Získá nastupující americký prezident Donald Trump Grónsko, Panamský průplav, či dokonce Kanadu? Jeho nejnovější výroky o možném použití vojenské síly a hospodářského tlaku zaskočily politiky na obou stranách Atlantiku. Evropská unie bleskově zareagovala připomínkou, že hranice nelze měnit silou. Německý kancléř Olaf Scholz svolal mimořádnou tiskovou konferenci, francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot zdůraznil, že Evropa je „silný kontinent“ a američtí spojenci se shodují: suverenitu zemí je nutné respektovat. Přesto političtí komentátoři přiznávají, že Trumpa se vyplatí brát vážně – už jen proto, že během svého dřívějšího mandátu ukázal, že rád boří konvence.

Už několik dnů plní média výroky Donalda Trumpa o tom, že Spojené státy možná rozšíří svá teritoria. Ambicí je nejen získání Grónska, nad kterým už dlouhodobě „visí“ americký zájem, ale i Panamského průplavu. Trump na tiskové konferenci na Floridě dokonce nevyloučil použití vojenské síly: „Dánsku jsme nabídli férovou dohodu, ale odmítli ji. Takže teď se bavíme o jiných možnostech,“ naznačil nastupující prezident, který znovu složí prezidentskou přísahu 20. ledna. Kanada, o které se Trump rovněž zmínil, je v jeho slovech sice zahrnuta, zároveň ale „jasně odmítl, že by použil vojenskou sílu“ k jejímu připojení.

Ostrá odpověď přišla v první řadě z Evropy. „Evropská unie nepřipustí, aby jiné země napadaly suverenitu unijních hranic,“ prohlásil podle Reuters francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Dánské autonomní území Grónsko zůstává součástí EU právě skrze vazbu na Kodaň, a proto jsou evropské reakce mimořádně citlivé. „Jsme silný kontinent,“ dodal Barrot, když v Paříži vítal amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který Trumpovy požadavky komentoval slovy: „Nápad týkající se Grónska zjevně není dobrý, ale možná ještě důležitější je, že se to zjevně nestane, takže bychom tím asi neměli ztrácet mnoho času.“

Z Bruselu znějí hlasy na obranu neporušitelnosti hranic. „Jasné je jedno, svrchovanost států musí být respektována, to je pro nás klíčová zásada,“ prohlásila mluvčí Evropské komise pro zahraniční věci Anitta Hipperová. Podle ní je Unie stále připravena spolupracovat s příští americkou administrativou „v otázkách klíčových strategických zájmů“. O podobné spolupráci hovořil i mluvčí EK Olof Gill, který má na starosti obchodní témata. Přesto současné dění označil za „divoké hypotetické záležitosti“.

Mohlo by vás zajímat

Trumpova rétorika rozvířila vody rovněž v Německu. Kancléř Olaf Scholz svolal mimořádnou tiskovou konferenci a varoval, že princip neporušitelnosti hranic platí na východě i západě. Narážel tak na Rusko a Spojené státy. „V rozhovoru se svými evropskými protějšky jsem vnímal jisté nepochopení s ohledem na aktuální výroky z USA,“ doplnil Scholz. Předseda německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) a možný budoucí kancléř Friedrich Merz poznamenal, že Evropa i Německo se musí připravit na Trumpova „rušivá rozhodnutí“.

Negativní reakce přicházejí i z Kanady, Dánska a dalších států. Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen prohlásil, že „Grónsko se může stát samostatnou zemí, pokud si to jeho obyvatelé budou přát, ale je nepravděpodobné, že by se stalo dalším americkým státem“. Zdůraznil zároveň, že využití vojenské síly v těchto otázkách nepřipadá v úvahu. Grónský premiér Múte Egede se dlouhodobě netají myšlenkou větší nezávislosti, podle jeho vyjádření však Dánsko i samotní Gróňané rozhodně nehodlají o tak zásadní změně rozhodovat pod nátlakem.

Zvláštní pozornost situaci věnují i čeští politici. Vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar doporučil brát Trumpova slova „vážně, ale nikoliv doslovně“. Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) je přesvědčen, že výroky mají především zaujmout americké publikum a ukázat „neotřelý přístup a ambice světového lídra, za kterého se Američané právem považují“. Senátor Pavel Fischer (za TOP 09) zdůraznil, že „predátorská politika, která by si nárokovala cizí území, nemá mezi spojenci co dělat“ a že by taková vyjádření mohla Česko a USA vzájemně odcizit.

Objevují se však i poněkud jinak laděné postřehy. Podle člena sněmovního zahraničního výboru Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) je správné upozornit na strategickou hodnotu Grónska a připomenout, že Amerika v minulosti svá území často kupovala. „Nic nového v tomto konceptu není. Mimochodem Aljaška je největší stát USA. Proč by se teď Američani neměli starat i o své strategické územní zájmy?“ položil řečnickou otázku. Místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) vnímá Trumpovy výroky jako „testování geopolitického moře“, zatímco Jiří Kobza (SPD) je považuje za vzkaz pro americkou vnitřní scénu. Helena Langšádlová (TOP 09) ovšem varuje, že „využití vojenské síly k narušení stávajícího řádu je naprosto nepřijatelné“.

Mezitím se i uvnitř Spojených států množí hlasy, které Trumpovy nápady označují za nereálné. Americký ministr zahraničí Antony Blinken už jasně konstatoval, že by se tím svět neměl příliš zabývat: „Nápad týkající se Grónska zjevně není dobrý, ale možná ještě důležitější je, že se to zjevně nestane.“ Přesto probíhající debata odkrývá, že v mezinárodních vztazích začíná foukat čerstvý vítr. Ať už se Trumpovy výroky naplní, nebo vyšumí, evropští lídři dávají jasně najevo, že jsou připraveni bránit neporušitelnost hranic a mezinárodní řád. Zda je celá záležitost pouhým testem, jak daleko se dá zajít, nebo skutečným záměrem, ukáže až Trumpův znovunastupující prezidentský mandát. Jedno však politici v Evropě i zámoří dávají najevo už teď: suverenita a respekt k mezinárodnímu právu jsou hodnoty, na které nelze sahat bez následků.