Návrat staronového prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu bude mít dopad na řadu oblastí, nevyjímaje automobilový průmysl. Trumpovy kroky bedlivě sleduje jak Čína a Japonsko, tak i Evropská unie. Z jeho předešlých vyjádření a rozhodnutí je možné něco předjímat už nyní. Nad něčím ale stále visí otazník. „Pro čínské výrobce je zásadní otázkou, jak se bude vyvíjet postoj americké administrativy k vozům vyráběným v Mexiku,“ sdělil Ekonomickému deníku odborník mezinárodní poradenské společnosti EY pro automobilový sektor Petr Knap.
Čínské elektrovozy se podle něj v současnosti na americký trh prakticky nedovážejí. Spojené státy, ještě pod vedením administrativy bývalého prezidenta Joe Bidena, letos na konci září na jejich dovoz uvalily stoprocentní cla a na baterie a jejich části se vztahují cla ve výši pětadvacet procent. Nabídka čínských vozů byla podle Knapa na americkém trhu ale omezená už předtím a dále se zhoršila také vzhledem k dalším překážkám k jejich dovozu, Spojené státy argumentovaly ohrožením národní bezpečnosti.
„Lze předpokládat, že Trumpova administrativa bude vstup čínských vozů na americký trh nadále komplikovat a podobně zvýší celní tarify i pro vozy z Evropské unie,“ myslí si Knap a je podle něj prakticky jisté, že minimální výše cla na evropské dovozy do Spojených států bude deset procent. „To je dlouhodobě sazba na dovozy aut z US do Evropy,“ uvedl. Připomněl, že se v roce 2019 za první Trumpovy vlády objevily zprávy o možných tarifech na evropské vozy až ve výši až 25 procent. „Takže tam někde lze očekávat vyjednávání o této zásadní položce pro EU a zejména pro Německo,“ konstatoval Knap.
Myšlenku desetiprocentního nebo vyššího cla na veškeré zboží dovážené do USA už Trump podle agentury Reuters nastínil. Odstranilo by to podle něj obchodní deficit. Pohrozil také dvousetprocentním clem na některá dovážená auta a je podle Reuters obzvláště odhodlán zabránit dovozům automobilů z Mexika.
Mohlo by vás zajímat
Cla by zasáhla několik asijských výrobců automobilů včetně společností Honda Motor, Nissan Motor či Kia Corporation. Provozní ředitel firmy Honda Shinji Aoyama už varoval, že cla na vozidla dovážená z Mexika budou mít obrovský dopad, protože společnost posílá osmdesát procent své produkce na americký trh.
Řekl, že pokud se taková opatření stanou trvalými, bude muset Honda z dlouhodobého hlediska zvážit přesun výroby do USA nebo jiné země bez cel, uvedla agentura Reuters.
Čínské podniky podle agentury čekají, zda Trump hrozbu uvalení cel naplní, což by mohlo odstartovat novou obchodní válku připomínající tu, kterou vedl během svého předsednictví v letech 2017 až 2021. Obchodní válka podle Reuters zasáhla odvětví napříč všemi odvětvími a uvalila cla na zboží za více než 200 miliard dolarů. Bidenova administrativa následně ponechala většinu tarifů v platnosti.
Budoucí nastavení vztahů mezi Spojenými státy a Evropskou unií řešil na plenárním zasedání 13. listopadu také Evropský parlament. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na zasedání zmínil Trumpovy výroky o tom, že bude chtít zavádět desetiprocentní cla na všechny evropské produkty. „Pokud by něco takového se stalo, tak by to mělo dopad na naši konkurenceschopnost. Hovoří i o sedmdesátiprocentním clu na čínské zboží a my si musíme uvědomit, že jsme na globálním trhu, a to by samozřejmě pak mělo dopad i na nás, protože čínské produkty, které nyní jdou do Spojených států, by pak mohly jít do Evropy,“ konstatoval Borrell.
Celní eskalace by neprospěla nikomu
Předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter v souvislosti s cly konstatoval, že v mnoha oblastech a dlouhodobě, u některých položek už od druhé světové války, má Evropa přísnější celní sazby vůči USA než naopak. Donald Trump si cla v minulosti nastudoval a mnohokrát trápil podle Sechtera detailními znalostmi evropské partnery. „Trumpovo jednání je praktické, opřené o zájmy, čitelné a čistě transakční. Nabízí vždy řešení. Myslím, že v tomto vyjednávacím vzorci budou Trump a jeho administrativa pokračovat. Bude na nás, zda si dokážeme nastavit společný zájem dohodnout odbourání alespoň části transatlantických překážek. Celní eskalace by neprospěla nikomu,“ myslí si.
Konkrétně elektromobilita představuje podle Sechtera pro Evropskou unii bolestivé téma. „Ztrácíme konkurenceschopnost a tím se nám špatně vyjednává,“ zmínil. Dodal, že určitou nadějí mohou být evropské investice americké Tesly, která by se mohla s evropskými automobilkami narýsovat alespoň obrys budoucí win-win dohody a společného postupu vůči Číně. „Evropská komise zatím na Teslu neuvalila žádná cla, vyňala je z protičínských opatření, ačkoliv automobily Tesla, vyráběné například v Německu, obsahují značný podíl subsystémů čínské výroby,“ upozornil Sechter.
Už nyní je například jasné, koho by si přál Trump v čele tamního ministerstva dopravy, začátkem týdne oznámil nominaci na post ministra, jde o bývalého zástupce Wisconsinu a moderátora Fox Business News Seana Duffyho. Pokud bude Duffy ve funkci potvrzen, bude dohlížet na oblasti letectví, automobilového průmyslu, železnice, tranzitu a dalších dopravních politiky v úřadu s rozpočtem přibližně 110 miliard dolarů, informovala agentura Reuters.
Tereza Čapková
