Není žádným tajemstvím, že kvůli problémům v čerpání evropských dotací v tuzemsku jsme na chvostu Evropy. Situace se může zhoršit kvůli dotaci na vysokorychlostní internet.
Evropská unie se chystá do České republiky poslat 14 miliard korun na rozvoj vysokorychlostního internetu nové generace (NGA), určeného primárně do ekonomicky slabých, řídce osídlených a málo pokrytých oblastí. Avšak podmínkou je mimo jiné přijetí Národního plánu rozvoje sítí nové generace.
Národní plán rozvoje sítí nové generace, jak v podobě původní, a tím spíše i v pozměněném znění ministerstva vnitra, trpí závažnými vadami, které mohou mít fatální důsledky pro Českou republiku, podnikatelské prostředí a digitální trh. Jedním z hlavních problémů je, že tento strategický dokument vznikl netransparentně.
Onu transparentnost je potřeba akcentovat. V tomto případě nejde o prázdný pojem, nýbrž o to, že dokument musí vznikat za podmínky striktního dodržování legislativních pravidel vlády a v souladu s podmínkami dotace. Tuto transparentnost si přímo vynucuje závazné sdělení Evropské komise.
Návrh Národního plánu rozvoje sítí nové generace ministerstvo průmyslu a obchodu původně dalo do připomínkového řízení už v prosinci loňského roku s tím, že dotčené subjekty mají možnost k němu zaslat své odborné připomínky do poloviny letošního ledna. Ministerstvo ale zaslané připomínky do dnešního dne nevypořádalo a žádnou veřejnou konzultaci, která byla požadována, také neuskutečnilo.
Zcela nestandardně vznikl komplexní pozměňovací návrh
Hospodářská komora České republiky coby připomínkové místo byla proto překvapena, když se v předkládací zprávě objevila informace, že „v průběhu přípravy byl Národní plán rozvoje sítí nové generace konzultován se zástupci relevantních státních institucí, zástupci asociací zastřešujících operátory sítí elektronických komunikací a odbornou veřejností s tím, že většina připomínek byla vypořádána“. Komora není zřejmě jediná, kdo si podobné nesrovnalosti všiml, na problém upozornilo i ministerstvo pro místní rozvoj, které je obecně garantem dotačních prostředků. I velká část odborné veřejnosti se podobným postupem se cítí opomenuta.
Zcela nestandardně pak vznikl komplexní pozměňovací návrh Národního plánu rozvoje sítí nové generace nazvaný Strategie skokové změny 2030, který de facto původní plán ruší a nahrazuje. Autorem je konkurenční ministerstvo vnitra, které tím sleduje vlastní zájmy. Avšak jak se zdá, ani tento materiál nebude poskytnut k veřejné konzultaci těm, kteří plán budou naplňovat a řídit se jím, dokonce nebyl poskytnut ani k podání připomínek. Teď je v jakémsi legislativním vakuu.
Bez zachování principu transparentnosti a bez důkladné veřejné konzultace předložené návrhy odporují evropské legislativě a jsou neslučitelné s vnitřním trhem EU. Takže slovy srozumitelnějšími pro všechny z nás – budeme zde mít další „dotační problém“, Česká republika se vystaví nebezpečí sankcí ze strany Evropské komise a reálně hrozí, že peníze budeme muset vracet.
Závěrem si neodpustím jednu poznámku – Akční plán pro rozvoj digitálního trhu počítá s dopracováním Národního plánu rozvoje sítí nové generace do konce roku 2015. Časová tíseň nicméně nemůže být důvodem pro to, abychom naprosto obešli řádný legislativní proces – zejména je-li tento v konkrétních znacích zakotven i v dokumentech Evropské unie. Ve mně, a dle reakcí jiných nejsem sama, tyto kroky vyvolávají pochyby o nestrannosti dokumentu.
Hana Továrková, členka představenstva Hospodářské komory ČR a předsedkyně Sekce IT a telekomunikací
