Ve sdílených zónách v městech budou zřejmě jezdit i tramvaje, povinnost předjíždět cyklisty s odstupem minimálně 1,5 metru patrně zůstane a naopak se zřejmě neuzákoní minimální bezpečná vzdálenost mezi vozidly jedoucími za sebou. To vše plyne z posledních stanovisek hospodářského výboru k vládní novele zákona o silničním provozu, který se zabýval desítkami pozměňovacích návrhů. Značnou část z nich sice poslanci zamítli a řada zůstala bez stanoviska, normu ale i tak poslali dál do třetího kola k projednání do sněmovny. Ta by se jí mohla nejdříve zabývat v pátek 2. června.
„Hlasování výboru by byla běžně čitelná, ale tentokrát bylo méně lidí, takže tomu tak úplně není,” okomentoval bezprostředně po skončení výboru pro Ekonomický deník poslanec, předseda podvýboru pro dopravu a zároveň zpravodaj Ondřej Lochman (STAN) důvod, proč řada pozměňovacích návrhů zůstala bez stanoviska. Za klíčové ale považuje několik bodů, které poslanci na výboru nakonec odsouhlasili. Jedním z nich je například to, že by zákon uzákonil existenci sdílené zóny. Jde o nový nástroj, který má pomoci dopravně lépe řešit situaci v centrech měst. Řeší smíšený provoz aut, MHD, pěších a cyklistů na malém prostoru a model je už běžný v řadě zemí. Návrh vzešel od poslance Michaela Rataje (STAN) s cílem, aby samosprávy mohly efektivněji využívat veřejná prostranství.
Česká verze počítá zatím s tím, že chodci i cyklisté by v těchto zónách mohli užívat pozemní komunikaci v celé její šířce a platilo by v nich omezení rychlosti na nejvýše 20 kilometrů za hodinu. Nízká dovolená rychlost má snížit riziko nehod a současně odlákat vozidla od tranzitu.
Nesouhlasné stanovisko nicméně k návrhu sdílených zón (někdy nazývané také zónami setkávání – pozn. redakce) zaujala na výboru poslankyně Zuzana Ožnová (ANO). „Proti jsem z jednoho prostého důvodu. Vadí mi, že jsou ve sdílené zóně i tramvaje. Ty mají podstatně jinou brzdnou dráhu a neuhnou jiným účastníkům silničního provozu. A pokud si děti navyknou běhat ve sdílených zónach, je s tím spojené větší riziko nebezpečí. Všichni uvádějí, jak to vypadá u pražského Palladia, ale tam jsou jen tramvaje a chodci a ne další druhy dopravy,” vysvětlila. A dodala, že dalším důvodem je i to, že tyto zóny architekti navrhli i na dopravních tepnách.
Mohlo by vás zajímat
Lochman je však stejně jako další poslanci přesvědčen o tom, že tato změna bude pro městské prostory, kde se potkává několik druhů doprav, přínosná. „Tramvaje? Ale je přece rozdíl, kde se nachází. Například, když máte dopravní terminál, kde je několik módů dopravy naráz, kam se lidé dostávají pěšky, na kole, tramvají, aby se přesunuli na vlak, zkrátka jde o jeden velký plac, kde se se všemi počítá. A zkušenosti ze zahraničí jsou s tím dobré., tramvaje tam jezdí pomalu,” uvedl. Důležité je ale podle něho i to, že o sdílených zónách si nakonec samosprávy rozhodnou samy. „Ony budou moc dobře vědět, kde to uplatnit a kde ne a ve spolupráci s policií jistě vynechají místa, kde jsou dopravní tepny,” dodal pro Ekonomický deník.
Stejný postoj zaujal výbor ke snaze poslankyně o zavedení povinných ochranných přileb pro všechny cyklisty. Výzkumy podle Lochmana ukazují, že devadesát procent dospělých cyklistů jí stejně má. „A kvůli deseti procentům to teď uzákoňovat a ještě kontrolovat? To mi přijde zbytečné. Lidé jsou sami za sebe zodpovědní a úrazy hlavy bez přilby jsou dostatečně odstrašující,” řekl. Upozornil také, že uzákonění této povinnosti by navíc značně mohlo komplikovat sdílenou městskou cyklistiku, třeba kvůli helmám. Sice by mohla být někde na ně nějaká odkládací schránka, ale v situaci, kdy je sdílená mikromobilita v Česku teprve na začátku, by to asi nebylo vhodné, uvedl. „Určitě bychom se ale měli bavit o tom, jak zvyšovat bezpečnost, nicméně je tam tolik dalších skutečností, které je potřeba řešit už teď. Třeba koloběžky na chodnících, kde se nedodržují ani aktuálně platná pravidla,” dodal pro ED.
O minimální vzdálenosti mezi vozidly se ještě povede diskuze
Tématem hospodářského výboru byly i pozměňovací návrhy o minimální bezpečné vzdálenosti mezi vozidly. Martin Exner (STAN) ji navrhl vymezit jednou sekundou a Martin Kolovratník (ANO) dvěma sekundami například pro osobní automobily a třemi sekundami třeba pro motocykly a nákladní vozy. V tuto chvíli tuto úpravu výbor nedoporučil, ale jak dodal Lochman, o tématu se ještě povedou diskuze. „Bude hodně záležet na plénu sněmovny, jak se dohodneme. Funguje to tak ale třeba ve Francii či Německu. Tam s jezdí přitom mnohem rychleji, přitom mají lepší výsledky nehodovosti. Je potřeba tak ještě další diskuze, ale byl bych ochoten být pro,” připustil.
Sněmovna by neměla zřejmě ale kývnout na další Kolovratníkovu úpravu, která by ponechala trest zákazu řízení vozidla u tří nejzávažnějších přestupků. Jde o vjíždění na železniční přejezd navzdory zákazu, porušení zákazu předjíždění a otáčení, couvání nebo jízdu v protisměru. Vláda tyto přestupky řadí mezi nejzávažnější, ale zákaz řízení u nich podle autora úpravy vypouští.
Poslanci by naopak měli podle stanoviska výboru rozšířit na návrh Stanislava Blahy (ODS) výjimky ze zákazu jízd kamionů, který platí zejména v neděli odpoledne. Zákaz by podle úpravy neplatil pro jízdu do místa vykládky v Česku a navazující jízdě bez nákladu do místa bydliště řidiče nebo sídla či provozovny dopravce. Výjimka směřuje podle Blahova zdůvodnění ke zlepšení pracovních podmínek řidičů nákladních vozidel.
Ve sněmovně by pak naopak mohla uspět iniciativa Antonína Tesaříka (KDU-ČSL), která by umožnila příslušně označeným vozidlům registrovaných poskytovatelů terénních sociálních služeb parkovat v naléhavých případech i na místech, kde jinak platí zákaz stání. „Po nezbytně nutnou dobu a pokud zajistí, aby zůstal prostor průjezdný,” zdůraznil Lochman.
Poslanci by z vládní předlohy mohli na návrh hospodářského výboru vypustit také navrhovanou povinnost řidičů volat policii v případě, že jejich vozilo tvoří překážku na dálnici. Podle vlády by to přispělo k větší bezpečnosti silničního provozu, ve výboru ale zaznívaly obavy z toho, že k řidiči přijede asistenční služba, kterou nechce.
Vládní novela zjednodušuje systém trestných bodů z pěti sazeb na tři, tedy nově bude možné přidělit dva, čtyři nebo šest bodů. Za nasbíraných 12 trestných bodů řidič přijde o řidičský průkaz, stejně jako dosud. U nejzávažnějších přestupků bude moct sbírat body do odebrání řidičského průkazu nejvýše dvakrát, u středně závažných přestupků pak třikrát.
Předloha obsahuje také třeba zavedení řidičského průkazu na zkoušku i ustanovení o možnosti zvýšit místní úpravou maximální povolenou rychlost na dálnici až na 150 kilometrů za hodinu.
Monika Ginterová
