Vaše osobní data by mohly technologické firmy využívat volněji než dnes. Změny digitálních pravidel mají usnadnit podnikání, ale podle kritiků mohou oslabit ochranu soukromí a posílit vliv velkých technologických společností.
Zatímco bruselská exekutiva trvá na tom, že digitální omnibus je návrh zaměřený na zvýšení konkurenceschopnosti evropského digitálního a technologického sektoru, jehož cílem je zjednodušit často překrývající se pravidla, Bram Vranken z neziskové organizace Corporate Europe Observatory vnímá celou debatu jinak. Spíše jej hodnotí jako politickou možnost, jak prosadit deregulaci.
Tlak Bílého domu zesiluje
Zásadní roli hraje také zesílený tlak Washingtonu a lobbing amerických technologických firem, které mají dostatečné prostředky evropskou diskuzi ovlivnit. „Nejedná se o zjednodušování. Je to radikální deregulační program,“ řekl pro EU Perspectives. Tvrdí, že Komise jde na ruku požadavkům velkých technologických firem.
Americký prezident Donald Trump kritizuje Brusel za to, že si údajně zasedl na americké technologické firmy. Foto: Pixabay
Dokládá to právě analýza od neziskových organizací Corporate Europe Observatory a LobbyControl. Z osmi změn v návrhu omnibusu sedm odráží postoje technologického sektoru, za které zástupci firem lobbovali.
Za nejspornější navrhovanou změnu považuje používání osobních údajů k trénování systémů umělé inteligence. Společnosti by mohly ve větší míře spoléhat na důvody „oprávněného zájmu“, čímž by se regulační zátěž přesunula na jednotlivce.
„Komise navrhuje, aby se firmám zabývajících se umělou inteligencí usnadnilo používání osobních údajů k trénování jejich modelů. Toto ale velmi agresivně prosazovaly velké technologické společnosti,“ varoval Vranken.
Mohlo by vás zajímat
Změna definice osobních údajů
Uvažuje se také o nové definici toho, co se považuje za osobní údaje. Podle omnibusu může být tento koncept subjektivní, pokud jde o to, zda společnost může anonymizovat individuální data. Vranken ale tvrdí, že tato změna „vytváří nejistotu, která zvýhodňuje největší hráče s desítkami právníků.“
Neziskový sektor varuje, že rozvolnění pravidel pro umělou inteligenci bude znamenat menší ochranu digitálních práv občanů EU. Komise prozatím navrhla odložit části o vysoce rizikových systémech nařízení o umělé inteligenci do konce roku 2027.
Jak vypadá lobbing?
Podle organizace Corporate Europe Observatory vydané prostředky na digitální lobbing výrazně rostou. Ze 113 milionů eur (2,7 miliardy korun) v roce 2023 na loňských 151 milionů eur (3,7 miliardy korun). Což představuje nárůst o 33,6 procenta za pouhé dva roky. Od roku 2021 to je dokonce o více než 55 procent. Toto odvětví nyní zaměstnává odhadem 890 lobbistů na plný úvazek, což převyšuje počet zvolených poslanců Evropského parlamentu, kterých je 720.
„Technologie se v Bruselu staly hlavní lobbistickou aktivitou. Například Meta je nyní největším investorem do lobbingu. Utrácejí kolem 10 milionů eur ročně,“ uvedl Vranken. Jen v první polovině loňského roku uspořádaly velké technologické firmy 146 schůzek s vysokými úředníky Evropské komise. A 232 schůzek s členy Evropského parlamentu.
Americký stín nad digitální politikou
Tento tlak se prolíná s nátlakem ze strany Spojených států. Trumpova administrativa opakovaně vystupuje proti digitálním pravidlům EU. Zároveň zaváděla odvetná opatření proti pokutám nebo donucovacím opatřením namířeným proti americkým technologickým firmám. Výsledný tlak popisuje Vranken jako „explozivní směs“. „Domácí deregulační vlna a tlak z USA se vzájemně posilují,“ varoval.
Dalším znepokojivým trendem je zaměření lobbingu velkých technologických firem na zástupce pravicových a krajně pravicových stran. „Krajní pravice získala na síle a to také pomáhá vysvětlit deregulační dynamiku,“ řekl Vranken. Americký technologický sektor podle něj jen kopíruje taktiku, kterou už používá ve Spojených státech.
„Nebezpečí nespočívá jen v tom, že omnibus projde. Ale v tom, že po jednáních v Evropském parlamentu to dopadne hůř,“ varoval expert na lobbing v Bruselu.
