Česko stále není členem eurozóny, přestože tuto ambici při vstupu do Evropské unie mělo. Sílí argumenty, že nepřijetím evropské měny tratí stát, firmy i zaměstnanci. V krajním případě může dojít i k likvidaci malých a středních podniků. Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu pro Ekonomický deník vysvětluje, proč je přijetí společné evropské měny tak důležité.
Tvrdíte, že nepřijetím eura přicházíme o peníze, že tratí nejen stát, ale i firmy a její zaměstnanci. Vysvětlete to běžnému občanovi.
Firmy, které dnes obchodují v eurech, se musí zajišťovat vůči změně kursu, musí fungovat v korunách i v eurech a neustále se přizpůsobovat změnám kursu. To všechno je stojí peníze – na poplatcích bankám za kursové zajištění i vedení více bankovních účtů, na zbytečnou práci účetních, na zbytečnou administrativu.
Pro střední firmu to často jsou desítky milionů korun ročně, pro větší firmu i stovky milionů. A místo toho, aby ty peníze investovala do modernizace výroby, hledání nových trhů nebo vyšších platů zaměstnanců, musí je platit bankám jen kvůli tomu, že se křečovitě držíme české koruny.
Proč myslíte, že by se zlikvidovaly malé a střední podniky nepřijetím eura?
V současné ekonomické situaci je každý zbytečný výdaj nebezpečný. Velcí odběratelé, jako jsou třeba automobilky, tlačí na ceny svých dodavatelů, kteří už ale často nemají kam couvat zejména kvůli nedostatku zaměstnanců a mzdám, které rostou výrazně rychleji než produktivita práce.
A třeba právě automobilky si svá kursová rizika řeší tak, že i s českými dodavateli začínají obchodovat v eurech, takže ta rizika přenáší na malé a střední firmy, pro které je ošetření tohoto rizika mnohem dražší než pro velké firmy.
Sečteno podtrženo – malým firmám zbytečně rostou náklady v době, kdy bojují o každou desetinu procenta svých minimálních marží. A jelikož zejména v autoprůmyslu soutěží s konkurenty z levnějších zemí, musí kvůli udržení výroby jít i do ztráty nebo o zakázky přicházejí.
Jak koruna firmám škodí? Říkáte, že sentiment ke koruně je obírá o stovky miliard.
Škody kvůli udržování české koruny se dají rozdělit do pěti skupin: tou první jsou zbytečně vyhazované peníze za platby bankám, tedy neproduktivní výdaje místo smysluplných investic. Tou druhou pak zbytečné vícenáklady na provoz firmy ve více měnách.
Třetí skupinou škod je naprostá nepředvídatelnost byznysu. Za poslední rok a půl se kurz koruny k euru pohyboval od 25,30 korun do 27,80 korun. Pokud prodáváte za eura, ale náklady na mzdy, energie, nájem, daně máte v korunách, jak chcete smysluplně plánovat fungování firmy a její hospodářský výsledek?
Čtvrtou skupinou je prodražování úvěrů. Česká ekonomika potřebuje pro svou transformaci masivní investice, ale kvůli politice ČNB jsou nyní úvěry v korunách mnohem dražší než úvěry v zemích eurozóny. Pro české firmy je tak dražší a složitější dosáhnout na investiční úvěry a modernizovat své fungování.
A pátou skupinou škod – která se ale nejhůř kvantifikuje – jsou ty na pověsti Česka. Z evropských zemí mimo eurozónu není žádná tak dobře připravená na přijetí eura jako je Česko. Ostatní země to vidí a vyvolává to pochybnosti o tom, jak vážně Česko bere své závazky.
Zatímco Evropská centrální banka drží úrokové sazby velice nízko, téměř na nule, u nás dochází ke skokovým nárůstům. Myslíte si, že toto rozevírání pomyslných nůžek mezi úroky v ČR a eurozóně může vést k rychlejšímu přijetí eura?
Spousta firem už si euro zavedla sama. Jak ukazují statistiky ČNB, přes 20 procent plateb mezi dvěma českými firmami probíhá v eurech a tento podíl stále roste.
Pokud navíc mají firmy příjem v eurech, dosáhnou i na výrazně levnější úvěry v eurech. I proto je poslední dobou tlak na přijetí eura menší, protože spousta firem, pro které je euro přínosem, už si ho zavedla sama. Pořád ale platí, že systémové řešení by bylo mnohem rozumnější než podobná partyzánština.
Naše země je z 80 procent exportní ekonomikou. Když přijmeme euro, ČNB ztratí vliv nad naší měnovou politikou a nebude moci dle potřeby oslabovat korunu, aby podpořila vývoz zboží.
Manipulace s kursem koruny je ale nebezpečná takticky i strategicky. Ano, podpoří export, ale zároveň prodražuje dovozy – a Česko spoustu surovin a materiálu pro výrobu dováží, co část výhody z umělého kurzu koruny umazává.
Větší riziko je ale to strategické – pokud s ostatními nesoutěžíte kvalitou a efektivitou, ale na základě uměle získané výhody, začnete velmi rychle zaostávat. Vaši konkurenti jsou tlačeni do rychlejší modernizace a jednoho dne vás předeženou – a vy to několikaleté zpoždění, kdy jste místo tréninku spoléhala na doping, budete velmi bolestivě dohánět.
Můžete prosím shrnout na závěr, jaký přínos by ztráta samostatnosti v měnové politice měla pro Českou republiku přínos?
České firmy by ze dne na den získaly miliardy korun na investice místo plateb bankám, snížilo by se riziko podnikání a jasně bychom ukázali, že jsme součástí Evropy.
Vstup do eurozóny by také znamenal nutnost provést dlouho odkládané reformy penzijního a sociálního systému, což by přineslo další velký růstový impuls české ekonomice.
Jana Bartošová
