Polsko na sklonku října oficiálně předložilo Evropské komisi aktualizované oznámení o státní podpoře související se snížením těžební kapacity černouhelných dolů v Polsku. Informovalo o tom nyní polské ministerstvo průmyslu.
Aktualizované dokumenty navazují na intenzivní a konstruktivní diskuse, které Polsko vedlo s Evropskou komisí v posledních měsících.
Evropská komise tyto dokumenty posoudí a na jejich základě může zahájit formální postup související s vydáním rozhodnutí.
Podáním žádosti Evropské komisi reaguje na implementaci ustanovení sociální dohody podepsané v květnu 2021 týkající se těžby.
Veřejná podpora související se snížením kapacity těžby je jedním z ustanovení sociální dohody podepsané v květnu 2021.
Dokument obsahuje také záruky zaměstnanosti a sociální ochrany pro horníky, stejně jako realizaci investic do moderních uhelných technologií a vytvoření nástrojů na podporu ekonomické transformace Slezského vojvodství.
Téměř dvě třetiny elektřiny z uhlí
Ještě na počátku tohoto roku bylo uhlí hlavním energetickým zdrojem Polska. V roce 2023 zajistilo téměř 68 procent celkové produkce elektřiny, následují obnovitelné zdroje energie – OZE (24 procent) a zemní plyn 8 procent. Postupný odklon od uhlí je plánován do roku 2049.
Polsko se bude v nadcházejících letech spoléhat stále více na dovoz uhlí, protože domácí těžba je nákladnější, riziková a ubývají lidské zdroje. Probíhající energetická transformace postupuje v souladu s doporučením EU.
Polská vláda chce výrazně urychlit energetickou transformaci země, zaměřit se na stabilní energetický mix (jaderná energie a OZE), zvýšit tlak na rozvoj OZE. Jaderná energie by se mohla stát reálnou součástí energetického mixu nejdříve od roku 2030 díky projektům výstavby malých modulárních reaktorů (SMR). Energetická transformace Polska bude stát více než 1 bilion zlotých.
V roce 2023 polské elektrárny vyrobily téměř 164 TWh elektřiny, což představuje meziroční pokles o 6,6 procent. V roce 2022 bylo vyrobeno 175 TWh. (Pozn. Pro srovnání v České republice bylo loni vyrobeno 72 TWh elektřiny). Důvodem nižší produkce byl nižší růst polské ekonomiky. V Polsku loni poklesla i spotřeba elektřiny. V roce 2023 byl zaznamenán čistý dovoz elektřiny ve výši 4,1 TWh. V posledních 10 letech bylo Polsko čistým vývozcem elektřiny pouze jednou, a to v roce 2022.
Uhlí zůstává hlavním polským zdrojem energie. Na celkové výrobě elektřiny v roce 2023 se podílelo téměř 68 procent. Z uhlí bylo vyrobeno 111 TWh elektřiny, přičemž černé uhlí vyrobilo 77 TWh a hnědé uhlí 34 TWh.
Do roku 2036 má být vyřazeno z provozu 18-20 GW výkonu uhelných elektráren, což je téměř jedna třetina současného celkového instalovaného výkonu všech polských elektráren. Na konci roku 2023 činil instalovaný výkon uhelných elektráren 33 GW.
OZE se podílely v roce 2023 na celkové produkci elektřiny 24 procenty, což je meziroční nárůst o více než 6 procent. Polsko tak zřejmě splní doporučení Evropské unie, že v roce 2030 má z OZE pocházet 32 procent elektřiny. Na konci roku 2023 činil instalovaný výkon solárních elektráren 16 GW, větrných téměř 10 GW a vodních 2,5 GW.
Podíl zemního plynu na celkové výrobě elektřiny v Polsku loni dosáhl 8 procent. Domácí produkce zemního plynu pokrývá asi 20 procent polské spotřeby. V současné době Polsko produkuje asi 3,5 mld. m3 zemního plynu ročně. Na konci roku 2023 činil instalovaný výkon plynových elektráren téměř 4 GW).
Zemní plyn má v přechodném období před dokončením výstavby jaderných elektráren sloužit jako stabilní a bezpečný zdroj energie. V prosinci 2026 bude uveden do provozu v elektrárně Rybnik ve Slezsku nový paroplynový blok o výkonu 882 MW, který nahradí uhelný blok a v budoucnu by měl spalovat i vodík.
Téměř 47 procent elektřiny vyrobené v Polsku připadá na černé uhlí. Těžba černého uhlí rok od roku klesá. Hlavní těžební oblastí je Slezsko. Produkce černého uhlí v polských dolech v roce 2022 činila 52,8 mil. tun a o rok dříve 55 mil. tun. Klesající těžba je trend posledních 30 let. V současné době klesá domácí produkce rychleji, než klesá poptávka po elektřině nebo teple z uhlí. Jediné investice na polském trhu v současné době jsou investice do reprodukce.
Investice v těžebním průmyslu jsou kapitálově i časově náročné. Udržet těžební potenciál v Polsku bude poměrně obtížné. Polsko bude nadále závislé na dovozu uhlí. V roce 2022 bylo do Polska dovezeno 20,2 mil. tun uhlí. Doly budou postupně uzavírány kvůli ubývajícím lidským zdrojům, těžebním rizikům a nákladům. V současné době zaměstnává uhelný průmysl zhruba 75 tis. lidí. Černouhelné doly by měly ukončit provoz do roku 2049. Kromě energetického uhlí jsou zdrojem koksovatelného uhlí, které se používá k výrobě oceli.
Zhruba 21 procent elektřiny vyrobené v Polsku připadá na hnědé uhlí. V roce 2022 bylo v Polsku vytěženo 54,6 mil. tun hnědého uhlí. Hnědé uhlí se využívá ve dvou elektrárnách (Bełchatów a Turów). Elektrárna Bełchatów je největší uhelná elektrárna v Evropě a nachází se v Lodžském vojvodství. Spaluje hnědé uhlí těžené z povrchových dolů ležících v bezprostřední blízkosti elektrárny. Instalovaný výkon elektrárny je 5 298 MW a připadá na ni výroba pětiny elektrické energie v Polsku. Elektrárna Turów stojí na území obce Bogatynia v blízkosti trojmezí hranic Německa, Polska a ČR v Dolním Slezsku. Elektrárna Turów spaluje hnědé uhlí z nedalekého povrchového dolu. Instalovaný výkon elektrárny je 2 029 MW a připadá na ni výroba desetiny elektrické energie v Polsku.
Povrchové doly, které jsou v současné době v provozu, docházejí a bude obtížné nahradit hnědé uhlí v energetickém systému Polska. Elektrárna Bełchatów výrazně sníží podíl na celkové polské produkci elektrické energie v roce 2030, kdy se začnou postupně odstavovat bloky elektrárny. Provoz elektrárny má být ukončen v roce 2036. Důvodem pro odstavení elektrárny Belchatów je snaha zajistit si peníze na spravedlivou transformaci regionu z prostředků EU. Elektrárna Turów má pokračovat v provozu až do konce roku 2044.
Lídrem v polské energetické transformaci je společnost PGE (Polska Grupa Energetyczna). Současný prezident PGE Wojciech Dąbrowski odhaduje náklady polské energetické transformace na více než 1 bilion zlotých. Podle prezidenta PGE je nutné vyčlenit uhelná aktiva od energetických společností. Rozhodnutí o konečné podobě této změny budou přijímána na politické úrovni. Bez této změny nebudou energetické společnosti schopny získat finanční prostředky na nové investice. Finanční instituce a banky z celého světa oficiálně oznamují, že nebudou financovat žádné projekty energetických společností s uhelnými aktivy.
Polská vláda chce výrazně urychlit energetickou transformaci země. Chce vyvíjet vyšší tlak na rozvoj OZE a je zastáncem výstavby jaderných elektráren. Podle slov premiéra Donalda Tuska nemá vláda v této věci na výběr. Jaderná energie poslouží ke stabilizaci polského energetického systému.
V nadcházejících letech bude polský energetický mix výrazně posílen investicemi do větrných elektráren v Baltském moři i na pevnině. Probíhá také výstavba plynových elektráren, které zejména v přechodném období do spuštění jaderných elektráren nahradí uzavřené uhelné bloky a zaručí stabilní a bezpečné dodávky energie.
Podle Jaroslava Remeše, ekonomického diplomata velvyslanectví České republiky ve Varšavě, polská energetická transformace v Polsku nabízí dlouhodobé a reálné příležitosti českým firmám. Vzhledem k českým zkušenostem nabízí největší příležitosti jaderná energetika, a to jak výstavba velkých elektráren, tak malých modulárních reaktorů (SMR), které budou nahrazovat uhelné a plynové bloky. Zákon o usnadnění výstavby zemědělských bioplynových stanic z roku 2023 pomůže jejich rozvoji. To s sebou přináší nutnost napojení bioplynových stanic do elektrizační soustavy, která bude muset být rozšířena. Tento sektor také nabízí příležitosti pro naše firmy, stejně jako plánovaná výstavba větrných farem v Baltském moři či v polském vnitrozemí. Polsko se připojilo k Evropské chartě větrné energie, která předpokládá zjednodušení procesu vydávání povolení pro větrnou energii.
(nik)
