Americký prezident Donald Trump po summitu v Anchorage na Aljašce oznámil evropským lídrům, že ruský prezident Vladimir Putin odmítá pouhé příměří a preferuje komplexní dohodu o ukončení války na Ukrajině.
Informaci přinesl reportér serveru Axios Barak Ravid na síti X. Podle něj i Trump zastává názor, že mírová dohoda je lepším řešením než klid zbraní.
Telefonát s evropskými lídry
Po skončení summitu Trump telefonicky jednal s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a dalšími evropskými politiky.
Do více než hodinového hovoru se zapojili francouzský prezident Emmanuel Macron, polský prezident Karol Nawrocki, finský prezident Alexander Stubb, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a italská premiérka Giorgia Meloniová. O účasti informovala agentura Reuters.
Trump: dohoda lepší než příměří
Podle Ravida Putin během rozhovoru s Trumpem zdůraznil, že dává přednost celkové dohodě před dílčím příměřím. „Myslím, že rychlá mírová dohoda je lepší než příměří,“ citoval Axios Trumpova slova směrem k evropským spojencům.
Jednání se Zelenským až ve Washingtonu
Trump se spojil také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten následně oznámil, že se se svým americkým protějškem setká v pondělí ve Washingtonu.
Na summit na Aljašce však Zelenskyj ani žádný z evropských představitelů pozván nebyl.
Mohlo by vás zajímat
Dohoda o konci války nebyla reálná
Summit amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem považuje místopředseda ANO Karel Havlíček za první krok bitvy velmocí. Nebylo podle něj reálné očekávat, že se na prvním setkání domluví ukončení války.
Může to být ale začátek jejího konce, napsal ČTK. Šéf SPD Tomio Okamura vnímá výsledek schůzky spíše jako politický signál ochoty komunikovat. Západ podle něj bude muset přijmout kompromisy, které dříve odmítal, uvedl na sociální síti X.
„Musím znovu zopakovat, že kdyby Evropa v průběhu roku 2024 měla větší odvahu, nemusel dnes tahat za delší konec provazu Trump,“ uvedl Havlíček. Podle něj je potřeba mít na paměti, že ukončení války by mělo být v souladu i s ukrajinskými zájmy. Čím déle se však bude válčit, tím méně tomu tak bude.
Podle Okamury je ruská pozice neměnná od února 2022. Putin ji na schůzce zopakoval, Trump mluvil stručně a mlhavě. „Summit tedy nepřinesl zásadní průlom, ale otevřel kanál pro další diskusi. Výsledkem je spíše politický signál ochoty komunikovat než konkrétní věci,“ uvedl předseda SPD.
Proputinovští Slováci a Maďaři jsou spokojení
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským kolegou Vladimirem Putinem ukázala, že se otevírají možnosti k ukončení války na Ukrajině, byť setkání obou státníků skončilo bez dohody. Uvedl to dnes slovenský ministr vnitra a šéf menší vládní strany Hlas-sociální demokracie Matúš Šutaj Eštok.
„Jeden summit nemohl ukončit válku na Ukrajině. Vždy je ovšem lepší jednat, komunikovat a hovořit mezi sebou, než bojovat a zabíjet se, proto je důležité, že k summitu na Aljašce došlo,“ napsal Šutaj Eštok na sociální síti.
Svět je po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce bezpečnějším místem, napsal dnes na Facebooku maďarský premiér Viktor Orbán. Obě velmoci podle něj přestaly s ničením vzájemné spolupráce.
„Léta jsme sledovali, jak dvě největší jaderné mocnosti ničí rámec své spolupráce a posílají si vzkazy,“ napsal Orbán. „Tomu je nyní konec. Svět je dnes bezpečnějším místem než včera,“ dodal.
Medveděv: S USA lze jednat a pokračovat v operaci na Ukrajině
Summit mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce dokazuje, že se Spojenými státy lze jednat bez předběžných podmínek a současně pokračovat v operaci na Ukrajině. Uvedl to dnes bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
„Setkání prokázalo, že jednání jsou možná bez předběžných podmínek a současně při pokračování speciální vojenské operace,“ uvedl v komentáři k výsledkům summitu Medveděv na telegramu. Obě strany se podle něj shodují, že odpovědnost za budoucí výsledek jednání o míru na Ukrajině má nyní Kyjev a Evropa.
Za speciální vojenskou operaci Moskva označuje válku proti Ukrajině, kterou rozpoutal Putin v únoru 2022 svým rozkazem ke vpádu do sousední země. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války si už podle různých zdrojů vyžádal stovky tisíc mrtvých mezi vojáky na obou stranách. Zahynuly také tisíce civilistů, včetně žen a dětí, v drtivé většině jde o Ukrajince.
Příměří na Ukrajině, s nímž souhlasí Kyjev, ale Moskva ho odmítá bez splnění svých podmínek, schůzka Trumpa s Putinem nepřinesla. Trump přitom dříve prohlašoval, že dosažení příměří bude hlavním tématem jednání s Putinem, a pohrozil, že ruský prezident ponese vážné následky, pokud na něj nepřistoupí. Po schůzce Trump řekl, že zatím nemusí uvažovat o odvetných sekundárních clech pro země nakupující ruskou ropu.
