Pokles poptávky po elektřině, rekordní objem výroby z obnovitelných zdrojů a výrazné snížení výroby elektrické energie uhlí. Takové jsou hlavní závěry analýzy o trendech v elektroenergetice v zemích EU, kterou zpracovala analytická firma Ember. Studie upozorňuje také na zpomalující investice do větrné energetiky; jejich atraktivitu snižují rostoucí ceny kovů a technologií.
Průměrná cena elektřiny na spotovém trhu v prvním pololetí dosáhla 107 eur/MWh, což je sice 40procentní pokles oproti loňskému prvnímu pololetí, ale také dvojnásobek oproti první polovině roku 2021. Ještě výraznější byl meziroční pokles ceny zemního plynu (z loňských 97 na 44 eur/MWh), ale i zde jsme na dvojnásobku ceny z ledna až června 2021. Podobně se vyvíjela také cena černého uhlí.
Vysoké ceny energií snižují poptávku po elektřině. Jak Ember uvádí ve své analýze, meziroční snížení v prvních šesti měsících roku dosahovalo 4,6 procenta. Spotřeba v tomto období činila 1261 TWh, což je dokonce méně než hodnota z první poloviny roku 2020 (1271 TWh), kdy nastal útlum ekonomiky kvůli pandemii koronaviru. Projevilo se zde mírné počasí, ale hlavně snížení odběry v energeticky náročných průmyslových podnicích.
Pokles poptávky byl mimořádně vysoký v Německu, kde spotřeba v energeticky náročných průmyslových odvětvích klesla o 15 až 20 procent oproti roku 2021. K poklesu došlo také v dalších zemích, jmenovitě v Itálii, Francii, Španělsku, Polsku a Nizozemsku. Nevyhýbá se však ani Česku (stačí zmínit plánované výrazné omezení produkce kaučuku v Kralupech nad Vltavou) nebo Slovensku (viz zavřená hliníkárna Slovalco ve Žiaru nad Hronom).
Uhelné elektrárny v zemích EU meziročně snížily výrobu o 23 procent a plynové o 13 procent. Pokles byl nejhlubší v květnu a červnu, kdy podíl uhelných elektráren na výrobě elektřiny klesl pod hranici 10 procent. Tedy na nejnižší hodnotu za posledních nejméně sto let. Velmi výrazný byl tento pokles dle Emberu v České republice (na pokles již dříve Ekonomický deník upozornil), Dánsku, Finsku, Itálii, Polsku, Řecku a Slovinsku.
Naopak v meziročním srovnání výrazně rostla výroba elektřiny z fotovoltaických (o 13 procent), vodních (o 11 procenta) a větrných zdrojů (o 4,8 procenta). Celkem 17 zemí dosáhlo v letošním prvním pololetí rekordu ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Mezi největší „skokany“ patří Rumunsko a Řecko, které již překročily podíl 50 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dánsko a Portugalsko se dokonce dostaly nad 75 procent.
Ember v této souvislosti upozornil na rozdílný vývoj solární a větrné energetiky. Evropské země stavějí nové fotovoltaické elektrárny jako o závod, přírůstek výkonu za první pololetí se ve velkých i mnoha středních státech počítá v tisících megawattů. Naopak výstavba větrných elektráren se tolik nedaří, což Ember vysvětluje administrativními bariérami a rostoucími náklady (konkrétně se jedná o 38procentní růst během dvou let).
Výroba v jaderných elektrárnách meziročně klesla o 3,6 procenta, tedy o 11 TWh. Tento pokles byl z velké části způsoben ukončením provozu zbývajících reaktorů v Německu, odstavením belgické elektrárny Tihange 2 a také výpadky v provozu reaktorů ve Francii a Švédsku. Tento pokles aspoň částečně kompenzovalo spuštění finské elektrárny Olkiluoto 3 a třetího bloku elektrárny Mochovce na Slovensku.
(dtr)
