Americký prezident Donald Trump představil rozsáhlý balíček recipročních cel na zboží z celého světa. Například na dovoz z Evropské unie bude činit 20 procent. Trump v živě přenášeném vystoupení v Růžové zahradě Bílého domu oznámil, že minimální základní clo pro všechny obchodní partnery má činit deset procent a pro dalších zhruba 60 zemí s největší obchodní nerovnováhou uvalí další clo. Trump chce cly podpořit americkou výrobu.
Pro Evropskou unii bude platit 20procentní clo. Například pro Vietnam to bude 46 procent, pro Švýcarsko 31 procent, pro Japonsko 24 procent, pro Jižní Koreu 25 procent, pro Indii 26 procent, pro Tchaj-wan 32 procent, pro Kambodžu 49 procent a pro Thajsko 36 procent. Británie, Brazílie a Singapur, které měly v loňském roce obchodní deficit s USA, dostaly základní desetiprocentní sazbu.
Čína, která měla v roce 2024 největší obchodní přebytek s USA, bude čelit takzvané reciproční celní sazbě 34 procent. Spolu s 20procentními cly z února, která už Trump zavedl, se tato sazba rozšíří na 54 procent. Trump podepsal i výnos, jimž zbavil drobnější balíčky z Číny a Hongkongu dosavadního osvobození od daně.
Přehled dalších informací o clech na dovoz do USA:
Mohlo by vás zajímat
- Na seznamu zemí, vůči kterým Spojené státy zavádějí takzvaná reciproční cla, není Rusko. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Rusko chybí, protože Spojené státy s Ruskem neobchodují. Uvalily na něj totiž sankce kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Agentura Reuters dnes uvedla, že Rusko loni mělo vůči USA z obchodování se zbožím přebytek 2,5 miliardy dolarů.
- Kvůli americkým sankcím, které už blokují jakýkoli významný obchod, nejsou na seznamu recipročních cel ani Bělorusko, Kuba a Severní Korea.
- Seznam, který Trump zveřejnil, obsahuje i výjimky. Nová cla se netýkají například zlatých slitků, farmaceutických výrobků, polovodičů, mědi, dřeva, energetických výrobků a nerostů, které se nenacházejí na americké půdě.
- Novými cly není zasažen ani dovoz oceli, hliníku a automobilů, na které se už vztahují dřívější přirážky.
- Ve Spojených státech už 12. března začalo platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. Toto nařízení bylo později rozšířeno tak, aby se clo od 4. dubna vztahovalo i na pivo prodávané v hliníkových plechovkách.
- Spojené státy dnes také začínají vybírat 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut. Podle agentury AFP budou následovat i 25procentní cla na dovážené automobilové součástky a náhradní díly.
- Pro sousedy Spojených států, tedy Kanadu a Mexiko, na které se vztahuje dohoda o volném obchodu (USMCA), platí zvláštní režim. Na kanadské a mexické výrobky, které splňují podmínky dohody, se teď nová cla nevztahují. Na všechny ostatní Spojené státy od března zavedly 25procentní cla.
- Trump také zavedl 25procentní cla na veškeré zboží z jakékoliv země, která kupuje ropu a plyn od Venezuely.
Agentury Kjódó a Reuters poté s odkazem na nejmenovaného představitele Bílého domu uvedly, že základní clo deset procent pro všechny obchodní partnery vstoupí v platnost 5. dubna. Reciproční cla, tedy zvýšená cla, pak 9. dubna. Deník The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje následně upřesnil, že základní desetiprocentní clo je už součástí oznámených vyšších recipročních cel vůči některým americkým obchodním partnerům.
Trump při projevu ukázal tabulku se seznamem obchodních partnerů a dvěma sloupci údajů. Prvním byl sloupec s názvem „cla účtovaná USA“, včetně „měnových manipulací a obchodních bariér“. Vpravo pak sloupec s oznámenými novými americkými cly. Prezident k tomu vysvětlil, že Spojené státy svá reciproční cla určují přibližně jako polovinu částky, kterou prý vůči nim uplatňuje ta která země.
Na Kanadu a Mexiko se nové základní clo deset procent nevztahuje. Na zboží z těchto zemí již Trump oznámil clo 25 procent v souvislosti s obchodem s drogami a nelegální migrací. Tato cla zůstanou v platnosti a nový celní režim se na tyto země vztahovat nemá. Zachovány zůstanou také výjimky, které Trump vyjednal v rámci obchodní dohody USMCA při svém prvním funkčním období.
Na seznamu figuruje Ukrajina, není na něm však Rusko, které proti sousední zemi rozpoutalo v roce 2022 válku, konstatoval server Ukrajinska pravda. Na dovoz zboží z Ukrajiny budou podle tabulky platit desetiprocentní cla, na zboží z Ruska by ovšem měla platit stejná výše v rámci obecného základního cla.
Trump také naznačil, že zváží snížení sazeb, pokud ostatní země odstraní své obchodí bariéry vůči americkému zboží.
Ve svém projevu Trump používal agresivní rétoriku, když popisoval systém zahraničního obchodu, který Spojené státy pomáhaly vybudovat po druhé světové válce. USA byly podle něj „vyrabovány, vypleněny, znásilněny a vydrancovány“ jinými zeměmi.
Zavedení cel má podle něj přinést roční příjmy v řádu stovek miliard dolarů a vrátí do USA pracovní místa v továrnách. Analytici ale varují, že cla představují riziko náhlého zpomalení ekonomiky kvůli výraznému růstu cen. Hrozí také, že cla vyvolají širší obchodní válku.
Hlavní analytička Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii (PIIE) Mary Lovelyová agentuře Bloomberg řekla, že cla, která Trump oznámil, jsou „mnohem horší, než jsme se obávali“. Podle ní budou mít obrovské důsledky pro přesměrování obchodu v celosvětovém měřítku.
