Mimořádné jednání poslanecké sněmovny k vládnímu zákonu o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice skončilo fiaskem. Zasloužili se o to hlavně poslanci TOP 09. Většinu času vyčerpala svým dlouhým projevem poslankyně Helena Langšádlová, o zbytek se postaral předseda klubu Vlastimil Válek žádostí o přestávku. Poslanecké obstrukce mohou zkomplikovat cestu k výstavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany.
Ve více než dvouhodinovém projevu Heleny Langšádlové zazněl souhrn známých připomínek opozice k zákonu nazývanému Lex Dukovany. Podle poslankyně za TOP 09 je soutěž na stavbu nového jaderného reaktoru ušita na míru ruskému Rosatomu. Přitom ruský uchazeč má být podle názoru TOP 09 i dalších opozičních stran z tendru vyřazen kvůli bezpečnostním rizikům pro Českou republiku. Langšádlová si stěžovala i na údajnou diskriminaci francouzského EDF a korejského KHNP, kteří jsou znevýhodněni požadavkem na maximálně 1200megawattový výkon nového bloku v Dukovanech.
Dosud nevídaná byla ve vystoupení poslankyně Langšádlové kritika na adresu společnosti ČEZ a jejího vedení. „My jsme se žel mohli přesvědčit v posledních měsících, že ne všechny podklady, které ČEZ na jednání (vládního jaderného výboru – pozn. red.) předkládal, odpovídají pravdě,“ uvedla poslankyně. Později dodala směrem k vesměs nepřítomným ministrům: „My máme právo znát odpověď na otázku, jakým způsobem vám ČEZ doložil, že ty bezpečnostní zájmy schválené vládou byly promítnuty. Jak se to stalo, když vlastně tady ta skupina říká, že nebyly.“
Krátký komický výstup následně zajistil poslanec Jaroslav Holík (SPD). „Já nevím, ale před týdnem jsme tady zažili black-krieg, kdy řada západních zemí – Dánsko, Švédsko, Německo a Rakousko – byly téměř bez proudu a naše atomové elektrárny jim pomáhaly,“ prohlásil Holík, kterému se zřejmě popletly termíny blackout a blitzkrieg. O mnoho více již poslanci ve vyhrazených třech hodinách času na projednání projaderného zákona nestihli.
Jak Ekonomický deník uvedl ve čtvrtek, kritika zákona z opozičních řad sílí. Zatímco zástupci bloku ODS, TOP 09 a KDU-ČSL volají zejména po vyřazení ruského Rosatomu, Piráti mají obavy z toho, že se nový dukovanský blok neúnosně prodraží. Navrhují proto – formou dvou podobných pozměňovacích návrhů – zavést cenový limit na úrovni 1600 nebo 1620 korun za megawatthodinu elektřiny z nového bloku.
Hlasy ANO, SPD, KSČM a případně části klubu ODS a ČSSD matematicky ke schválení vládního projaderného zákona postačují. Odpůrci zákona proto raději sahají po obstrukcích, aby jeho schválení oddálili nebo zcela zablokovali.
Kritika zákona sílí také v odborné veřejnosti; za zrušení dukovanské soutěže se na konci ledna v rozhovoru pro týdeník Respekt vyslovila dokonce i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Část odborníků doporučuje počkat na menší modulární reaktory, jaké chystají například společnosti NuScale, GE Hitachi nebo Rolls-Royce. Experti si od nich slibují rychlejší výstavbu, vyšší bezpečnost a pravděpodobně i nižší náklady na vyrobenou elektřinu.
David Tramba
