Americký prezident Donald Trump uvedl, že v pondělí oznámí 25procentní cla na veškerý dovoz oceli a hliníku, a dodal, že v úterý by mohl podrobně popsat svůj plán na zavedení recipročních cel.

„Na veškerou ocel dováženou do Spojených států bude uvaleno 25procentní clo – a na hliník také,“ řekl Trump novinářům na palubě letounu Air Force One v neděli, když cestoval do New Orleans na zápas Super Bowlu. Trump neupřesnil, kdy tato nová cla vstoupí v platnost.

Trump však uvedl, že nová cla se budou vztahovat na všechny země, včetně Kanady a Mexika. Posledně jmenované dvě země byly od cel na ocel a hliník z USA osvobozeny, když za svého předchozího funčkního období podepsal dohodu mezi USA, Mexikem a Kanadou.

„Proč bychom měli chránit jinou zemi?“ řekl Trump na adresu Kanady. „Pokud jim přestaneme umožňovat vyrábět auta – prostřednictvím cel a dalších věcí, nebudou jako země životaschopní,“ popsal cíl svého politického konání.

Spojené státy zachovávají pro mnoho zemí 25procentní cla na ocel a 10procentní cla na hliník, která první Trumpova administrativa zavedla v roce 2018 podle článku 232 zákona o rozšíření obchodu z roku 1962. Několik obchodních partnerů si ovšem vyjednalo zrušení těchto cel.

„V sázce jsou následující čtyři roky. Je to neustálý chaos, který ohrožuje naši ekonomiku,“ napsal v neděli večer na síť X premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford.

Mohlo by vás zajímat

Razantní obrat

Trump v neděli rovněž uvedl, že v nejbližších dnech zavede reciproční cla vůči obchodním partnerům, která budou odpovídat clům uvaleným jinými zeměmi. Uvedl, že tato cla budou oznámena v úterý nebo ve středu a vstoupí v platnost „téměř okamžitě“. Pokud oni nám účtují 130 procent a my jim nic, tak to nezůstane,“ řekl Trump. „Vůči každé zemi budeme postupovat recipročně.“

Trump v pátek tento plán zopakoval a navrhl, že tato cla budou zavedena namísto plošného cla na veškerý dovoz, což je zásadní obrat oproti jeho návrhu z volební kampaně, kdy navrhoval uvalit „základní“ clo na veškerý dovoz ve výši 10 až 20 procent. Spojené státy zavádějí stejná cla pro většinu zemí, ačkoli jednotlivé celní sazby USA se liší v závislosti na výrobku. Některé celní sazby, například na automobily, jsou nízké a činí pouze 2,5 procenta. Jiné celní sazby, například na oděvy a obuv, jsou obvykle vyšší.

Dovoz hliníku a oceli do USA čítal v roce 2024 dohromady téměř 50 miliard dolarů. Cla jsou sice zaměřena na posílení domácí výroby, ale mají dopad na širší ekonomiku. USA jsou totiž závislé na dovozu, který uspokojuje velkou část poptávky po kovech v odvětvích, jako je stavebnictví, výroba automobilů, balení nápojů a výroba vojenského vybavení.

Nejhůř to odnese Kanada

V roce 2018, během svého prvního funkčního období v Bílém domě, zavedl Trump cla ve výši 25 % na dovoz oceli a 10 % na dovoz hliníku. Jeho cílem bylo restartovat americkou produkci tím, že zdraží zahraniční materiál pro americké odběratele. Několik významných dodavatelů včetně Kanady, Mexika a Evropské unie však bylo nakonec z cel vyňato. Dnes americký průmysl tvrdí, že se stále potýká s problémy, jak dovozu konkurovat.

Obecněji řečeno, obchodní třenice ve světovém ocelářském a hliníkářském odvětví v uplynulém roce vzrostly v souvislosti s obnoveným přílivem výrobků z Číny. To vyvolalo obchodní opatření proti čínskému dovozu z mnoha míst, jako je Vietnam, Indie a EU.

Kanada by patrně – coby hlavní dodavatel obou kovů do USA – odnesla zavedení cel nejcitelněji. Podle údajů americké vlády se na dovozu hliníku do USA podílí 58 procenty; následují Spojené arabské emiráty se šesti a Čína se čtyřmi procenty. V případě oceli je opět největším dovozcem Kanada (23 %), následuje Brazílie (16 %), Mexiko (12 %) a Jižní Korea (10 %).