Nelehké rozhodování mají před sebou evropští politici. Na jedné straně se snaží zachránit to, co ještě zbylo z evropského ocelářství. Jenže zásahy, které potlačí levnější, někdy až cenově dumpingový dovoz, naopak zdraží ocel pro odběratele – stavební firmy, automobilky a další podniky. A zvýší jim výrobní náklady.
Takto v ponuré náladě proběhla i debata o návrhu změn na trhu s ocelí v senátním podvýboru pro energetiku a dopravu. Hlavní body návrhu, který začátkem října představila Evropská komise, senátorům nastínil David Müller, vrchní ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu. Zmínil hlavně snížení kvóty pro bezcelní dovoz oceli do zemí EU o 47 procent na 18,3 milionu tun. Po překonání této hranice budou dovozci platit padesátiprocentní clo.
Volný obchod ano, když všichni hrají férově
Při jednání o záměru Evropské komise se podle Müllera střetávají zájmy ocelářského průmyslu se zájmem odběratelů, kteří by uvítali co možná nejnižší cenu. To, odkud ocel pochází, je pro odběratele vedlejší. Müller přiznal, že bude těžké najít kompromis mezi protichůdnými zájmy obou táborů. „Jsem příznivcem volného obchodu, ale jen za podmínky, že všichni hrají férově. Kapacity výroby oceli v asijských zemích jsou uměle navyšovány a výsledkem je nadprodukce,“ upozornil.
Také předsedkyně senátního podvýboru pro energetiku a dopravu Hana Žáková (STAN) řekla, že nebude snadné najít řešení vyhovující všem. „Když cena oceli vzroste, prodraží nám to výstavbu dopravních staveb i nových bloků Dukovan,“ upozornila Žáková. Dodala, že zásah Evropské komise přichází pozdě. Tedy v době, kdy už celá řada podniků v Evropě zkrachovala. Pro důkaz nemusíme chodit daleko, stačí zmínit smutný osud hutí Liberty Ostrava.
Komise touží po investicích do dekarbonizace
Jak uvádí Evropská komise ve svém návrhu nařízení, ocelárny v zemích EU čelí tvrdé konkurenci zvenčí. Výsledkem jsou nízké ceny a omezování ztrátové výroby. „Několik výrobců oceli v EU zastavilo ambiciózní a nákladné investice do projektů v oblasti zelené oceli, které jsou nezbytné k tomu, aby výrobci zůstali konkurenceschopní a dekarbonizovali výrobu,“ napsala Komise.
Dokonce přiznala, že ocelářský průmysl v zemích EU je doslova zdevastován. Od roku 2008 ztratil téměř 100 tisíc přímých pracovních míst, tedy přibližně čtvrtinu z původního stavu. „Návrh Komise bude nyní podléhat řádnému legislativnímu postupu, a proto bude na Evropském parlamentu a Radě, aby se dohodly na konečné podobě nařízení,“ dodala EK. Nová pravidla mají platit od poloviny příštího roku.
Mohlo by vás zajímat
Konkrétní podobu nového nástroje nelze vnímat jinak než pozitivně, reagovala na návrh předsedkyně představenstva Ocelářské unie Marcela Kubalová. Vítá zejména snížení celkového objemu kvót pro bezcelní dovoz o 47 procent, stejně jako citelné zvýšení cel v případě překročení dané kvóty. „Všechny navrhované parametry návrhu by měly přispět ke snížení podílu dovozu oceli do EU ze třetích zemí a zároveň by mělo dojít ke zvýšení využití evropských kapacit, které jsou v posledních letech na velice nízké úrovni,“ dodala Marcela Kubalová.
Tykačovy ocelárny protestují
Výjimku z celní zátěže získá Norsko, ale nikoli Velká Británie. S kritikou návrhu tudíž přišly britské ocelárny 7 Steel UK, které od letošního dubna vlastní skupina Sev.en Global Investments miliardáře Pavla Tykače. Výrobce oceli se sídlem v Cardiffu vyjádřil „hluboké znepokojení“ nad oznámením Evropské komise o snížení bezcelních kvót a zdvojnásobení cel nad rámec kvóty.
„EU zůstává cílem téměř 80 procent britského vývozu oceli, včetně naší vlastní nízkouhlíkové výroby. Tato nová omezení hrozí odříznutím přístupu na náš nejdůležitější trh a zaplavením Spojeného království přesměrovanou ocelí, což podkopá domácí poptávku a destabilizuje místní dodavatelské řetězce,“ uvedla 7 Steel UK v prohlášení pro média. Zároveň vyzvala britskou vládu, aby vyjednala preferenční přístup britských ocelářů na trhy zemí Evropské unie.
Statistický důkaz čínské expanze
Jak uvedlo OECD ve své analytické zprávě Global Steel Outlook z letošního března, světové ocelárny letos fungují pouze na 75 procent své kapacity. Nadbytečná kapacita tak dosahuje zhruba 600 milionů tun. Souvisí to hlavně s postupem Číny, která neustále staví další a další hutě bez ohledu na tržní realitu. Například loni čínští producenti vyrobili více než polovinu z celosvětové produkce oceli v objemu 1,88 miliardy tun.
Jak dále uvádí zpráva OECD, Čína v posledních letech skokově navýšila vývoz oceli. Konkrétně z 69 milionů tun v roce 2022 na loňských 118 milionů tun. Mezi další významné exportéry patří Japonsko, Jižní Korea a Rusko. Země Evropské unie spolu s Británií sice loni vyvezly 23,3 milionu tun, ale současně dovezly přes 45 milionů tun oceli.
