Vláda schválila klíčový návrh podoby budoucí regulace miliardového trhu s kryptoměnami. Materiál z dílny ministerstva financí reaguje na evropské směrnice o digitálních financích a vůbec poprvé v Česku zavádí jasná pravidla pro dynamický kryptobyznys.
Návrh zákona tak obsahuje například úpravu kategorizace přestupků a také pravomocí České národní banky, která bude licencovat poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, ale i dohlížet a dodržování stanovených povinností. Převedení evropského nařízení MiCA do české legislativy počítá také se zvláštním režimem rezervy aktiv vydavatelů tokenů vázaných na aktiva či elektronických peněžních tokenů.
Nově by se podle loni přijatých standardů Evropské unie měla také zavést povinnost zprostředkovatelů shromažďovat informace o kupujících i prodávajících, což má zabránit praní špinavých peněz, ale i obcházení unijních sankcí.
„Lidé do kryptoaktiv často investují nemalé peníze a přitom pro tyto produkty dosud nebyla žádná speciální legislativa. Návrh zákona umožní nastavit ochranu spotřebitelů i v této oblasti a současně zvýší stabilitu finančního prostředí a zajistí férové zázemí pro poskytovatele kryptoaktiv,” komentoval rozhodnutí vlády z minulého týdne ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Jím řízený resort pak v tiskové zprávě uvedl, že zákon rozděluje kryptoaktiva do tří skupin podle jejich krytí a míry regulace. Ta se týká jak vydavatelů kryptoaktiv, tak obchodníků.
Resort také přibližuje, že zmíněné nařízení MiCA představuje první komplexní předpis upravující nabízení kryptoaktiv veřejnosti a poskytování souvisejících služeb. Další nařízení DORA pak nově sjednocuje pravidla digitální provozní odolnosti finančního sektoru, která jsou aktuálně roztříštěna v různých evropských sektorových předpisech, a to směrnicích i nařízeních.
Ekonomický deník už v zimě informoval, že v souladu s těmito normami musí každý stát mimo jiné ve své legislativě jednoznačně určit orgán, který bude na dodržováním pravidel kryptobyznysu dohlížet. V tuzemském prostředí to má být podle ministerstva financí Česká národní banka.
Schválení legislativy a její nastavení je přitom zásadní i pro samotné obchodníky. Pokud by například její parametry byly pro celou oblast až příliš dusivé, hrozil by odchod kryptofirem do zahraničí. Dosud přitom Česko platí v tomto směru za velmoc a nový trh by mohl české ekonomice i státnímu rozpočtu přinést miliardové příjmy.
Selhání se nemají řešit zpětně
Návrh zákona o digitálních financích, který „překlopení” evropských směrnic MiCA a DORA do českého právního řádu zajišťuje, přitom doznal během příprav značných změn. Ministerstvo financí totiž například ustoupilo „tlaku” České národní banky, která v rámci svých připomínek požadovala uzákonění povinnosti pro poskytovatele služeb v oblasti kryptoaktiv přijmout soubor opatření na ochranu majetku, který jim klienti svěří. Stejně tak centrální banka – úspěšně – navrhovala, aby poskytovatelé museli také pravidelně jednou ročně prověřovat účinnost takových opatření s tím, že příslušné auditní zprávy pak předloží právě České národní bance.
„Nařízení MiCA stanovuje opatření k ochraně zákaznického majetku v úschově a správě poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy – mimo jiné jde konkrétně o oddělení majetku zákazníka od majetku schovatele pro případ platební neschopnosti schovatele, předejití využití majetku zákazníka na vlastní účet schovatele, umístění peněžních prostředků zákazníka u banky a jejich náležité oddělení a identifikaci,” vyjmenovala ČNB některé z požadovaných opatření ve svých připomínkách.
Poukázala přitom na případy pádů a selhání „klasických” obchodníků s cennými papíry s tím, že podobným situacím v kryptooblasti je třeba zabránit. „Není žádoucí v oblasti kryptoaktiv vyčkávat na taková selhání a zavádět stejná pravidla až dodatečně, jako tomu bylo dříve v oblasti investičních služeb, kde ovšem informace o rizicích nejprve chyběly. Neshledáváme žádné relevantní důvody pro zavedení nižšího standardu ochrany majetku zákazníka podle nařízení MiCA, než jaký je požadován ve vztahu k zákaznickému majetku podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu,” argumentovala národní banka.
A ministerstvo financí ji v rámci vypořádání připomínek dalo za pravdu. „Povinnost bude zavedena ve vztahu k poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků,” konstatoval resort financí.
Do praxe nejpozději v lednu 2025
Strážce státní kasy vyhověl ČNB také v otázce pravomocí dohledového orgánu, kterým by měla být právě centrální banka. Ta požadovala, aby byla do zákona doplněna možnost nařízení okamžitého ukončení činnosti bez předchozího upozornění nebo stanovení lhůty, a to v případech, kdy existují důvodné podezření ze zásadních porušování pravidel. Týkat by se to mělo například situací, kdy obchodník nabízí na trhu takzvané tokeny vázané na aktiva nebo pokud nabízí tokeny bez povolení.
„Možnost nařídit okamžité ukončení činnosti považujeme za důležitou – a podle nařízení MiCA nutnou – dohledovou pravomoc, umožňující flexibilně reagovat na situace, při nichž dochází k významnému ohrožení zájmu na ochraně zákazníka,” uvedli ve svých připomínkách zástupci ČNB.
Banka také do návrhu prosadila tezi, že pokuty za porušování pravidel bude vybírat – a také provádět jejich exekuci – celní úřad. Kromě toho ministerstvo financí vyhovělo ČNB také v otázce, jak a hlavně kde popsat základní odborné znalosti a dovednosti, které bude zákon po „kryptoobchodnících” při registraci vyžadovat. Ministerstvo to chtělo řešit zvlášť prováděcí vyhláškou, která by stanovila kritéria, podle kterých se odbornost bude posuzovat, ČNB ale uspěla s námitkou, že takové řešení není nutné.
„Jsme si vědomi, že nařízení MiCA požaduje, aby členské státy zveřejnily kritéria pro posuzování odbornosti. Ale tato kritéria lze dostatečně vymezit v textu zákona,” uvedla banka a ministerstvo v této souvislosti konstatovalo, že „od prováděcí vyhlášky bude ustoupeno”.
Pokud návrh projde i oběma komorami parlamentu, měly by jednotlivá ustanovení nového zákona platit v souladu s evropskými nařízeními po částech od 30. června, další pak od 30. prosince a poslední pak od 17. ledna 2025.
Tomáš Svoboda
