Kdo může za vysokou inflaci? Mezi obvyklé viníky, aspoň podle vyjádření politiků, ekonomů či komentátorů, patří Rusko a jeho agresivní tažení proti Ukrajině a také mzdová inflace. Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila je ve hře ještě jeden přehlížený viník – nenasytnost firem při navyšování marží a zisků.

V případě původu inflace se často mluví o riziku mzdové spirály. Zkušenost ze 70. a 80. let ukazuje, že příliš rychlý vzestup mezd byl významným zdrojem inflace. Tentokrát to však vypadá spíš na ziskovoi spirálu. Ziskové přirážky dosáhly loni ve Spojených státech nejvyšší zaznamenané úrovně od roku 1955. A zároveň největšího ročního nárůstu.

Čisté ziskové marže (podíl čistý zisk / tržby) tak dosahují rekordních úrovní. Čistá zisková marže rostla z ročního průměru 5,5 procenta v letech 1960 až 1980 na průměrných 6 procent v průběhu let 2010 až 2020. V roce 2021 vyskočila na 9,5 procenta – tedy na dosud nejvyšší zaznamenanou hodnotu.

Jak to lze vysvětlit? Podle vyjádření Davida Navrátila to naznačuje růst tržní koncentrace a pokles konkurence. Firmy, které měly před pandemií vyšší marže nebo dokonce menší konkurenci, mohly v roce 2021 využít jednorázových změn v poptávce a nabídce k dalšímu zvýšení svých marží během pandemie. Mzdová inflace tedy není hlavním zdrojem současné vysoké inflace, aspoň ne v USA.

Jaká je situace v ČR? Analýza ČNB také ukazuje, že marže českých firem rostou a podle vyjádření členy bankovní rady Tomáše Holuba propadly zdražovací mánii. Něco podobného potvrzují dílčí analýzy ministerstva financí. Maloobchodní ceny potravin rostou rychleji než dovozní ceny. Současně maloobchodní ceny nereagují tak svižně na pokles světových cen komodit, jako na jejich růst, což platí nejen v často diskutovaném případu pohonných hmot.

Mohlo by vás zajímat

Třetím zdrojem inflace, vedle poptávky a nabídky, je i míra konkurence, respektive tržní prostředí. Již před pandemií existovaly podle hlavního ekonoma ČS pádné důvody pro zvýšení antimonopolní kontroly podnikového sektoru. Zvýšení konkurence a snížení tržní síly hlavních hráčů by do určité míry snížilo inflaci bez ohledu na její příčinu.

Má tedy smysl dodatečně zdanit sektory, které dosahují zvýšených zisků? „Z tohoto pohledu ano, ale jen pokud zdrojem vyššího zisku je pokles konkurenčního prostředí, anebo v minulosti nižší míra investic, která způsobila snížení nabídky, podinvestovanost a dnes vyšší ceny,“ dodává David Navrátil.

dtr