Trendy ve výrobě elektřiny: Česko přestoupilo do jaderného klubu, Británie do větrného

Uhlí už není největším zdrojem pro výrobu elektrické energie v České republice. Loni jej těsně předběhla jaderná energie, která zajistila 41,6 procenta z celkového množství vyrobené elektřiny. Uhlí bylo těsně druhé s podílem 41,25 procenta. Česká republika se tak zařadila mezi osm zemí Evropské unie, ve kterých jsou jaderné reaktory hlavním zdrojem elektřiny. V dalších šesti zemích EU (a také ve Švýcarsku) je to vodní energie a v pěti zemích větrná energie; do pomyslného „větrného klubu“ loni nově přistoupila Velká Británie.

Navzdory výše zmíněnému posunu patří průměrné emise z výroby elektřiny v Česku mezi nejvyšší v Evropě. Jak uvedl analytický web Electricity Maps, který přináší aktuální informace o výrobě a spotřebě elektřiny včetně cen a emisní zátěže, průměrné emise v Česku loni dosáhly 493 gramů CO₂/kWh, což je třetí nejhorší výsledek v Evropské unii. Vyšší číslo vykazuje už jen Polsko s 740 gramy (což je ale výrazný pokrok oproti 854 gramům v roce 2023) a Kypr s 686 gramy CO₂/kWh.

Hlavní evropské ekonomiky jsou na tom dnes lépe. Německo loni dle webu Electricity Maps vypouštělo v průměru emise 364 gramů CO₂/kWh, Itálie 316, Velká Británie 178 a Španělsko 126 gramů CO₂/kWh. Loni vyrobená elektřina ve Francii, Švýcarsku, Švédsku a Norsku neměla, jak se módně říká, téměř žádnou emisní stopu.

Země s největším podílem elektřiny z jádra (v %)

země	jádro	uhlí	plyn	biomasa	větrné	solární	vodní
Francie	68,58	0,11	3,28	1,23	8,74	4,43	12,21
Slovensko	61,74	0,87	8,27	3,03	0	1,84	16,07
Maďarsko	46,92	8,09	19,84	3,27	1,97	17,64	0,61
Belgie	42,72	0	15,09	3,42	17,99	11,93	0,13
Česko	41,61	41,25	3,37	2,90	0,99	5,48	4,40
Bulharsko	41,33	24,01	9,05	0,45	3,51	13,57	8,09
Finsko	40,01	3,74	1,59	8,52	25,06	1,56	17,47
Slovinsko	36,34	20,73	3,23	0,86	0	3,46	35,35

Pozici Francie v čele jaderného žebříčku posílil návrat reaktorů do plného provozu po sérii kontrol a oprav. Navíc se tamní elektrárenské společnosti EDF podařilo v prosinci prvně spustit třetí blok elektrárny Flamanville. Jaderné elektrárny ve Francii tak loni vyrobily úctyhodných 360 TWh elektřiny a posílily pozici země jako největšího exportéra elektřiny v Evropě.

Také dalším zemím pomohly nedávno dokončené reaktory, ať už jde o blok Olkiluoto 3 ve Finsku nebo třetí blok Elektrárny Mochovce na Slovensku. Finové a Slováci mohli díky novým reaktorům snížit či rovnou odbourat závislost na dovozu elektřiny. Rostoucí dovoz elektřiny naopak vykazuje Belgie, kde v minulých letech došlo k odstavení bloků Doel-3 a Tihange-2.

Mohlo by vás zajímat

Představenstvo Sokolovské uhelné znovu povede Jiří Pöpperl

Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v Polsku (%)

země	uhlí	jádro	plyn	biomasa	větrné	solární	vodní
Polsko (2024)	56,26	0	11,09	1,49	14,85	10,98	1,90
Polsko (2023)	63,12	0	8,45	1,38	14,43	8,63	2,33

Ve všech zemích Evropské unie je uhelná energetika na ústupu. Někde už zcela skončila, jako například ve Francii, Velké Británii, Portugalsku či na Slovensku, v dalších zemích rychle ztrácí podíl na trhu. Platí to i v případě Polska, které zůstává poslední zemí EU s dominantním podílem uhlí na výrobě elektřiny. U našich severních sousedů jeho podíl v energetickém mixu za jediný rok klesl z 63 na 56 procent. Roste naopak podíl elektřiny vyrobené ze zemního plynu, větrné a sluneční energie.

Tradičním lídrem ve větrné energetice je Dánsko, které jejich přičiněním loni vyrobilo skoro 60 procent elektřiny. Druhém místo obsadila Litva s 44 procenty. Vysoký podíl větrné energetiky v energetickém mixu s sebou nicméně přináší nevýhody. Když hodně fouká, tyto země vytvářejí přebytky, které posílají do okolních zemí, a srážejí cenu elektřiny k nule. Při slabém větru jsou naopak závislé na importu elektřiny od sousedů.

Země s největším podílem elektřiny z větru (%)

země	větrné	solární	biomasa	vodní	jádro	uhlí	plyn
Dánsko	59,25	10,77	14,09	0	0	9,43	5,35
Litva	43,88	18,68	12,33	4,6	0	0	10,40
Británie	35,31	11,17	7,27	1,30	14,82	0,6	28,15
Německo	32,08	14,91	10,29	3,98	0	22,91	12,16
Portugal.	31,65	10,84	6,94	30,43	0	0	11,03
Španělsko	23,71	19,02	2,12	12,82	21,04	1,20	17,06

Navzdory masivní výstavbě fotovoltaických elektráren po celé Evropské unii překvapí, že tento zdroj zatím nikde nezískal prvenství ve výrobě elektřiny. Nejvíce se prosazuje na slunném jihu kontinentu (Španělsko 19 procenta, Řecko 22,6 procenta elektřiny) a trochu překvapivě také v Nizozemsku, které loni díky fotovoltaice vyrobilo přes 20 procent z celkového množství elektrické energie. Snad ve všech evropských státech podíl elektřiny ze solární energie loni vzrostl, často až o tři procentní body oproti roku 2023.

Větší podíl na výrobě elektrické energie než fotovoltaika mají stále vodní elektrárny, které se přitom v posledních letech téměř nestaví. Jejich výkon navíc podléhá rozmarům počasí, hlavně co se týká množství srážek a přibývajících suchých období. Obecně tak platí, že podíl vodní energie na výrobě elektřiny v níže uvedených zemích klesá, roste naopak podíl větrné a solární energie. Vodní elektrárny jsou ve všech tabulkách uváděny společně s přečerpávacími vodními elektrárnami.

Země s největším podílem vodních elektráren (%)

země	vodní	větrné	solární	uhlí	plyn	jádro	biomasa
Norsko	89,20	9,31	0	0	1,05	0	0,20
Rakousko	59,53	14,20	9,00	0	9,03	0	4,27
Lotyšsko	57,79	4,84	1,33	0	29,15	0	4,81
Švýcarsko	43,87	0,13	7,44	0	0	33,10	8,60
Chorvat.	43,20	19,47	1,78	5,43	21,40	0	4,99
Švédsko	40,12	24,9	1,15	0	0	30,07	3,63
Rumunsko	27,86	12,38	4,08	13,62	20,07	21,14	0,86

Zatímco uhlí je na ústupu, zemní plyn se v řadě zemí stále drží v roli hlavního zdroje elektrické energie. Je to dáno i tím, že se hodí „do party” k větrným a solárním elektrárnám a vykrývá období, kdy málo svítí a fouká. Proto nejspíš nebude náhoda, že čtyřech zemích v poslední tabulce se na jedné straně velký rozsah výroby z plynu a na druhé z výkonově nestabilních větrníků a solárních panelů.

Země s největším podílem elektřiny z plynu (%)

země	plyn	uhlí	větrné	solární	vodní	biomasa	jádro
Irsko	45,47	8,90	38,56	0	2,52	2,31	0
Itálie	42,36	1,52	9,49	12,03	21,25	3,47	0
Řecko	42,07	6,47	21,86	22,59	7,01	0	0
Nizozemí	37,52	5,90	27,19	20,23	0	4,74	2,77

Pozorný čtenář si možná všimne, že součet zdrojů nedává většinou 100 procent. V tabulce jsou vynechány zdroje s okrajovým významem v energetickém mixu (spalování topných olejů a komunálního odpadu, geotermální energie) a navíc část zdrojů nedokáže web Electricity Maps na základě dat z jednotlivých zemí jednoznačně zařadit. Vynechány jsou malé členské státy EU – Kypr, Malta a Lucembursko (to většinu elektřiny dováží ze sousedních zemí). A také Estonsko, které loni vyrobilo 35 procent elektřiny spalováním hořlavých břidlic.