Češi zůstávají spíše konzervativními investory, peníze drží hlavně na bankovních účtech. Navzdory tomu rychle roste objem peněz v podílových fondech, kde se zvyšuje zájem o akciové a smíšené fondy. Klesá naopak zájem o stavební spoření a investiční životní pojištění. Uvedla to Česká spořitelna ve své analýze s názvem Jak Češi šetří na budoucnost?
Nejvíce finančních prostředků si Češi ukládají na netermínovaných účtech u bank. Ke konci roku 2022 na nich měly české domácnosti uloženo přes 2,55 bilionu korun, přičemž 1,525 bilionu korun se nacházelo na běžných účtech a zbytek na různých druzích spořicích účtů. Jejich obliba vzrostla s rostoucími úrokovými sazbami v posledních dvou letech.
Po rázném zvýšení úrokových sazeb ze strany České národní banky ožil zájem o termínované vklady. Proto není velkým překvapením, že mezi koncem září 2021 a koncem roku 2022 vzrostl objem termínovaných vkladů o 68 procent na téměř 845 miliard korun. Ve sledovaném období tak zde přibylo 342 miliard korun, zatímco na běžných účtech 339 miliard ubylo.
Mohutný rozvoj zažívá v Česku investování do fondů kolektivního investování. Podle dat Asociace pro kapitálový trh dosáhla hodnota majetku investovaného do podílových fondů ke konci roku 2022 výše 752 miliard korun a za posledních deset let se více než ztrojnásobila. Peníze jsou celkem rovnoměrně rozděleny mezi smíšené fondy (podíl 33 procent), dluhopisové (31 %) a akciové (25 %), roste zájem také o nemovitostní fondy s 8procentním podílem. Naprostým „ležákem“ dnes naopak jsou dříve oblíbené fondy peněžního trhu.
Tak trochu z módy vychází stavební spoření. Jak autoři studie upozornili, od roku 2016 do konce roku 2021 v něm české domácnosti měly uloženo stabilně zhruba 350 miliard korun. Během loňského roku se však objem vkladů ve stavebních spořitelnách snížil o zhruba 8 na 328 miliard korun. Důvodem zřejmě bylo nižší úročení než v případě spořících a termínovaných účtů. Letos bude další ranou pro atraktivitu stavebního spoření očekávané snížení státní podpory.
Nárok na státní podporu mají i lidé, kteří si ukládají peníze do penzijního spoření. Tady zatím vláda škrtat nechce. Ke konci loňského roku si na důchod touto cestou spořilo téměř 4,4 milionu obyvatel České republiky, z toho 2,75 milionu ukládalo své peníze stále do „starých“ transformovaných fondů. Celkem penzijní společnosti ke konci roku 2022 spravovaly 584 miliard korun, z toho 80 procent bylo ve „starých“ fondech a pětina v nových, u kterých už chybí garance kladného zhodnocení vložených peněz.
Stále méně finančních prostředků naopak míří do investičního životního pojištění. Důvodem je podle autorů studie České spořitelny relativně vysoká složitost tohoto produktu a nutné dlouhodobé plnění podmínek vyplývajících ze smlouvy. Podle dat České národní banky činilo loni hrubé pojistné v rámci pojištění vázaném na index nebo hodnotu investičního fondu 43 miliard korun. Pro srovnání, ke konci roku 2018 to bylo ještě 62,3 miliardy korun.
Zatímco statistiky kolektivního investování jsou díky oborovým asociacím a ČNB k dispozici v dobré kvalitě, individuální investice Čechů do akcií, dluhopisů či zlata lze jen odhadovat. V roce 2022 se do Česka dovezlo celkem 9,4 tun zlata v hodnotě 12,2 miliardy korun, z toho zhruba polovinu lze považovat za investiční zlato v podobě slitků a mincí. Podle firmy Bit.plus loni Češi nakoupili kryptoměny za 3,5 miliardy korun.
(red)
