Ministerstvo životního prostředí stanovilo na lokalitách vytipovaných pro možné umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu průzkumná území s právem zasahovat do zemské kůry. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) aktuálně zkoumá čtyři lokality: Březový potok na Klatovsku, Horku a Hrádek v Kraji Vysočina a Janoch v Jihočeském kraji. Souhlas se týká tří lokalit, tedy s výjimkou Hrádku.
O průzkumná území zažádalo SÚRAO v únoru loňského roku. „Cílem průzkumů je získat podrobnější informace o geologickém složení a o vývoji horninového prostředí čtyř zvažovaných lokalit, aby bylo možné vybrat finální a záložní lokalitu pro umístění hlubinného úložiště,“ uvedl ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic a dodal, že na základě pravomocného stanovení těchto území se ze zákona dotčeným obcím vyplácejí příspěvky, které mohou použít dle svého uvážení.
Lokality byly dříve zkoumány jen z povrchu. Teď je podle SÚRAO zapotřebí získaná data rozšířit o klíčové informace především z hloubkových vrtů, které umožní prozkoumat horninový masiv, v němž by úložiště jednou mělo být. „Je nutné vědět vše o samotné hornině, jejím petrografickém a mineralogickém složení. Vědět, jak je hornina pevná, jestli je někde porušena, jak v ní proudí voda a jaké je přesně její složení. A především, jak všechny tyto záležitosti a parametry ovlivňuje hloubka,“ uvádí vedoucí oddělení geologických bariér Marek Vencl.
Kromě hlubokých vrtů proběhnou na lokalitách také geofyzikální měření, která pomocí mnoha speciálních metod pomáhají určit třeba oblasti většího porušení horninového masivu nebo případné dutiny v něm. Cílem je najít nejvhodnější místo pro dlouhodobé uložení použitého paliva z jaderných elektráren, ale i radioaktivních materiálů z jiných zdrojů.
Samotná průzkumná území mají mnohem větší rozlohu než pak následně povrchový nebo podzemní areál hlubinného úložiště. Podzemní část se bude rozkládat na ploše 2 až 3 kilometrů čtverečních. Podle zpracovaných studií se velikost povrchového areálu pohybuje od 15 do 20 hektarů, uvedlo dále SÚRAO.
S povolením průzkumných území pro geologické práce na lokalitách Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína a Horka na Třebíčsku nesouhlasí Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 39 obcí a měst a 18 spolků. Dotčené obce po prostudování rozhodnutí zváží odvolání k ministrovi životního prostředí Petrovi Hladíkovi. A mnohé jsou odhodlané bránit se i soudní cestou, reagoval sekretář Platformy proti hlubinnému úložišti Edvard Sequens.
Platforma dále upozornila, že hluboké geologické vrty musí získat ještě další samostatné povolení. Vládou schválený harmonogram přípravy hlubinného úložiště, který počítá s rozhodnutím o výběru lokality nejpozději v roce 2028, tak z dnešního pohledu nevypadá příliš reálně. Členové platformy upozorňují na nesplněné sliby politiků o narovnání práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti. Problémem je podle Sequense také zapomenuté prohlášení vlády, že bude posuzovat i jiná řešení, než je rychlé zavezení radioaktivních odpadů pod zem.
(rov)
