Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek zopakoval, že má v plánu zavést reciproční dovozní cla vůči všem obchodním partnerům USA. Chce také zdanit dovoz automobilů, čipů a léků. Rozjíždí tak tažení proti globálnímu systému, který je podle jeho stížností Spojeným státům nepříznivě nakloněn, píše agentura Bloomberg.

Prezident Trump nařídil své administrativě, aby zvážila uvalení recipročních cel na řadu obchodních partnerů. Pověřil amerického obchodního zmocněnce a ministra obchodu, aby ve snaze o obnovení rovnováhy obchodních vztahů navrhli nová cla pro každou zemi zvlášť. To je rozsáhlý proces, který by za normálních okolností trval týdny či měsíce. Howard Lutnick, Trumpův nominant na post vedoucího ministerstva obchodu, však novinářům řekl, že všechny studie by měly být dokončeny do 1. dubna a že Trump by mohl jednat ihned poté.

Pro každou zemi zvlášť

Podle oběžníku, jejž Bílý dům rozeslal, by čerstvé dovozní daně měly být přizpůsobeny jednotlivým zemím. Měly by kompenzovat nejen dovozní clo na americké zboží, ale také netarifní překážky, které tyto země uplatňují v podobě dotací, regulací, daní z přidané hodnoty, směnných kurzů, nedostatečné ochrany duševního vlastnictví a dalších faktorů, které působí na omezení amerického obchodu. Trhy však reagovaly pozitivně na náznak, že cla nebudou vyhlášena ze dne na den.

„V zájmu spravedlnosti jsem se rozhodl, že budu uplatňovat reciproční cla, vůči kterékoli zemi, jež bude účtovat cla Spojeným státům americkým,“ řekl Trump v Oválné pracovně. „Téměř ve všech případech nám účtují podstatně více, než my jim, ale tyto dny jsou pryč.“ Novinářům také řekl, že již ohlášená dovozní cla na automobily, polovodiče a léky zavede „nad rámec“ recipročních cel později.

Jako příklad toho, na co chtějí USA reagovat, uvedl Trump bariéry v Evropské unii, včetně DPH. Rovněž označil Japonsko a Jižní Koreu za země, které požívají ve vztahu k USA nespravedlivých výhod, pročež by se ve svém nejnovějším tažení prot stávajícím pořádkům mohl obrátit i proti nim.

Mohlo by vás zajímat

Razantní tah, nebo pokerový bluff?

Reciproční cla by představovala nejrozsáhlejší Trumpovo opatření k řešení obchodních deficitů USA a „nespravedlivého“ zacházení s americkým vývozem po celém světě. Trump již zavedl 10procentní clo na čínské zboží a příští měsíc plánuje uvalit 25procetní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku do USA.

Prezidentovo rozhodnutí nezavést cla hned by však šlo vnímat pouze jako úvodní nabídka k vyjednávání než jako náznak, že je odhodlán postupovat přesně podle svých slov. Stejnou taktiku již použil k získání ústupků od Mexika, Kanady a Kolumbie.

Obchodníci vnímali tyto kroky jako povzbuzení pro riziková aktiva, přičemž dolar oslabil a akcie po celém světě posílily. Spekulace, že jednání prozatím zmírní cla, zmírnily obavy z naplno rozjeté obchodní války, která by poškodila růst a podnítila inflaci. „Cílem je spravedlivý a reciproční obchod, a pokud ho budeme mít, budeme mít pracovní místa, vysoké mzdy a vysokou produktivitu,“ řekl ve čtvrtek v televizi Bloomberg Trumpův obchodní poradce Peter Navarro.

Prezident doufá, že s ostatními zeměmi povede diskusi o tom, jak stávající politika vytvořila nevyvážené obchodní prostředí. Řekl, je bude „víc než rád“, až bude moci snížit cla, pokud partnerské země budou chtít své obchodní překážky odstranit. „Je to cesta vedoucí oběma směry,“ řekl Lutnick novinářům ve čtvrtek poté, co Trump směrnici podepsal.

Výjimky? Asi nebudou

Trump však také uvedl, že udělovat výjimky nebo upouštět od cla nejspíš nebude. Prohlásil, že přestože Applu prominul cla, která během svého prvního funkčního období uvalil na Čínu, aby mohla konkurovat společnosti Samsung Electronics Co. Ltd., se tento celní balíček „vztahuje na všechny ve všech oblastech“.

Ať už to dopadne jakkoli, Trumpův apetit pro riziko vnesl do globální ekonomiky nejistotu. Podniky i spotřebitelé čekají, jak bude Trump postupovat stran rozhodnutí, které by mohlo narušit obchodní vztahy USA se zbytkem světa. Pokud budou cla zavedena, hrozí také, že to zvýší ceny dováženého zboží americkým spotřebitelům; prohloubí se také obavy z inflace.

Navarro ve čtvrtek tyto obavy bagatelizoval, když uvedl, že příjmy získané z cel by byly „krásná věc“. Argumentoval, že specifická cla uvalená na některé klíčové čínské zboží během první Trumpovy vlády ceny významně nezvýšila. „Chtěl bych vám naznačit, že cla, která jsme na Čínu uvalili, byla historická a rozsáhlá a neměli jsme s tím vůbec žádný problém,“ řekl Navarro.

Studie Komise Spojených států pro mezinárodní obchod zjistila, že náklady na tato cla byly rozděleny mezi méně výhodné marže pro prodejce a vyšší ceny pro navazující odběratele.

Konec světového řádu

Očekává se, že reciproční cla tvrdě zasáhnou méně rozvinuté ekonomiky, kde jsou průměrná cla na americké výrobky vyšší. Liší se od univerzálního cla na veškerý dovoz, které Trump navrhoval během prezidentské kampaně v roce 2024. Je ovšem možné, že se Trump později ke globální celní strategii znovu přikloní.

Trump svůj krok oznámil jen několik hodin předtím, než měl přivítat indického premiéra Naréndru Módího, jehož země bude recipročními cly zasažena více než řada jiných významných obchodních partnerů. Trump opakovaně kritizoval vysoké celní bariéry, jež kolem sebe Indie vystavěla. Opakovaně si vzal na mušku i 15procentní DPH v EU. Takovou daň má i Japonsko, kde je známá jako daň ze spotřeby.

Reciproční celní systém by znamenal zásadní změnu v přístupu USA k obchodu a narušil by jeden ze základních principů globálního obchodního systému, který USA vytvořily po druhé světové válce. „Složitost vypracování plně recipročního celního systému se všemi ostatními zeměmi a zahrnujícího všechny výrobky by byla obrovská,“ řekl Bloombergu Tim Brightbill, obchodní právník z firmy Wiley Rein LLP.

Odkud pochází obchodní deficit

Spojené státy jako největší světová ekonomika dlouho pobízely k přístupu na svůj trh a otevřenost považovaly za ekonomickou výhodu. Rovněž prosazovaly takzvaný přístup „nejvyšších výhod“ k celním sazbám, jímž se od 40. let 20. století řídila pravidla světového obchodu. Podle něj by všechny země měly přistupovat k obchodním partnerům stejně a poskytovat jim stejný přístup jako svým nejzvýhodněnějším, kromě případů, kdy byly podepsány zvláštní dohody o volném obchodu.

Trump viní z bilaterálního obchodního deficitu USA nekalé obchodní praktiky, špatné dohody vyjednané jeho předchůdci nebo kombinaci obojího. Obzvláště kriticky se vyjadřuje k EU a k tomu, co považuje za nespravedlivé zacházení s americkými výrobky, zejména s automobily a zemědělskými komoditami.

Většina ekonomů ovšem soudí, že obchodní deficity jsou výsledkem mnohem mocnějších sil, než je nesoulad celních sazeb. Odrážejí také širší makroekonomické faktory, jako je spotřeba amerických domácností v porovnání s domácnostmi v jiných zemích, status amerického dolaru jako rezervní měny a celosvětový apetit po amerických aktivech.