Vláda Petra Fialy na svém posledním zasedání před volbami rozhodne o přesunu elitního Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ AEROSPACE). Jde o národní centrum pro letecký a kosmický průmysl. Proč se národní centrum přesouvá pod jiné ministerstvo a jaké strategické cíle tím Česko sleduje?
V minulosti se zde zkoušely letouny z továren Letov, Aero, Avia a Praga. Po druhé světové válce připadl ústav do civilní správy, a tak se v něm soustředily konstrukční a vývojové práce z mnoha leteckých továren. Ústav stál u zrodu několika českých úspěšných letadel, například prvního proudového letounu L-29 Delfín či sportovního větroně L-13 Blaník. Pracoval i v oblasti vývoje helikoptér. Po roce 1989 se ústav aktivně zapojil do nových programů. Vyvíjel například nový lehký bitevní letoun L-159 ALCA a dopravní turbovrtulový letoun Ae-270 společnosti Aero Vodochody nebo dopravní regionální letoun L-610G společnosti Let Kunovice (nyní Aircraft Industries).
VZLU AEROSPACE se dnes účastní desítek mezinárodních projektů v oblasti letectví, které finančně podporuje Evropská komise. Postupně se stává jedním z nejaktivnějších subjektů v evropských rámcových programech v České republice.
Přesun na dopravu: Posílení obrany a vesmíru
Tuto státní akciovou společnost, která je národním centrem pro výzkum a vývoj v leteckém a kosmickém průmyslu, čekají na konci volebního období vlády Petra Fialy velké změny. Podstatou plánovaného rozhodnutí vlády se stává bezúplatná změna příslušnosti hospodařit s akciemi. Ty se přesunou z ministerstva financí na ministerstvo dopravy.
Stefan Fous z ministerstva financí potvrdil, že cílem se stává posílení role resortu dopravy v rozvoji vesmírného výzkumu, letectví a technologií pro obranu a bezpečnost České republiky. Vizí VZLÚ je být mezinárodně respektovaným výzkumným centrem a národním technologickým lídrem.
Mohlo by vás zajímat
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) tento záměr vítá. Podle něj je ústav top organizací v evropských leteckých a vesmírných programech. „ZVLÚ řeší mimo jiné drony, družice a další podobné strategické záležitosti, které dnes v rozkolísaném světě rezonují. Věřím, že ústav potáhne české inovace a Česká republika bude díky němu na špici Evropy. Máme k tomu všechny předpoklady. Navíc pod nás logicky patří a dostane také patřičnou podporu. Obrazně řečeno, natankujeme do rakety mocné palivo,“ řekl Kupka Ekonomickému deníku.
Mohlo by vás zajímat: Svařené víno, pozitivní energie v hrníčku
Zisková bilance a klíčové projekty
Výzkumný a zkušební letecký ústav vykázal v roce 2024 celkový zisk ve výši 7,5 milionu korun po zdanění. Společnost tvoří ze zisku Fond na podporu výzkumu a vývoje. V roce 2024 došlo ke zvýšení tržeb proti roku 2023, přestože hodnota dotací na pokrytí nákladů výzkumu a vývoje zaznamenala pokles.
Významnou část příjmů tvořily dotace na řešení projektů od Technologické agentury ČR, ministerstva obrany a Evropské unie. Ústav také získal institucionální podporu na dlouhodobý rozvoj od ministerstva průmyslu a obchodu. Tržby zajišťoval provoz Vědeckotechnického parku VZLÚ a vedlejší hospodářská činnost, především pro tuzemské partnery.
Radiační odolnost i první český dalekohled
Loni VZLÚ realizoval řadu klíčových projektů k posílení suverenity a obranných kapacit ČR i EU. Ústav také dokončuje nové čisté prostory pro integraci větších a složitějších družic.
Mezi nejdůležitější realizované projekty patří příprava prvního českého vesmírného dalekohledu s cílem sledovat srážky neutronových hvězd a černé díry (QUVIK). Ústav se dále zaměřuje na vytvoření systému, který zajistí potřeby státních uživatelů v oblasti optických družicových dat s vysokým zapojením českého průmyslu (Esa/aMbIC). Důležitým prvkem je vývoj radiačně odolných elektronických součástek a Systému řízení orientace (ACS) pro malé družice, což řeší chybějící kapacity v EU.
V oblasti obrany VZLÚ zajišťuje novou převratnou obrannou kapacitu pro evropské členské státy – odolnou a škálovatelnou síť vesmírných systémů (RSS), která bude schopna vypustit družice a zahájit dodávku dat v časovém rámci jednotek dní (REACTS). Dále vyvíjí kompaktní širokospektrální kameru, světový unikát pro snímání úzkých spektrálních emisních pásem ve vesmírném prostředí (FrEya) a dokončuje ověření technologií satelitního pozorovacího systému, kdy vypustil družici na nízkou orbitu Země (gOlEM X).
