Trump zavedl embargo na íránskou ropu už době svého prvního prezidentského období. Tehdy to zafungovalo. Web CEIC uvádí, že export ropy z Íránu spadl z 2,1 milionu barelů v roce 2017 na 404 tisíc barelů v roce 2020. Za éra prezidenta Joea Bidena tlak polevil. Výsledkem byl růst exportu, a to zpátky na 2,1 milionu barelů denně (údaj k říjnu a listopadu loňského roku).
Skoro 90 procent do Číny
Web Foundation for Defence of Democracies (FDD) ve své analýze z loňského prosince uvádí, že téměř celý íránský vývoz ropy směřuje do Číny. Její podíl loni na podzim dosahoval skoro 90 procent. Je to oblíbená čínská strategie – dovážet ropu ze zemí pod americkými sankcemi, jakou jsou Rusko, Írán či Venezuela. Takovou ropu lze totiž nakoupit se slevou v řádu desítek procent oproti běžné ceně na světovém trhu.
Dalším významnějším dovozcem íránské ropy jsou podle FDD Spojené arabské emiráty. Ty tradičně hrají roli prostředníka v obchodě mezi Íránem a zbytkem světa. Írán vedle surové ropy vyváží také ropné produkty – pohonné hmoty, plasty a další. Mezi další významné položky íránského exportu patří dle specializovaných webů oec.world a trademap.org železná ruda, ocel, chemikálie, měď, hliník, ovoce, ořechy a výrobky z keramiky.
Kdo s Íránci obchoduje
Mezi hlavní obchodní partnery vedle již zmíněné Číny a Spojených arabských emirátů patří hlavně další země regionu. Jmenovitě Turecko, Pákistán, Ázerbájdžán, Arménie, Uzbekistán a Kuvajt. A také velké země jako Brazílie a Indie. Z evropských zemí směřovaly v roce 2024 významnější dodávky z Íránu do Německa (249 milionů dolarů) a Itálie (200 milionů dolarů). Opačným směrem do Íránu směřoval německý (za 1,38 miliardy dolarů) a italský export (za 572 milionů dolarů).
Rozsah obchodní výměny Česka s Íránem se v posledních letech drží na nízkých hodnotách. Za období od ledna do listopadu loňského roku české podniky podle Českého statistického úřadu vyvezly do blízkovýchodní země zboží za 637 milionů korun. Jednalo se hlavně o různé průmyslové stroje, kaolín a léčiva. Opačným směrem směřovaly dodávky za 316 milionů korun, mezi hlavní položky zde patřily ořechy, ovoce, feroslitiny a polyetylen.
