K dost překvapivému vývoji došlo v soudním řízení v kauze obchodu s padělanými cigaretami, v němž celní správa zneužila k nezákonnému sledování armádní specialisty. Soud rozhodl o tom, že se budou muset znovu přeložit odposlechy z vietnamštiny. V hlavním líčení totiž vyšlo najevo, že původní tlumočník, který s celníky spolupracoval takřka „online“, si v přepisu odposlechů domýšlel děj i osoby. Hlavní líčení po koronavirové pauze začíná dnes.
Až dva měsíce mohou trvat nové překlady nahrávek z odposlechů celní správy v případu padělaných cigaret, v němž celní správa předloni zneužila k nezákonnému sledování armádní specialisty z 601. prostějovské skupiny speciálních sil. Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že se musí znovu přeložit odposlechy z vietnamštiny. U soudu totiž vyšlo najevo, že tlumočník, který celníkům tlumočil v reálném čase záznamy ze sledování, respektive odposlechů, přepisy doplňoval o své poznámky. Hlavní líčení po koronavirové pauze začíná dnes.
Brněnský krajský soud od počátku roku rozplétá případ překupníků cigaret. Na lavici obžalovaných usedá každé líčení celkem devět obviněných převážně vietnamského původu. Obžaloba je viní z toho, že po delší dobu dováželi do republiky z Polska velké množství padělaných cigaret – státu způsobili neodvedením spotřební daně škodu přes 20 milionů korun, výrobci pak porušením práv k ochranné známce přes jeden a půl milionu. Toto líčení se ovšem dalším podobným vymyká. Celní správa, která případ rozjela, se v něm dopustila zásadního právního přehmatu. Ke sledování v červnu loňského roku prokazatelně nezákonně zneužila vojáky z prostějovské 601. skupiny speciálních sil.
Na posledních soudních líčeních postupně vyplynulo najevo, že se v přepisech z odposlechů z vyšetřování celníků objevovaly osoby a čísla, která s reálným dějem nesedí. Pro celní správu v době vyšetřování pracoval tlumočník Hoa Doan.
Znovu přeložit a celé
Na to, že v jeho překladech „něco nesedí“ upozornil jeden z obžalovaných. Soud povolal jiného tlumočníka Viet Hai Danga a ten námitky obžalovaného potvrdil. Soud kvůli tomu na začátku února znovu přehrával odposlechy celní správy a tlumočník Viet Hai Dang je konfrontoval s přepisy pořízenými Hoa Doanem.
„Neslyšel jsem, jak volaný Vietnamec řekl 33,5, řekl 33, pak něco, pak mu do toho skočil a neslyšel jsem, volaný řekl něco o 33,5… …Já jsem už vysvětlil, že to, co je v závorkách, je to, co si myslí tlumočník, ale 2,5 LM padlo, 2 červených West padlo… …Pokud se týká údaje v závorce 250 kartonů, padlo 2,5 LM a 2 červených West, ale to, co je v závorce, to si myslí tlumočník… …Obsah je dobrý, akorát 3,5 – 4 tisíce, tak slovo ´tisíce´ tam nebylo… …Obsahově odpovídá, ale ´aby jeho tchán Hungovi donesl´ to doslova nebylo, bylo „aby někdo mu to donesl“, tchán tam nepadlo,“ rozporoval soudem pozvaný jiný tlumočník přepisy odposlechů celní správy.
Mohlo by vás zajímat
Advokát jednoho z obžalovaných Vít Dubový posléze položil novému tlumočníkovi otázku: „Oslovovaly se osoby?“ A tlumočník Viet Hai Dang odpověděl: „Ne, jsou tam hlasy dvou, pan tlumočník poznal, komu patří hlasy, ale jméno tam vůbec nepadlo.“ Právník pokračoval: „Zaznělo tam něco o cigaretách?“ A tlumočník zareagoval: „Ne, zaznělo tam LoMo, vepřové nožičky, Kozy, i ta čísla.“ Advokát pokračoval: „Padlo tam slovo ´kartonů, boxů, krabiček´?“ Tlumočník odvětil: „Nepadlo, pan tlumočník to dal vždycky do závorek.“ Právník Dubový pokračoval: „Baví se tam o nějakých penězích?“ Tlumočník prohlásil: „Ne, nějaké číslo padlo, kolem 330, pan tlumočník to domyslel, všechno bylo v závorkách, když si to myslí v celkovém kontextu.“
Právník posléze shrnul konfrontaci přepisů odposlechů s jiným tlumočníkem následovně: „Mám za to, že hovory jsou přetlumočené velice špatně, protože tak, jak posloucháme, pan tlumočník u každého hovoru říká, že tam zaznívají jiné věci, než tam původní tlumočník zapsal, byť konstatuje, že obsahově jsou stejné, z toho my si nemůžeme udělat závěr o tom, co v rozhovoru zaznělo nebo ne. Pokud máme sedmiminutový hovor, ve kterém původní tlumočník konstatuje, že hovoří Hung s Longem, že hovoří o cigaretách, o nějakých množstvích a o nějakých penězích, které za to potřebují a pan tlumočník řekne ´nezazněl tam Hung, nezazněl tam Long, nezazněly tam cigarety, kartony, koruny´, tak ten hovor je nepoužitelně přeložený. Z mého pohledu by se měly vzít ty hovory a přeložit slovo od slova, ty, které chce použít obžaloba v rámci dokazování pro to, aby dokázala vinu obžalovaných, s tlumočnickou doložkou.“
O nový překlad odposlechů hned na to zažádali i ostatní advokáti. Předsedkyně soudního senátu posléze požádala dozorující státní zástupkyni o součinnost k zajištění DVD se záznamy odposlechů tak, aby mohly být poskytnuty ustanoveným tlumočníkům k pořízení nových překladů.
Vepřové nožičky nebo ku*va?
Soud tlumočníka Hoa Doana, který tlumočil celníkům a policii, vyslechl v lednu. Mimo jiné řekl, že mu celníci sdělili, že v případu půjde o cigarety nebo o „pervitin“. „Oni mi řekli, že ten obchod se možná týká buď cigaret nebo pervitinu, oni nevěděli přesně co, protože podle informací, které oni dostali předtím, že tam prodávají i cigarety i pervitin,“ řekl Hoa Doan u soudu.
„Vím, o jakou trestnou činnost se jedná v této věci, v průběhu roku 2017, už nevím přesně datum, jsem dostal příkaz od Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, že mám přeložit odposlechy, já jsem to udělal, končily někdy ke konci listopadu 2018… …Podle mé práce, když se dostavím k úkonu, tak to dělám a nikdy se neptám, proč. Na začátku mi nebyla sdělena jména, já jsem jen přeložil hovory, ale postupně mi sdělili, komu patří jaké číslo telefonu a jak se jmenuje. V průběhu překladu mi občas poslali poznámku, komu patří jaké číslo telefonu. Na začátku jsem nevěděl, že tato událost se děje, ani jsem nevěděl, jestli v Brně, v Praze nebo v Ostravě, ale v průběhu překladu jsem teprve zjistil, že takto se děje v Ostravě, v Brně, v Havířově,“ uvedl tlumočník s tím, že ho překvapilo, proč si celníci nenajali tlumočníka z míst, kde se trestná činnost měl odehrávat. Hoa Doan totiž bydlí v Jihlavě.
Celníci začali tlumočníka zásobovat značným množstvím odposlechů, a protože chtěli překlady hned druhý den ráno, překládal zaznamenané telefonní hovory v noci. „Na začátku na CD, USB, potom hovory chodily každý den, dostával jsem to přes internet,“ popsal Hoa Doan s tím, že mu celníci do počítače nainstalovali šifrovaný program, takže překlady odevzdával bez oficiálního tlumočnického razítka. Na otázku, jestli byl někdy přítomen přímo konkrétnímu úkonu, kdy docházelo k odposlechu a přímo překládal, tlumočník odpověděl: „Jen jednou, když byl zásah 28. 11. 2018. Byl jsem jen v Brně, v Ostravě ne.“ Jenže online překladů se v kauze odehrálo daleko víc, jak vyplynulo z výpovědí u soudu a vyšetřovacího spisu.
Jak překlady probíhaly popsal Hoa Doan následovně: „Já jsem dostal pokyn od policie a od celního úřadu, že nemusím přeložit doslova, protože to se nedá, proto vždycky oni chtěli, abych přeložil jen obsah, některý hovor trvá i půl hodiny, hodinu, na to nemám čas, policie a celní úřad taky neměli zájem o doslovný překlad, já jsem vždy přeložil jen obsah hovoru, vždy jsem to posílal mailem s kódem, aby to nešlo přečíst, takový byl pokyn od policie… …Nepamatuji si, trvalo to rok a půl, myslím si minimálně tak 1.000 hodin. Normální odposlech trvá 3 – 6 měsíců, tentokrát to trvalo rok a půl. Já jsem to dostával k překladu večer, oni chtěli, aby je dostali zpátky ráno, proto jsem to dělal většinou večer a někdy i celou noc.“
Tlumočník u soudu kvalitu svého překladu hájil i na konkrétních příkladech. „Pokud jste překládal přesně obsahy telefonních rozhovorů a jsou tam např. slova ´nutně 5x ku*ev´, to tam přímo zaznělo?“ dotázal se tlumočníka jeden z obhájců. „Ano, ve vietnamštině, dá se to přeložit jako ´ku*va´, nebo ´vepřové nožičky´, to je stejný výraz. Když přeložím, dělám to přesně, jak to bylo ve vietnamštině, nepřidal jsem nic, ani neubral,“ odvětil Hoa Dang. „Když jde o překlad ´koně´, je to jeden výraz ve vietnamštině?“ tázal se dále advokát. „Ve vietnamštině je to ´kůň´. Ale jestli to používají na něco jiného, to nevím, já jsem přeložil jen to, co jsem slyšel,“ odpověděl tlumočník, kterého využívali celníci a policie.
Chybějící razítko a dojmologie
Soud vnímá problém s překlady odposlechů jako nikterak zásadní vadu. „Obhájci obžalovaných napadli způsob provedení důkazu, kdy překlady pořízených odposlechů v rámci přípravného řízení nebyly opatřeny formálně razítkem tlumočníka, který byl řádně v přípravném řízení přibrán,“ vysvětluje asistentka předsedy soudu a tisková mluvčí Klára Belkovová. Tuto námitku podle ní soud shledal relevantní, a proto přistoupil k tomu, že se v hlavním líčení přehrávaly pořízené odposlechy. „A tlumočník, který byl přibrán soudem pro hlavní líčení, je překládal v průběhu hlavního líčení, respektive kontroloval obsah překladů učiněných v přípravném řízení s autentickou nahrávkou. Je pravdou, že překlady hovorů z přípravného řízení jsou opatřeny vlastními poznámkami tlumočníka, a to v závorkách, kdy tento tlumočník byl soudem ve věci vyslechnut a on se k tomu vyjádřil, jakož se vyjádřil i k dalším okolnostem týkající se jeho činnosti tlumočníka v této konkrétní věci,“ pokračuje Belkovová. V současné době soud prý nebude hodnotit jeho výpověď, neboť s tou se vypořádá jako s jakýmkoli dalším provedeným důkazem až v meritorním rozhodnutí.
„Pokud se týká dalšího postupu, ve věci byli přibráni další tlumočníci z vietnamštiny, kteří v současné době mají za úkol zajistit překlady zaznamenaných hovorů tak, aby tyto překlady mohly z procesního hlediska řádně sloužit jako důkaz v řízení před soudem,“ uzavřela mluvčí soudu.
Jeden z obhájců Vít Dubový ovšem vnímá problém s překlady odposlechů jako velmi vážný. „Celní správa si při vyšetřování přizvala k operativnímu překládání tlumočníka, který jim pro jejich účely dle jejich zadání překládal ´obsahy´ těch hovorů, které mu poskytli (nehledě na to, že své šetření vedla Celní správa v režimu utajení). Problém je, že tyto ´překlady´ předložili se spisem jako procesní důkazy ve věci, což vzhledem k jejich formě, ale i obsahu, není v souladu se zákonem. Samotné jednání u soudu tlumočí obžalovaným jiný tlumočník,“ popisuje problém advokát Dubový.
Jelikož obhájci opakovaně upozorňovali soud na to, že překlady hovorů, které jsou ve spisu procesně i obsahově vadné, uvolil soud nejprve k jejich překontrolování tím, že několik hovorů slíbil nechat přehrát a přeložit tím druhým tlumočníkem. „Ani k tomu však nedošlo, po přehrání hovorů je druhý tlumočník nepřekládal a jen se k nim ´vyjádřil´. Již z těchto vyjádření však bylo zřejmé, že všechny hovory jsou přeloženy obsahově vadně – tedy, že písemné ´překlady obsahu´ obsahují podstatně zavádějící informace, které v hovorech nezazněly,“ upozorňuje Dubový. Po naléhání obhajoby tedy soud uvolil nechat řádně přeložit všechny hovory tak, jak zákon předpokládá – slovo od slova a s řádně autorizovaným překladem opatřeným tlumočnickou doložkou. K tomu přizval soud několik tlumočníků, čtyři až pět.
Překlad podle celníků
Z výslechu původního tlumočníka Hoa Doana podle právníka vyplynulo, že pro celníky tlumočí pravidelně, v tomto případě se sám divil, že ty odposlechy trvaly rok a půl, když obvykle trvají 3 až 6 měsíců. „Kontrolní překlad byl nařízen jednak z důvodu formálních – tj. že překlady nebyly opatřeny tlumočnickou doložkou, ale ve skutečnosti k tomuto soud přistoupil z důvodu, že se ukázalo, že ty jeho překlady jsou prostě obsahově vadné. Tj. formální nedostatek byl soudu znám již od počátku řízení (soud ví, co má ve spisu), ale k rozhodnutí o přeložení všech odposlechů přistoupil soud až po dvou jednacích dnech strávených posloucháním a kontrolováním těch odposlechů (cca 8,5 hodiny). Při těch se mj. ukázalo, že si pan tlumočník doplňoval hovory o informace, které v nich nezazněly, ale které chtěli dle zadání slyšet celníci,“ poukazuje na nejvážnější problém Vít Dubový.
Navrhl proto soudu, aby hovory byly přetlumočeny tak, jak se předpokládá od tlumočníka, tedy slovo od slova. Interpretace a závěry o tom, co je obsahem hovorů, je prací soudu, a ne tlumočníka. Na tento návrh soud přistoupil, líčení odročil, a nařídil vyhotovit řádný překlad. Podle Dubového má popsaná skutečnost vliv na soudní řízení.
„Ano, vliv to má – toto mělo být hotovo před podáním obžaloby, ale protože ´se to nestíhalo´, byla obžaloba podána na základě těchto ´nedůkazů´, aby se nepromeškaly lhůty pro vazbu v přípravném řízení. Poslední jednání, kdy bylo rozhodnuto, že se ty překlady řádně tedy udělají, bylo 5. února – s tím, že přerušení bylo plánováno do 27. března (tedy déle, než 7 týdnů) – po tuto dobu jsou stále tři obžalovaní ve vazbě a soud ´dodělává´ práci státního zastupitelství, respektive orgánů činných v trestním řízení,“ uzavřel právník Vít Dubový.
Jan Hrbáček
Pokračování článku na straně 2.
Tajná operace Richard
Stranou zájmu ovšem ze zcela nepochopitelných důvodů zůstává to, že tím, kdo zásadním způsobem porušil zákon, byla i Celní správa. Ekonomický deník k tomuto případu shromažďuje důkazy přes rok. Vše začalo touto žádostí celníků z června roku 2018, akce dostala krycí název Richard.
Repro: Ekonomický deník
Přestože se Celní správa snaží důkazy k nezákonnému sledování od počátku marginalizovat, moc jí to nejde. Utajovanou operaci totiž potvrdili jak ministr obrany Lubomír Metnar, tak ministryně financí Alena Schillerová (oba za hnutí ANO) v odpovědích na interpelace šéfky sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS). I když vládní politici používají jinou terminologii, než sledování. O tom, že Celní správa porušila zákon a ke sledování si najala vojáky v rámci „součinnostního cvičení“, jak byla ostrá akce pojmenována, nemělo tušení až do otevření skandálu ani státní zastupitelství, jak přiznal vloni na jaře tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.
Sledování v rámci takzvaného součinnostního cvičení není v českých ozbrojených složkách žádnou novinkou. Na takzvané cvičky jsou čas od času povoláváni i příslušníci tajných služeb. Že jsou nasazení do ostré sledovací akce, která má být využita v trestním řízení, se ale většinou nedozví. Pod roušku „součinnostních cvičení“ pro policii nebo celníky se totiž vyjma testování nové techniky či sehrávání nově postavených týmů, snadno schová právě sledování, které by jinak odporovalo liteře zákona. Proto možná není zneužití prostějovských specialistů celníky k nezákonnému sběru informací či důkazů, prvním takovým případem a měly by se jimi zabývat kontrolní orgány Poslanecké sněmovny.
To, že šlo o ostrou akci, v rámci které byly nezákonně získávány důkazy pro trestní řízení, potvrzuje mimo jiné děkovný dopis náměstka Celní správy a šéfa odboru pátrání Roberta Šlachty, který v den ukončení operace poslal náčelníkovi Generálního štábu Aleši Opatovi, který jako jeden z několika činovníků tento zásah umožnil. „Chtěl bych tímto poděkovat… …za vynikající a vstřícnou spolupráci při realizaci opatření, která podstatnou měrou přispívají k následnému ustanovení osob, které se… …přímo podílí na závažné hospodářské trestné činnosti. Přičemž Vámi prováděnými operativními úkony dochází k řádnému objasnění skutkově náročné trestné činnosti,“ napsal v den ukončení ostré operace vojáků z Prostějova, 15. června 2018, Robert Šlachta Aleši Opatovi.
Případ nezákonného sledování má pokračování i u brněnského soudu, kde se rozplétá případ obchodování s padělanými cigaretami, do jehož objasňování byli armádní specialisté prokazatelně zapojeni. Na minulém hlavním líčení vypovídal šéf brněnského odboru padělání Petr Mašek a zpracovatel případu, dnes už bývalý celník Pavel Litavec. Zatímco Mašek případ bagatelizoval, Litavec promluvil otevřeně.
„Taková žádost o součinnost není běžná, je výjimečná, protože při sledování, které jsme prováděli v rámci akce Richard, tak naše technika, kterou celní správa disponuje, nebyla dostatečná na to, aby bylo možné případnou trestnou činnost zdokumentovat, proto jsme požádali Armádu ČR, konkrétně generální štáb, zda by nám nemohli vyjít vstříc v tom, pokud to zjednoduším, jakousi technickou konzultací v tom, jakou techniku při sledování použít,“ tvrdil u soudu Mašek. Jenže jak se ukázalo, do akce bylo nasazeno po dva dny osm vojáků. A ti dokumentovali auta i osoby, které se pohybovaly, poblíž sledovaného objektu a záznam ze sledování posléze předali celníkům.
Petr Mašek pak u soudu konstatoval, že výsledkem spolupráce s celníky bylo umístění kamery na sloup před sledovanou budovou v Havířově-Šumbarku. Na otázku, zda by tento akt dokázali sami celníci, bez asistence vojáků, Mašek zareagoval: „Určitě ano, nicméně jak už jsem říkal, vojáci nás ujistili akorát v tom, že ten sloup, na který dáme kameru, která bude pořizovat záznamy, tak je v podstatě jediné řešení, které je v silách celní správy.
Předtím, než byla naistalována kamera, protože povolení bylo vydáno dávno předtím, tak tam bylo dané naše sledovací auto, ze kterého mířila jiná technika, to bylo naprosto neúčinné, tím jen dokresluji to, že to byla technická konzultace… …O jedinečnosti konzultace nevím, jestli tady někdo mluvil, každopádně je to o tom, že nám už došly nápady, prostředky, proto jsme obrátili na někoho, kdo by mohl mít větší zkušenosti, což
jsme předpokládali, že bude někdo z generálního štábu vědět,“ argumentoval stěží uvěřitelně Mašek.
Na otázku, proč celníci nepožádali o součinnost při sledování policii, což by bylo legální, Mašek odvětil: „Policii jsme nepožádali z toho důvodu, že naše sledovací útvary s policejními sledovacími útvary mají společný výcvik, společné vzdělávání, srovnatelnou výbavu, čili když toto nebyly schopny naše útvary, byl tam logický předpoklad, že to nebudou schopny ani policejní útvary.“ Možnost instalace kamery na sloup poblíž sledovaného objektu je přitom standardní postup a Celní správa jej běžně používá, takže argument o „součinnosti“ s vojáky, kteří měli dle Maška celníky ujistit o tom, že nejlepším řešením je umístit kameru na kandelábr, je více, než úsměvný.
Poměrně klíčová odpověď šéfa celních pátračů Maška pak zazněla na konci výslechu, kdy se jeden z obhájců ptal, jestli celníci předali vyšetřujícím policistům celý spisový materiál: „Rozhodně ne.“
Ztracený dokument
Na rozdíl od Maška před soudem vypovídal někdejší zpracovatel případu, dnes už civilista, Pavel Litavec. „Byl požadavek, jestli by nám (vojáci z 601. skupiny – pozn. red.) nemohli být nápomocni při sledování objektu vytipovaného rodinného domu, kdy by nám potvrdili to, co už jsme věděli, že se jedná o sklad cigaret a že tam zajíždějí konkrétní auta, o kterých jsme už měli povědomí, která auta dělají návozy cigaret,“ konstatoval před soudem Pavel Litavec. Potvrdit nebo vyvrátit to měli vojáci tím, že jako součást jejich výcviku by celníkům mohli sledování objektu celníkům provést. „Vzhledem k tomu, že se do objektu rodinného domu poměrně často zaváželo a měli jsme informace z odposlechů telekomunikačního provozu podezřelých osob, že se bude jednat o nějaký velký závoz neznačených cigaret a tabáku do toho objektu, tak součinnost měla spočívat v tom, že by
na základě našich informací, kdy my jsme byli naživo na odposleších a vyhodnocovali jsme
průběh telekomunikačního provozu podezřelých, tak kdybychom se dozvěděli, že jede zásilka do tohoto domu, součinnost měla spočívat v tom, že bychom telefonicky požádali určitou osobu z této skupiny, aby provedli obhlídku objektu a zjistili, jaké auto tam navezlo nebo nenavezlo ty cigarety,“ pokračoval Litavec.
V té době ještě Celní správa podle něj neměla nasazenu kameru k objektu. „Výpomoc tohoto sledování, že by mohla napomoci o odhalení konkrétního vozidla, které provádí závozy. Bylo dohodnuto datum, kdy tato součinnost proběhne… …probíhalo to tak, že jsme dostali kontaktní telefon na člověka, který bude řídit skupinu 601. skupiny v Prostějově, kteří když se dostavili do prostoru, tak dali vědět, že tam jsou, my jsme zahájili odposlech naživo těchto osob a vyhodnocovali jsme telekomunikační provoz a komunikaci podezřelých online. Z výsledků tohoto vyhodnocování jsme potom rozhodli, jestli tito příslušníci 601. brigády provedou obhlídku objektu nebo ne,“ vysvětloval bývalý celník.
A jak sledování s vojáky konkrétně probíhalo? „Majitel nemovitosti pan XXX byl telefonicky kontaktován panem YYY s tím, ať jde otevřít bránu, že za 5 minut přijede auto. Takovéto informace, když proběhly, tak jsme je sdělili kontaktní osobě z 601. skupiny, že do 5 minut přijede auto, protože proběhl hovor, že má jít otevřít bránu. Jakým způsobem obhlídku provedli příslušníci 601. brigády, to se můžu jen domnívat, pravděpodobně se rozmístili tak, aby viděli na vrata rodinného domu, pak nám zavolali, že přijelo takové nebo
takové auto,“ vzpomínal Litavec.
Jeho výpověď jednoznačně prokazuje zapojení vojáků do nezákonného sledování: „Z tohoto nasazení této složky jsme dostali asi čtyřstránkovou zprávu o jejich nasazení, byla to jakási svodka o jejich činnosti na této akci. Ve svodce bylo, že tam přijeli tehdy a tehdy, v takovém a takovém času, kdy na základě telefonátu provedli obhlídku zájmového objektu se zjištěním takovým nebo bez žádného zjištění.“
Problematičnost celé nezákonné akce posiluje fakt, že po zveřejnění skandálu, byla svodka ze sledování vojáky odstraněna. A to na příkaz Litavcovy nadřízené Romany Pavelcové. „Jakmile se zjistilo, že spolupráce s 601. brigádou byla nezákonná, jejich nasazení nebylo v souladu se zákonem, tak mě vedoucí požádala, abych jí to ze spisu dal, vytáhl jsem to ze spisu a dal jsem jí to… …Výstup, který mi dali, tak jsem dal do pomocných materiálů, ale když pak za mnou přišli, že jim to mám dát, tak jsem jim to dal. V pomocném materiálu se to neeviduje… …Nevím, co se stalo s vyjmutým materiálem, předal jsem ho nadřízené, od té doby jsem ho neviděl,“ prohlásil dále Litavec s tím, že už si nepamatuje, zda měla svodka vojáků čtyři nebo šest stran. Žádost ze strany Romany Pavelcové podle něj přišla dva dny poté, co se informace o nezákonném sledování, zveřejněné Ekonomickým deníkem objevily v dalších médiích. „Já jsem to začal hledat až potom. To bylo asi tak nějak, když se to na tom serveru objevilo, tak do dvou dnů se přišlo s tím, že ten materiál je potřeba ze spisu vyndat,“ prohlásil Litavec. Pavelcovou zatím soud, který bude pokračovat ve čtvrtek, i přes informace o nezákonnosti akce celníků, nevyslechl.
Nezákonné sledování Celní správy s vojáky z 601. skupiny speciálních sil otevřelo problém ještě v jiné rovině. Vojáci totiž podle nařízení vlády nemohou být příjemci utajovaných informací, vycházejících ze sledování. Utajovanou informací pak už bylo to, že celníci sledují uvedený dům v Havířově-Šumbarku, ale i další informace o zájmových osobách či autech, které se kolem sledovaného domu pohybovaly. Seznam utajovaných informací, se kterými mohou přijít do styku vojáci jsou k přečtení zde. Informace ze sledování v rámci trestního řízení mezi ně rozhodně nepatří.
Jan Hrbáček
