Transformace České pošty, která má strádající státní podnik proměnit na platformu budoucnosti, je už z velké části hotová. „Firma je dnes postavena na ekonomických základech, které zajišťují existenci do dalších let, je to poměrně významný kus práce,“ řekl generální ředitel Miroslav Štěpán na konferenci České pošty.

Poštovní služby i asistence

Nová role České pošty bude podle generálního ředitele spočívat v poskytování tradičních poštovních služeb i naplnění sociálních a asistenčních potřeb. Poštu tvoří dvě klíčové infrastruktury – pobočková síť s 2900 „odnožemi“ a lidé, kteří jsou denně v kontaktu s občany. Jde o 4 000 doručovatelů. Štěpán připomněl, že podnik je v Česku držitelem poštovní licence, která se soutěží ve výběrovém řízení. Pošta byla jediným zájemcem.

Hlavním cílem transformace, která má skončit v roce 2026, je „ozdravení“ pošty a návrat k zisku. V loňském roce Česká pošta zvýšila ztrátu o 502 milionů korun na 1,2 miliardy korun. Konsolidované provozní výnosy klesly o 872 milionů korun na 18,3 miliardy korun. Česká pošta už od dubna vydělila balíkové a logistické služby do odštěpného závodu České pošty – balíkové služby. Jde o mezistupeň před finálním oddělením do samostatné akciové společnosti Balíkovna.

Součást krizové infrastruktury

Hlavní budova České pošty v Praze. Foto: Tereza Čapková
Hlavní budova České pošty v Praze. Foto: Tereza Čapková

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na konferenci poznamenal, že Česká pošta slouží státu vedle orgánů krizového řízení jako místo pro doručování informací, ale také jako platforma pomoci.

„Lidé ho znají a vědí kam si mohou pro nějakou finanční, ale i materiální pomoc dojít,“ uvedl. V souvislosti s tím popsal i zkušenost z Ukrajiny.

Ve válečné době hraje tamní pošta, kdy starostové obcí řeší úplně jiné spektrum problémů, zcela zásadní roli. „Přesně jako prodloužená ruka státu pro extrémní krizový moment, kterým určitě dlouholetá válka je,“ doplnil.

Mohlo by vás zajímat

Nepřátelské prostředí

V České republice má pošta mimo jiné podle ministra pomoci lidem i s digitálními kompetencemi, které podle něj nemá až 30 procent populace. Pro ně se může stát jevit jako nepřátelské prostředí a stává se něčím, čemu nerozumí. „To je pro náladu ve společnosti i mezigenerační tenzi obrovsky riskantní věc,“ uvedl Rakušan.

Česká pošta má za úkol do budoucna pomoci předat digitální svět podle Rakušana i tam, kam by se jinak nedostal. Fungovat má jako platforma pro nové typy služeb státu a jako jeho prodloužená ruka s „nebývalým dosahem do regionů“. V červnu měla Česká pošta například rozšířit počet poboček na 750, na kterých je možné vyřídit dávky státní sociální podpory. Zaměstnanci České pošty zájemcům pomohou s podáním žádosti o dávky prostřednictvím aplikace ministerstva práce a sociálních věcí nazývané „JENDA“.

Testování rozvozu potravin

U řečnického pultíku je generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán. Zleva sedí senátor Rostislav Koštial, místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer a senátor Herbert Pavera. Foto: Tereza Čapková
Generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán na akci v Senátu. Foto: Tereza Čapková

Česká pošta také provozuje společně se skupinou COOP rozvoz potravin v mikroregionu Hlinecko. Zkušební provoz testuje v pětadvaceti obcích.

„Česká pošta je za mě klíčový partner venkova. O tom se přesvědčujeme dnes a stále,“ tvrdí Štěpán. Je podle něj platformou pro to, aby se do ní implementovaly nové služby.

Ještě významnější pošta

Věří, že se může podnik „ještě více rozkročit“ a hrát ještě významnější roli ve společnosti. „Současné licenční období nám končí v roce 2029 a já si myslím, že jsme dnes v takovém stavu a míře připravenosti, že jsme schopni se bavit ne o tom, jestli zvládneme licenční období do konce roku 2029, ale jak by pošta měla fungovat v roce 2030 a dál,“ řekl Štěpán.

Půjde podle něj o léta, která budou extrémně prostoupená velkou mírou digitalizace, změnou společenských potřeb a změnou zákaznického chování.