Novou obchodní dohodu, která má otevřít trhy se zemědělstvím, službami nebo veřejnými zakázkami, podepsala Evropská unie na květnovém summitu s Mexikem. Zatímco šéfka Komise Ursula von der Leyenová i čeští představitelé mluví o impulsu pro evropskou ekonomiku a high-tech obory, mezinárodní analytici neskrývají skepsi. Mexiko omezuje reformy i soukromé investice.
EU a Mexiko podepsaly modernizovanou obchodní dohodu. Podle zástupců bruselské exekutivy má přinést značné ekonomické výhody evropskému bloku. Smlouva rozšiřuje obchodní dohodu z roku 2000. Ta se vztahovala pouze na průmyslové zboží. Nyní bude zahrnovat služby, vládní zakázky, digitální obchod, investice a zemědělské produkty.
„Cíl je jednoduchý. Chceme vytvořit více pracovních míst a větší ekonomickou hodnotu na obou stranách Atlantiku,“ uvedla na summitu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ocenila jí také evropská poslankyně Anna Stürgkhová (Renew/Rakousko). „Dohoda mezi EU a Mexikem přichází v pravý čas. Evropa potřebuje silnější obchodní partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi,“ řekla.
Nová stará dohoda
Odborníci ale pochybují, zda změna výrazněji podpoří ekonomiku sedmadvacítky. „Je to velmi oslabená dohoda ve srovnání s tím, co se vyjednalo v roce 2018,“ řekla Lorena Ruano Gómezová, profesorka mezinárodních vztahů na Universidad Complutense de Madrid.
Dohoda, kterou Brusel oslavuje, je z velké části stará. Jednání o modernizaci dohody z roku 2000 byla zahájena v roce 2016 s cílem vyrovnat se se vztahem, který vznikl v kontextu rozšíření investičních pravomocí Unie s přijetím Lisabonské smlouvy. Ale také růstu digitálního obchodu a vlny nových obchodních dohod, které obě strany podepsaly s dalšími partnery. Například je to dohoda EU s Kanadou a přístup Mexika k dohodě o transpacifickém partnerství (CPTPP).
Konec liberalizace
Pro EU se stala zásadní liberalizace mexického energetického sektoru, který se otevřel soukromým investicím v rámci reforem prezidenta Enriqueho Peñy Nieta v roce 2013. Dalším lákadlem byl nezávislejší orgán pro dohled nad hospodářskou soutěží v dlouhodobě monopolizovaném telekomunikačním sektoru.
Tyto výhody jsou nyní z velké části pryč. V březnu 2025 prezidentka Claudia Sheinbaumová schválila reformu, která zvrátila liberalizaci z roku 2013 a omezila účast soukromého sektoru. Nejméně 54 procent objemu elektřiny z rozvodné sítě spravuje státní energetická společnost.
Vyšší export z Mexika
Mexické ministerstvo hospodářství předpokládá, že by dohoda mohla zvýšit mexický export do Unie z 21 miliard eur (508,6 miliardy korun) ročně na 36 miliard eur (871,9 miliardy korun) do roku 2030. Za poslední desetiletí se obchod mezi oběma stranami téměř zdvojnásobil. Ze 43,6 miliardy eur (1,1 bilionu korun) v roce 2014 vzrostl na 82,3 miliardy eur (2,0 bilionu korun) v roce 2024.
Dohoda nově zavádí bezcelní režim pro téměř veškeré zboží, otevírá mexické zemědělské trhy a umožňuje evropským firmám přístup k veřejným zakázkám na úrovni státu.
Chrání také stovky názvů potravin a nápojů z EU. Evropský parlament to označil za způsob, jak posílit odolnost dodavatelských řetězců.
Skepse převládá
Rozsah benefitů pro evropský trh ale Ruano Gómezová zpochybnila. „Nemyslím si, že k velké diverzifikaci dojde. Stávající dohoda už zabránila poklesu evropského podílu na mexickém zahraničním obchodu,“ uvedla. Navíc Mexiko už podle ní není atraktivní zemí pro investice.
V květnu ratingová společnost Moody’s snížila rating Mexika na Baa3 s odůvodněním oslabující fiskální kondice státu. „Tři věci, které dělaly Mexiko tak atraktivním, už neexistují. Nemáte právní jistotu, nemáte bezpečnost a přístup na americký trh už není jasný,“ zdůraznila Ruano Gómezová.
Jedním z argumentů pro uzavření nové dohody je potenciální možnost vstupu evropských firem na americký trh z Mexika. Evropští výrobci automobilů vyrábějí v zemi celá desetiletí, aby se dostali na americký trh bez cla. Ruano Gómezová ale varovala, že to už nemusí za Donalda Trumpa platit.
Havlíček dohodu vítá
Ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček (ANO) nicméně podpis nové dohody s Mexikem ocenil. „Mexiko je dlouhodobě nejvýznamnějším partnerem České republiky v Latinské Americe a druhým největším partnerem na americkém kontinentu po Spojených státech,“ uvedl Havlíček.
Podle Českého statistického úřadu připadá na Mexiko 54 procent obratu zahraničního obchodu České republiky s regionem, což představuje 65,3 miliardy korun ročně. A zároveň 55 procent exportu v hodnotě 32 miliard korun. Vzájemný obchod navíc dlouhodobě roste.
„Modernizovaná globální dohoda podpoří česko-mexickou spolupráci v klíčových sektorech. Dnes se týká automobilového, energetického či elektrotechnického průmyslu a postupně se rozšiřuje také do high-tech oborů,“ dodal Havlíček.
