Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu znamená konec snah demokratické administrativy o snižování emisí a přechod k zelené energetice a elektromobilitě. Těžařské společnosti jistě uvítají některé avizované kroky, jako například odstranění federálního poplatku za emise metanu či zákaz těžby v některých chráněných lokalitách. Některé trendy, jako například útlum těžby uhlí a zavírání uhelných elektráren, už nejspíš nezvrátí ani Trump.
Jedno už je jisté. Donald Trump v minulých dnech potvrdil, že Spojené státy pod jeho vedením odstoupí od Pařížské dohody o změně klimatu. Konzervativní aktivisté rovněž prosazují konec účasti USA na Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu. Takový krok by zhoršil vztahy Spojených států se zeměmi Evropské unie a celkově poškodil jejich pověst ve světě.
Experti S&P Global ve svém vyjádření uvedli, že Trump podpoří další navyšování těžby ropy a zemního plynu, a to včetně rozvoje těžby z podmořských vrtů. Usnadnit chce také stavbu dalších ropovodů a plynovodů (tu však může v praxi zmařit odpor lokálních vlád a obyvatel, stačí připomenout osud projektu Keystone XL). Republikáni též chtějí ukončit přestávku v povolování stavby nových přístavních terminálů pro vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG), kterou na začátku tohoto roku prosadila administrativa končícího prezidenta Josepha Bidena.
Jak se nestát obětí vlastního úspěchu
Zpravodajský portál Politico k tomu dodává, že rostoucí objem těžby ropy a plynu se projeví v poklesu ceny a zhoršení rentability těžařských společností, které to donutí omezit investice do nových vrtů. První takové signály už ostatně z amerického těžebního průmyslu přicházejí. Otázkou je i to, zda bude komu dodatečný plyn prodávat; pokud Trump naplní své hrozby a uvalí až 60procentní cla na čínský dovoz, Číňané se mohou pomstít právě omezením dovozu amerického LNG.
Cenu ropy může naopak táhnout nahoru obnovení přísných amerických sankcí proti vývozu z Íránu a případně také z Venezuely. Otázkou zůstává, jak se Donald Trump postaví k protiruským sankcím, když se opakovaně chvástá tím, že rusko-ukrajinskou válku „okamžitě“ ukončí. V případě příměří by nejspíš zájem o sankce proti Rusku postupně opadl, a to nejen ve Washingtonu.
V případě jaderné energetiky se zřejmě velká změna neodehraje. Obě hlavní americké politické strany jadernou energii podporují, a to včetně federálního financování demonstračních projektů malých jaderných reaktorů a reaktorů IV. generace. Zájem o ně v poslední době táhnou velké technologické koncerny, které chtějí bezemisní energií pro svá datová centra. Co se týká energetické bezpečnosti, Republikáni v Kongresu patřili mezi skalní zastánce letos schváleného zákazu dovozu obohaceného uranu z Ruska, který plně vstoupí v platnost v roce 2028.
Zelené investice v ohrožení
Experti neočekávají, že Trump zruší již schválené pronájmy lokalit pro větrné elektrárny na mořských mělčinách. Federální agentury však zaujmou jiný přístup k probíhajícím soudním případům, ve kterých častěji podpoří odpůrce budování větrných elektráren. Pokud by se Úřad pro řízení oceánské energie USA začal přiklánět ke stěžovatelům, zpomalilo by to proces schvalování větrných elektráren na moři. Demokratická administrativa přitom počítala s výstavbou offshore větrných parků o výkonu až 30 GW do roku 2030.
Donald Trump kritizuje Demokraty prosazený Zákon o redukci inflace (IRA) z roku 2022, který masivními dotacemi a daňovými úlevami rozjel investice do moderních technologií – solárních panelů, baterií pro elektromobily a podobně. Případná redukce se může týkat nových projektů, ale ne těch oznámených. „Rozsáhlé zrušení daňových pobídek podle zákona IRA se zdá být nepravděpodobné. Mnoho z podpořených energetických projektů se nachází v republikánských kongresových obvodech,“ dodali k tomu analytici S&P Global.
Navzdory svým „fosilním preferencím“ ani Donald Trump nezastaví dlouhodobý pád těžby uhlí a zavírání uhelných elektráren. Ty čelí konkurenci ekologicky přijatelnějších plynových elektráren i obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl na výrobě elektřiny v USA od roku 2008 rychle klesá. Lepší perspektivu má těžba koksovatelného či metalurgického uhlí, což je obor, do kterého v USA investoval třeba i miliardář Pavel Tykač.
(dtr)
