Jaderné reaktory vyrábějí elektřinu v Dukovanech, Temelíně a … za patnáct let třeba také v Tušimicích na Chomutovsku. Společnost ČEZ předložila ministerstvu životního prostředí oznámení, kterým odstartovala první z velkých povolovacích řízení – posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Vyplývá z něj, že třetí jadernou lokalitou v Česku mají být právě severočeské Tušimice.

ČEZ již dříve naznačil, že Tušimice mají být po Temelínu druhou lokalitou, ve které umístí 470megawattové bloky založené na britské technologii Rolls-Royce SMR. Nově zveřejněné oznámení je však poměrně málo konkrétní. ČEZ si evidentně nechal dokumentaci pro tušimickou lokalitu zpracovat dříve, než došlo k výběru nejvhodnější technologie malých a středních reaktorů (SMR) a k odkoupení podílu v britské společnosti Rolls-Royce SMR.

V plánu jsou až tři 470MW bloky

Jako jeden z mála konkrétních údajů je výkon nové jaderné elektrárny, který má dosahovat „maximálně 1500 megawattů.“ To by mělo stačit k nahrazení všech v současnosti provozovaných uhelných bloků v Tušimicích i nedalekém Prunéřově. Vyrůst by zde tak mohly až tři jaderné bloky typu Rolls-Royce SMR.

„Volba lokality Tušimice vychází ze zohlednění aktuální dostupnosti potřebných ploch a infrastrukturních a provozních vazeb oznamovatele v České republice. Zároveň je zohledněno zachování kontinuity výroby elektrické energie v lokalitě po ukončení provozu stávající uhelné elektrárny, a tím i zajištění využití existující infrastruktury a personálních vazeb. Z těchto hledisek představuje umístění záměru v lokalitě Tušimice technicky, ekologicky i sociálně optimální řešení,“ uvedl ČEZ k oznámení.

Vizualizace elektrárny s malým modulárním reaktorem z dílny Rolls-Royce. Foto: Rolls-Royce SMR

Co se týká načasování stavby, ČEZ v oznámení přiznává, že chce uhelnou elektrárnu Tušimice II odstavit v roce 2030. Po přípravě lokality by v roce 2034 mohla začít stavba prvního jaderného bloku, který by pak zahájil provoz „nejdříve v roce 2038.“ Další dva bloky by podle této optimistické varianty mohly být hotové do roku 2042.

Mezi zmiňované dopady na životní prostředí patří růst odběru vody pro chlazení. Jaderná elektrárna by musela odebírat až 45 milionů metrů krychlových vody ročně, avšak v případě využití technologie suchého chlazení by spotřeba klesla na 713 tisíc kubíků vody za rok. Zdrojem vody má být řeka Ohře a případně také nedaleká Nechranická přehrada.

Mohlo by vás zajímat

Uhlí, slunce, jádro

Tušimice, které se nacházejí východně od Kadaně, byly dosud spojované hlavně s uhelnou energetikou. V roce 1963 zde zahájila provoz Elektrárna Tušimice I se šesti 110megawattovými bloky. Ty dosloužily během 90. let. V letech 1974 a 1975 začala vyrábět Elektrárna Tušimice II se čtyřmi 200megawattovými bloky. V letech 2007 až 2012 prošla komplexní modernizací, která vedla ke snížení emisí a prodloužení životnosti.

Na rekultivovaných plochách po těžbě hnědého uhlí na Chomutovsku chce ČEZ umístit také fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu až 1200 MW. Zatím je zde v provozu pouze jedna menší fotovoltaika o výkonu 3,9 MW, další projekty jsou ve fázi přípravy a povolovacích řízení.