Ze snadného zisku z ukrajinského nerostného bohatství natěšený americký prezident Donald Trump může být nakonec nemile překvapený. Odhady nerostných zásob Ukrajiny jsou totiž založeny na zastaralých a neúplných odhadech obtížně přístupných lokalit, píše deník Politico.
Americký prezident Donald Trump, který se pyšní svými vyjednávacími schopnostmi, je na pokraji uzavření dohody, která by Spojeným státům poskytla preferenční přístup k rozsáhlým ukrajinským zásobám surovin.
Trump by však nakonec mohl dostat méně, než si vyjednal. Odhady údajného nerostného bohatství Ukrajiny jsou totiž založeny na zastaralých průzkumech ze sovětské éry, které nebraly v úvahu životaschopnost nebo náklady na jejich rozvoj.
Nejnovější návrh dohody, který citovaly ukrajinské noviny Ekonomická pravda, by znamenal, že Kyjev bude platit 50 procent příjmů ze svých státem vlastněných přírodních zdrojů do fondu, který by investoval na Ukrajině. Na oplátku by ale neexistovaly žádné americké bezpečnostní záruky.
Mohlo by vás zajímat
Na papíře mají USA z této dohody vytěžit. Ale…
Podle ukrajinského ministerstva přírodních zdrojů a životního prostředí se v podloží země nachází asi 5 procent „kritických“ světových surovin – včetně grafitu, lithia, titanu, berylia a uranu.
Zdroje jsou nezbytné pro výrobu baterií, radarových systémů a pancéřování – klíčových pro obranný a technologický průmysl – a do jisté míry by pomohly snížit závislost Ameriky na čínských nerostných surovinách.
V praxi je rozsah ukrajinského nerostného dědictví stále do značné míry záhadou.
Ačkoli země hlásí více než 20 000 zkoumaných ložisek a lokalit nerostných surovin, pouze asi 8 000 z nich bylo vyhodnoceno jako smysluplné. Z nich navíc méně než polovina byla využívána před totální ruskou invazí na Ukrajinu před třemi lety,“ upozorňuje Politico.
Stará škola
Odhady hodnoty těchto ložisek jsou z velké části založeny na průzkumech ze sovětské éry, které byly většinou prováděny mezi 60. a 80. lety 20. století. Informace, často neúplné, jsou roztroušeny po celé zemi a stále se digitalizují. Velká část z nich byla zapečetěna od doby, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku války vyhlásil stanné právo.
I kdyby další průzkum potvrdil existenci cenných ložisek nerostných surovin, jejich těžba by trvala dlouho – a stála by to spoustu peněz, shrnuje Politico.
Ukrajinská geologická služba (UGS) odhaduje náklady na využití 10 největších známých těžebních lokalit na Ukrajině na 15 miliard dolarů – což zahrnuje výstavbu dolů, lomů a přibližně 20 nových zpracovatelských zařízení.
Jednou z těchto prospektů je ložisko Novopoltasvke – které PZP popisuje jako „jedno z největších“ nalezišť vzácných zemin na světě. Jeho rozvoj by vyžadoval investice odhadované na 300 milionů dolarů. Samostatná zpráva PZP charakterizuje lokalitu jako „relativně obtížnou“ kvůli riziku záplav a sesuvů půdy.
Ložisko Novopoltavské, poprvé objevené v roce 1970, bylo prozkoumáno v 80. letech 20. století, ale od roku 1991 zde nebyly provedeny žádné rozvojové práce. Je to jedno ze šesti známých ukrajinských ložisek prvků vzácných zemin – skupina 17 minerálů používaných k výrobě raket, laserů, počítačů, televizorů, chytrých telefonů a větrných turbín.
Není to tak vzácné
Navíc jejich těžba a zpracování jsou velmi nákladné, protože jsou smíchány s jinými minerály v různých koncentracích.
Čína, která zpracovává téměř 90 procent vzácných zemin na celém světě, má podle Centra pro strategická a mezinárodní studia „téměř monopol“ na tento krok v dodavatelském řetězci. Většina hlavních producentů vzácných zemin, včetně USA, postrádá domácí know-how nebo infrastrukturu potřebnou k rafinaci nerostů, což je nutí spoléhat se na Peking.
Rozvoj infrastruktury na Ukrajině by i s americkými investicemi trval roky a byl by pravděpodobně méně efektivní než přeprava nerostných surovin do Číny ke zpracování.
K těmto investicím přidejme miliardy dolarů potřebné k vyčištění půdy od min a výbušnin – což by mohlo trvat více než deset let – a k obnově základní infrastruktury pro udržení těžebního sektoru, od silnic po elektrárny.
Ukrajinská vláda, Světová banka a Evropská komise ve svém posledním odhadu odhadují náklady na rekonstrukci Ukrajiny na 524 miliard dolarů v příštích 10 letech – což je zhruba částka, kterou Trump požadoval jako kompenzaci za podporu Washingtonu Kyjevu v odporu proti agresivní válce Moskvy. Skutečná úroveň pomoci ze strany USA od začátku války se blíží 120 miliardám dolarů.
Vzhledem k technickým výzvám a souvisejícím nákladům „nemusí být těžba ukrajinských ložisek prvků vzácných zemin rentabilní,“ uzavírá společnost S&P Global, která se zabývá průzkumem trhu.
Mimo dosah
Mezi Trumpem a ukrajinským nerostným bohatstvím stojí další překážka: Několik slibných vyhlídek se nachází na územích pod ruskou okupací.
Dvě z největších známých nalezišť vzácných zemin – ložiska Azovske a Mazurivske – se nacházejí v Ruskem držené Doněcké oblasti. A lokalita Novopoltavske je v Záporoží, které je pod ruskou hrozbou.
Některá slibná lithiová pole v různých fázích rozvoje – pole Ševčenkivské v Doněcké oblasti a blok Kruta Balka v Záporožské oblasti – jsou také v první linii.
Ukrajinská vicepremiérka Julia Svyrydenková, hlavní vyjednavačka pro dohodu o nerostných surovinách, uvedla, že Rusko obsadilo kritické zásoby nerostných surovin a plynu v zemi v hodnotě 350 miliard dolarů. Jiné odhady uvádějí hodnotu ztracených zdrojů v bilionech dolarů.
Trump by se mohl rozhodnout zvýšit podporu Ukrajině a pomoci jí získat zpět okupovaná území – nebo přijmout nabídku Vladimira Putina na nákup nerostných surovin z Ruska, včetně těch, které se těží na okupovaných ukrajinských územích.
Pro amerického prezidenta by se to mohlo ukázat jako obchod století – nebo by mu to mohlo zanechat spoustu ztrátových dolů, do kterých žádná americká společnost nikdy nebude chtít investovat, uzavírá deník Politico.
