Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února deficitem ve výši 68,6 miliardy korun. V lednu schodek dosahoval 11,2 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hodnotil schodek kladně. „Na konci ledna byl deficit meziročně nižší o 15 miliard korun, nyní po dvou měsících je rozdíl mezi schodky minulého a současného roku zatím 34 miliard korun,“ komentoval výsledek Stanjura.
Kladně je možné schodek podle ministra hodnotit proto, že je únor tradičně rozpočtově nejslabší měsíc roku, protože se zálohy na některé daně platí kvartálně a současně výdajovou stranu pravidelně navyšují dotace regionálnímu školství a předfinancování oblastí sociálních služeb a výzkumu.
Příjmy státního rozpočtu byly na konci února meziročně vyšší o 8,6 procenta (23,4 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 12 procent (14,6 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,7 procenta (9,1 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 1,4 miliardy korun (-5,9 %).
Podle ministerstva financí celkové příjmy meziročně rostou nejenom změnou rozpočtového určení daní, ale i inkasem daní, které odráží podle resortu růst platů a mezd v ekonomice. „Tedy daně odváděné ze mzdy, pojistného na sociální zabezpečení a DPH. Růst reálných mezd je nejen dobrou zprávou pro rozpočet, ale hlavně pro samotné domácnosti,“ dodal ministr Stanjura.
Mohlo by vás zajímat
Naopak příjmy z Evropské unie se meziročně snížily o 5,9 procenta. Nejdynamičtější růst měl výběr spotřebních a energetických daní. Rozpočet z nich získal 28 miliard korun, meziročně o 14,9 procenta víc. Podle ministerstva financí k tomu přispělo předzásobení obchodníků tabákovými výrobky před letošním zvýšením spotřební daně.
Inkaso daně z příjmu fyzických osob meziročně vzrostlo o 10,6 procenta na 29,6 miliardy korun, podle ministerstva financí k tomu přispěl zejména růst mezd. Hlavním daňovým příjmem státu byla tradičně daň z přidané hodnoty (DPH), která do rozpočtu přinesla 66,1 miliardy korun, o 8,7 procenta víc než před rokem.
Celkové výdaje státu se meziročně snížily o 2,8 procenta. K poklesu podle ministerstva financí přispěla zejména nižší podpora v oblasti energií, na které stát vyplatil o 12,5 miliardy korun méně než v prvních dvou měsících roku 2024. Nejvýznamnější výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, jejichž objem dosáhl 155,3 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta víc. Z toho 121,2 miliardy korun tvořily výplaty důchodů.
Kapitálové výdaje meziročně klesly o 16,7 procenta na 17,4 miliardy korun. Za poklesem podle ministerstva financí stálo nepravidelné financování společných programů EU a Česka. Ministerstvo také upozornilo, že kapitálové výdaje bývají v prvních měsících roku obvykle nízké, protože se investiční aktivita státu soustřeďuje do druhé poloviny roku.
V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.
