Tři bývalí ministři průmyslu čeští Milan Urban, Vladimír Tošovský a Tomáš Malatinský ze Slovenska založili mezinárodní profesní komoru dodavatelů pro elektroenergetiku. Komora budí na první pohled dojem lobbistického nástroje, vstupní poplatek do komory činí 30 tisíc a za členství se dá ročně zaplatit až půl milionu korun. „Vystupujeme transparentně, otevřeně a veřejně,“ tvrdí komora. „Záměry komory mohou být různé, nicméně lobbistický charakter je zde nepochybný,“ vnímá založení komory Transparency International.
„Jsme mezinárodní profesní komora dodavatelů pro elektroenergetiku. Působíme mezinárodně v zemích EU. Zastupujeme dodavatele pro elektroenergetiku při vyjednávání takových podmínek, které zajistí nediskriminační, spolehlivý a transparentní výběr zhotovitele podlimitních i nadlimitních zakázek pro elektroenergetiku. Vystupujeme transparentně, otevřeně a veřejně, poskytujeme členům podporu ve formě spolupráce se soudními znalci a znaleckými ústavy v oboru a s právními kancelářemi zaměřující se na příslušnou problematiku.“
To o sobě na svém webu tvrdí nově založená Mezinárodní profesní komora dodavatelů pro elektroenergetiku. Jejími zakladateli jsou dva čeští exministři průmyslu – letitý politik ČSSD Milan Urban a Vladimír Tošovský (pozdější šéf České energetické přenosové soustavy – ČEPS) – a někdejší slovenský ministr hospodářství Tomáš Malatinský (krátké profily na konci textu).
„Mezinárodní profesní komoru dodavatelů pro elektroenergetiku nechápeme pouze jako komoru, nebo chcete-li sdružení, dodavatelů pro síťová odvětví, ale pro celý elektroenergetický sektor. Elektroenergetiku tvoří celá soustava tedy výroba, přenos, distribuce, spotřeba. Záběr komory je tedy nesmírně široký. Mezinárodní charakter má komora mimo jiné i proto, že i elektroenergetika má mezinárodní rozměr a podmínky, a to jak v podobě mezinárodního propojení, tak i podmínek pro výrobce spotřebičů a jednotlivých prvků soustavy. Našimi partnery tedy budou nejen národní autority, ale i evropské instituce,“ zareagoval jeden z otců zakladatelů Vladimír Tošovský na otázky ohledně náplně práce komory.
Komora je přesvědčena, že je atraktivní i pro zadavatele. „Protože je nepochybně efektivnější prodiskutovat názory, opatření a podmínky na otevřené platformě, než před soudy nebo úřady. Společných cílů je rozhodně více než těch, na kterých se neshodnou všichni. Nechceme se zaměřovat pouze na české a slovenské prostředí, chceme působit celoevropsky a jsme přesvědčeni, že máme co nabídnout. Činnost komory financují členové z příspěvků a případně z vlastní činnosti komory. Pracujeme především v elektronické formě ve virtuálních kancelářích. Snažíme se tedy náklady minimalizovat,“ stojí ve vyjádření komory.
Vstupní poplatek až půl milionu
Vstupní členský poplatek pro členy činí 30 tisíc korun. „Členský příspěvek činí 3.000 + 150 x P Kč, maximálně však 500.000korun, kde P (zaokrouhlené na celé desítky) je počet zaměstnanců člena podle stavu k 31.12. předchozího roku,“ uvádí na svém webu komora.
„V současné době je start komory poněkud zpomalen díky situaci v průmyslu a ve společnosti (Covid) avšak nyní se soustřeďujeme na vytvoření plánu opatření jak oživit český elektroenergetický průmysl po krizi a zároveň zlepšit plnění cílů EU, ke kterým se Česká republika zavázala. Především v oblasti energetických úspor. Tento postup, nebo chcete-li návrh opatření chceme v detailu předložit ministerstvu průmyslu a obchodu. Jsme v kontaktu s ministrem Havlíčkem a o základních principech jsme ho již informovali. Vycházíme ze studie, kde bylo konstatováno, že koruna investovaná do soustavy přináší cca 1, 70 pro HDP,“ vysvětluje dále jeden z otců myšlenky založení komory Vladimír Tošovský
Hodně lobbingu
Protikorupční organizace Transparency Interantional míní, že označení „komora“ může působit zavádějícím dojmem. Navíc nevylučuje lobbistický charakter projektů tří exministrů. „Je to již poměrně dlouhou dobu, co bývalí ministři Urban a Tošovský byli členy vlády. I přes to jsou však jejich kontaktní možnosti nepochybné. I proto teď při vzniku komory jejich role dobrý dojem určitě nebudí,“ uvedl právník Transparency International Pavel Jiříček.
Označení „komora“ může podle Jiříčka působit zavádějícím dojmem. „Tento pojem se používá především pro subjekty s prvky samosprávy, které působí vůči svým členům (např. lékařská, advokátní, veterinární), bývá založena zákonem. Člověk se tak neubrání dojmu, že výraz by mohl sloužit jako určitá zástěrka. Záměry komory mohou být různé, nicméně lobbistický charakter je zde nepochybný. V daném oboru (elektroenergetika), kdy lobbing a zákulisní kroky jsou značné, se bohužel nelze ubránit ani dojmu nějakých zákulisních, skrytých kartelových snah,“ míní Pavel Jiříček.
Zároveň podotýká, že vznik komory, a angažovanost bývalých ministrů v ní, je ale jejich právem. „Teprve posléze se ukáže, co skutečně toto uskupení bude představovat a hlavně, jaký smysl a efekt bude mít. Zda bude pozitivním přínosem do veřejného zadávaní v oblasti elektroenergetiky, jak se prezentují při představení jejich plánovaných aktivit na svých webových stránkách,“ uzavřel Pavel Jiříček z Transparency International.
Klíčové energetické firmy, zadavatelé veřejných zakázek, už o komoře tria exministrů vědí. „Nejsme v kontaktu s touto komorou. Pouze na jednu z našich dceřiných firem přišel obecný dopis, takže o komoře máme povědomí. Ani nemáme zprávy od našich dodavatelů, že by se jimi nechali nějak ´zastupovat´ v rámci výběrek či veřejných zakázek u nás,“ řekl mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.
ČEZ má podle Kříže oblast nákupu máme detailně propracovánu. „Abychom naprosto minimalizovali jakákoliv podezření. Dodavatelé přistupují i k závazku etického chování. Můžete se v detailu podívat zde: https://www.cez.cz/cs/pro-dodavatele,“ podotkl k otázce Kříž.
„O existenci komory PCSE je ČEPS, a.s., informována, soustavná spolupráce neprobíhá,“ sdělila mluvčí ČEPS Hana Klímová. Při zadávání veřejných zakázek se ČEPS podle ní striktně řídí zákonem o zadávání veřejných zakázek. Společnost prý rovněž zavedla a provozuje doplňkový kontrolní systém kvalifikace a hodnocení dodavatelů, a to jak pro účely zadávání nadlimitních sektorových veřejných zakázek, tak pro podlimitní zakázky. Podrobnosti se lze dočíst zde: https://www.ceps.cz/cs/zadavani-verejnych-zakazek.
Tři hlavní komorníci
Podnikatel Tomáš Malatinský působil od 4. dubna 2012 do 3. července 2014 jako nestraník ve funkci ministra hospodářství Slovenska. Média si jej všimla mimo politické kariéry také proto, že pronajímal svůj byt v Bratislavě finančníkovi Jaroslavu Haščákovi ze skupiny Penta. Ministr průmyslu Tomáš Hüner si jej přivedl na post poradce.
Malatinský jako slovenský ministr schválil stamilionové daňové úlevy pro chemický podnik Duslo Šala ovládaný Andrejem Babišem. Případ vyvolal na Slovensku bouřlivé diskuse mimo jiné proto, že proběhl v utajení a podle opozice navíc k daňové úlevě pro Duslo nebyl důvod. „Směru se podařilo největší státní pomoc za poslední roky schválit tak, aby se o tom veřejnost dozvěděla, až když už se nedalo nic změnit,” napsal slovenský Denník N a dodal: „Robert Fico se vyhne tomu, aby se musel postavit před kamery a vysvětloval, proč souhlasil s odpuštěním téměř 60 milionů euro na daních pro Duslo Šaľa Andreje Babiše.”
Milan Urban byl v letech 1998-2004 a pak 2006-2013 poslancem, v letech 2003–2006 ministrem průmyslu a obchodu. Ve Sněmovně setrval i mezi lety 2013 až 2017. Ve funkci ministra podporoval mimo jiné prolomení těžebních limitů hnědého uhlí v severních Čechách a stavbu nových jezů na Labi.
V roce 2009 čelil Urban kritice v rámci takzvané Toskánské aféry, kdy se objevil mezi jinými politiky a podnikateli na fotografiích z letoviska Monte Argentario, kde trávil luxusní dovolenou ve společnosti lobbisty ČEZ Vladimíra Johanese.
Vladimír Tošovský byl ministrem průmyslu a obchodu České republiky v úřednické vládě Jana Fischera. Začínal ve Středočeské energetické, kde vedl referát odboru řídící techniky a poté vystřídal další vedoucí pozice. V roce 2001 přešel do ČEZ, kde se stal ředitelem OJ ČEZ Trade. V roce 2005 nastoupil na pozici ředitele úseku trading ČEPS (Česká energetická přenosová soustava), kde od roku 2006 působil na pozicích generálního ředitele a předsedy představenstva.
Policie prověřovala v minulosti podezření, že Toškovský jako ředitel ČEPS způsobil firmě škodu přes 34 milionů korun kvůli poradenství. Trestní oznámení na Tošovského podal sám ČEPS. Policie případ odložila. „Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, dne 24. 5. 2018 vydala usnesení, ve kterém podle ustanovení § 159a odst. 1 trestního řádu trestní věc odložila,“ uvedla k tomu mluvčí ČEPS Hana Klímová.
Jan Hrbáček
