Noční setkání v Bílém domě mezi Markem Ruttem a Donaldem Trumpem potvrdilo hlubokou trhlinu mezi partnery v Severoatlantické alianci. Trump otevřeně kritizuje evropské partnery za to, že během americko-izraelského střetu s Íránem neposkytli dostatečnou podporu. Generální tajemník NATO Mark Rutte poprvé připustil, že některé členské státy v této zkoušce skutečně neuspěly.
Washington proto nyní přemýšlí nad strategickou odvetou: přesunu amerických základen z „neloajálních“ zemí k aktivnějším spojencům.
V příspěvku sdíleném na sítí Truth Social po setkání americký prezident uvedl: „NATO tam nebylo, když jsme je potřebovali, a nebudou, pokud je budeme potřebovat znovu. Pamatujte na Grónsko, ten obrovský, špatně spravovaný kus ledu!!!“
Mezitím Rutte popsal své setkání s Trumpem pro CNN jako „velmi otevřené“, navzdory jasným neshodám.
Rutte připouští selhání části spojenců
Rozhovor v Bílém domě probíhal v nezvykle upřímném tónu. Donald Trump vmetl šéfovi NATO do tváře, že aliance během konfliktu s Íránem selhala. Mark Rutte v následném vyjádření pro CNN sice většinu členů hájil s tím, že splnili své logistické sliby, ale u některých zemí potvrdil selhání. Podle zdrojů z Trumpova okolí prezident tyto státy vnímá jako zbabělce, kteří odmítli chránit společné zájmy v momentě, kdy šlo o likvidaci íránské jaderné hrozby.
Rutteho návštěva měla původně za cíl zabránit možnému rozpadu aliance. Tím, že šéf NATO veřejně uznal pochybení některých členů, se pokusil otupit Trumpovu kritiku a udržet Spojené státy u jednacího stolu.
Americká administrativa však už nehodlá akceptovat pasivní přístup, kdy Evropa čerpá bezpečnostní výhody, ale odmítá se podílet na rizikových operacích mimo svůj kontinent.
Konec amerických základen v Německu a Španělsku?
Trest za nedostatečnou pomoc ve válce proti Íránu má mít podle listu The Wall Street Journal podobu rozsáhlé vojenské rošády. Trumpova administrativa zvažuje plán na uzavření amerických základen v zemích, které blokovaly přelety nebo omezovaly využití infrastruktury pro údery na íránské cíle. Mezi nejčastěji zmiňované státy patří Německo a Španělsko.
Plán počítá s přesunem tisíců vojáků i techniky do zemí, které se k americko-izraelské koalici postavily čelem. Trump dává jasně najevo, že bezpečnostní deštník USA už nebude automatický. Pokud evropské metropole neprojeví absolutní loajalitu v globálních konfliktech, Washington nevidí důvod k udržování nákladné vojenské přítomnosti na jejich území. Hrozba odchodu USA z aliance sice naráží na odpor v Kongresu, ale praktické kroky v podobě stěhování základen může prezident nařídit mnohem snáze.
Mohlo by vás zajímat
Jednání o Ukrajině a sdílení zátěže
Téma íránské války se v Bílém domě propojilo i s budoucností konfliktu na Ukrajině. Mark Rutte jednal s ministrem zahraničí Marcem Rubiem o snahách Spojených států vyjednat ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Americká strana při těchto hovorech zdůraznila nutnost posílení koordinace a spravedlivého sdílení zátěže se spojenci z NATO.
Washington vnímá pomoc ve válce proti Íránu jako měřítko spolehlivosti partnerů. Pokud se některé evropské vlády odmítly na těchto operacích podílet, ztrácejí v očích Bílého domu nárok na dosavadní úroveň americké ochrany. Tato transakční politika mění fungování NATO v organizaci, kde se budoucí podpora odvíjí od aktuální míry zapojení do společných vojenských a strategických cílů USA.
Překreslování bezpečnostní mapy Evropy
Zatímco Mark Rutte dál zdůrazňuje, že většina Evropy závazky splnila, Trumpova administrativa již zvažuje konkrétní kroky k reorganizaci sil. Mapa americké vojenské přítomnosti v Evropě prochází zásadní revizí. Trumpův vzkaz je srozumitelný: Spojené státy budou své vojsko soustředit tam, kde partneři projevili největší míru podpory během války s Íránem. Pro Evropu to může znamenat konec éry neměnných bezpečnostních záruk. Případné stěhování základen z Německa nebo Španělska zásadně změní rozložení sil na celém kontinentu a donutí evropské lídry přehodnotit jejich vlastní obranné kapacity.
