Německá vláda doufá, že svým třetím balíčkem úlev v oblasti nákladů na energie od začátku ruské války na Ukrajině zmírní obavy z prudkého růstu cen tepla a elektřiny v nadcházející zimě. Rozsáhlý balíček v hodnotě přibližně 65 miliard eur zahrnuje jednorázové platby domácnostem, cenovou brzdu pro elektřinu, odložení plánovaného zvýšení národní ceny za vypouštění emisí CO2, daň z neočekávaných výnosů a návrhy na celostátní zlevněné jízdné ve veřejné dopravě. O návrhu podrobně informuje server Clean Energy Wire.
Zatímco členové vlády tvrdí, že podpora chudších členů společnosti v krizi je klíčová, podniky si stěžují, že balíček neobsahuje dostatečná opatření k zajištění hospodářské stability a pracovních míst, která jsou kvůli vysokým cenám energií ohrožena.
Energetický průmysl varuje, že daň z neočekávaných zisků vytvořených během krize, by mohla bránit tolik potřebným investicím do infrastruktury čisté energie.
Po týdnech jednání se německá vládní koalice dohodla na třetím balíčku hospodářských úlev pro domácnosti a podniky, které se potýkají s rychlou inflací způsobenou krizí dodávek energie v Evropě. Třetí balíček v hodnotě 65 miliard eur je větší než dva předchozí dohromady a bude použit na přípravu země na „těžké časy, které nás čekají“, uvedl kancléř Olaf Scholz v reportáži, kterou přinesla veřejnoprávní televize ARD.
„Jde o to, abychom naši zemi bezpečně provedli touto krizí,“ řekl sociální demokrat (SPD) a dodal, že vláda bude brát obavy občanů „velmi, velmi vážně“.
Rostoucí ceny energií a jejich dopady na domácnosti a podniky se staly největší obavou německých voličů, jak ukázaly nedávné průzkumy.
Jejich rychlý nárůst, podpořený ruskou invazí na Ukrajinu, podněcuje inflaci v širším měřítku. Zatímco dříve se pozornost soustředila na vysoké ceny plynu a ropy, ceny elektřiny v Evropě začaly být silně ovlivňovány také dominovými efekty z trhu s plynem.
Navzdory finančním potížím, kterým mnoho občanů v důsledku rostoucích cen energií čelí, Scholz uvedl, že v nadcházející zimě neočekává masové protesty proti vládě, které rozdmýchává Levicová strana a krajně pravicová AfD.
„Pokud někteří nesouhlasí a vykřikují hesla (ruského prezidenta Vladimira) Putina, dobře, pak to někteří mohou udělat,“ řekl Scholz. Většina lidí by pochopila výhody života v sociálním státě se silnou ekonomikou. Pokud jde o zabezpečení dodávek energie v příštích měsících, kancléř uvedl, že v současné době nebude důvod k větším obavám. „Pokud můžeme nyní říci, přečkáme zimu s našimi zásobami.“
Odložení navýšení, cenová brzda, růst podpor
Úlevová opatření, na kterých se dohodly SPD, Strana zelených a probyznysoví Svobodní demokraté (FDP), zahrnují mimo jiné:
Plánované zvýšení německé národní ceny CO2 o pět eur za tunu v odvětví dopravy a vytápění bude odloženo o jeden rok na 1. leden 2024. Stejně tak budou o jeden rok odložena i dvě plánovaná po sobě jdoucí zvýšení, a to na rok 2025, resp. 2026.
„Cenová brzda“, která je financována zdaněním neočekávaných zisků energetických společností v době krize. Podle Scholze by měl být stanoven strop pro zisky výrobců elektřiny, kteří nejsou závislí na v současnosti extrémně drahém zemním plynu, a to ideálně v celé EU
Poskytnutí 1,5 miliardy eur ročně ze spolkového rozpočtu zemím na podporu celostátní jízdenky na veřejnou dopravu, „pokud státy poskytnou alespoň stejnou částku“. Cílem by bylo nakonec nabídnout celostátní měsíční jízdenku, která by stála 50 až 70 eur.
Program podpory pro energeticky náročné podniky, které nemohou přenést zvýšení nákladů na své zákazníky, spojený s příplatky za investice do účinnosti a substituce.
Zvýšení příspěvku na bydlení v kombinaci s trvalým příspěvkem na opatření v oblasti klimatu a vytápění.
Jednorázový příspěvek na vytápění pokrývající období od září do prosince 2022 pro všechny domácnosti, který bude následně rozšířen pro příjemce příspěvku na bydlení. Příspěvek na vytápění bude činit 415 eur pro domácnosti jednotlivců, 540 eur pro dvoučlenné domácnosti a dalších 100 eur za každého dalšího člena.
Německá podpora v nezaměstnanosti (Hartz IV), která bude od roku 2023 označována jako „občanské peníze“, bude zvýšena o přibližně 50 eur na 500 eur měsíčně.
Důchodci dostanou jednorázovou platbu za energie ve výši 300 eur a vysokoškolští studenti a učňové 300 eur (opatření navazující na dohodu o platbách pro další skupiny společnosti v předchozím balíčku).
Ministr financí Christian Lindner z FDP uvedl, že Německo se nebude muset zadlužit, aby mohlo tento rozsáhlý balíček úlev financovat.
„Tato opatření budou zavedena v rámci stávajícího rozpočtového plánování vlády,“ konstatoval.
„Rozpočet bude doplněn zdaněním neočekávaných zisků, které přinese do státní pokladny dvoucifernou částku v řádu miliard eur,“ uvedl dále Lindner.
Pomoc těm, kteří vydělávají méně
Ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck uvedl, že základní koncepcí balíčku je „pomoci více těm, kteří vydělávají méně“, což je princip potřebný k „zajištění demokratického konsensu v této krizi“.
Rychlý růst cen energií „posunul otázku sociální spravedlnosti na novou úroveň“, uvedl ministr za Stranu zelených, a proto je pro něj dohoda o zdanění neočekávaných zisků obzvláště důležitá. Společně se svými kolegy ministry energetiky z EU by měl o této dani, stejně jako o brzdě cen elektřiny, jednat 9. září.
Dopady daně z neočekávaných příjmů
Robert Habeck označil neočekávanou daň za „spravedlivou“ a argumentoval tím, že společnosti, které vyrábějí energii z obnovitelných zdrojů, uhlí nebo jaderné energie, tak mohou činit bez jakéhokoli zvýšení výrobních nákladů. Ty by však vzhledem k fungování evropského trhu s elektřinou v současné době získávaly „šílené“ zisky založené pouze na „náhodě“.
Využití těchto peněz k financování solidárních opatření prostřednictvím nižších cen by tedy bylo správné, argumentoval Habeck.
Motivace ke snížení spotřeby by zůstala zachována, protože brzda by platila jen do určité výše spotřeby. Malé a střední podniky by měly přístup k podobnému mechanismu, dodal.
Ekonom Michel Hüther z výzkumného institutu IW daň z neočekávaného výnosu kritizuje a tvrdí, že její výnosy, a tedy i úlevy pro odběratele elektřiny, zůstanou „nevyčíslitelné“. Hüther řekl listu Rheinische Post, že daň by v konečném důsledku byla „vágním řešením s nejasným objemem a účinkem“.
Svaz místních energetických podniků uvedl, že rozsáhlý balík úlev by byl „nezbytný“, ale poznamenal, že některá opatření musí být ještě jasněji specifikována, „zejména mechanismus zdanění neočekávaných zisků a cenová brzda elektřiny, ze které budou financovány“. Podle šéfa svazu Ingberta Liebinga by takové opatření muselo být „realizovatelné pro dodavatele energie a provozovatele sítí“, včetně místních energetických podniků, které se se současnou situací potýkají.
Kerstin Andreaeová, šéfka sdružení energetického průmyslu BDEW, uvedla, že jediným způsobem, jak dlouhodobě opustit energetickou krizi, by bylo více investovat.
„Potřebujeme chytré přístupy, které posunou Německo a energetickou transformaci kupředu,“ řekla Andreaeová, což by muselo zahrnovat investice do obnovitelných zdrojů, plynových, vodíkových a hybridních elektráren, LNG a síťové infrastruktury, technologií skladování a elektrolyzérů.
„Tyto investice do energetické transformace nesmí být sníženy neočekávanou daní,“ varuje Andreaová.
Lobbistická skupina odvětví obnovitelných zdrojů energie BEE označila současnou krizi za „krizi dodávek fosilních paliv“, kterou je třeba vymýtit v jejích kořenech. Investice do infrastruktury obnovitelných zdrojů energie by byly jediným způsobem, jak toho dosáhnout a posílit společnosti na jejich domácím trhu v Německu, uvedla šéfka BEE Simone Peterová.
Šéf sdružení výrobců chemikálií VCI Wolfgang Große Entrup uvedl, že úlevy pro podniky v balíčku zatím zůstávají „vágní“ a musí být rychle konkretizovány.
„Situace pro podniky je dramatická,“ řekl a tvrdil, že podniky potřebují alespoň nějakou jistotu plánování, aby se udržely nad vodou.
„Pokud nyní nedojde k masivní podpoře podniků, přijdeme o celé průmyslové struktury. A spolu s pracovními místy přijdeme také o daňové příjmy, a to nejen dočasně, ale dlouhodobě,“ dodal Wolfgang Große Entrup.
(nik)
