Zatímco Evropský parlament řekl v polovině února své „ano” , Rada EU před několika dny se naopak řekla „ne” . Alespoň prozatím. Jde o to, zda od roku 2035 bude možné koupit nové auto na benzin či diesel či nebude. Samotné automobilky už ale stejně počítají s tím, že přechod k elektromobilitě je nezvratný. Škoda Auto, Hyundai Motor Czech i Toyota Motor Manufacturing Czech Republic potvrdily Ekonomickému deníku, že se na přechod intenzivně připravují. Starosti jim ale dělá chystaná unijní norma Euro 7, která by mohla nová auta výrazně prodražit. Zvláště ta malá by se pak mohla stát neprodejná.
„Dohodou o budoucí regulaci emisí CO2 pro osobní a lehká užitková vozidla vyslaly evropské instituce jasný a očekávaný signál pro ochranu klimatu již na konci října 2022. Dne 14. února 2023 bylo toto formálně znovu potvrzeno Evropským parlamentem. Přechod k elektromobilitě je nezvratný,” konstatuje za Škodu auto PR manažer Pavel Jína. „Je to jediná ekologicky, technologicky a ekonomicky smysluplná cesta k nejrychlejšímu nahrazení spalovacích motorů. Od roku 2035 emisní regulace vyžaduje takový vozový park, který již nebude vypouštět žádné emise CO2. De facto již v Evropě nebudou nově registrována žádná další vozidla se spalovacími motory,” dodává s tím, že jde sice o ambiciózní, ale dosažitelný cíl. Škoda Auto ke němu podle jeho slov přispívá důslednou elektrifikací modelové flotily – a tedy se na tuto situaci řádně připravuje.
„Teď je důležité, aby byly politické cíle podpořeny také odpovídajícími politickými opatřeními, a to ve všech členských státech Zahrnuje to dostatečnou nabídku bateriových článků, mnohem rychlejší rozšiřování nabíjecí infrastruktury a urychlenou transformaci energetiky,” vyjmenoval Jína pro Ekonomický deník. Připomněl, že přezkum regulace je naplánován na rok 2026. Automobilka také už dříve uvedla, že plánuje do roku 2026 představit další tři elektrické modely a v roce 2030 mít v Evropě 70% podíl čistě elektrických modelů na prodejích.
Podobně se Ekonomickému deníku vyjádřil i generální ředitel společnosti Martin Peleška za značku Toyota. Zdůraznil, že jeho podnik soustavně plní emisní cíle, a to lépe než stanovuje EU. Je proto přesvědčen, že ani v budoucnu nebude problém s tím, aby do konce roku 2035 byly u všech nově prodaných vozů emise na nule. „Po celá desetiletí jsme intenzivně investovali do multi-technologického přístupu, abychom urychlili snižování emisí. V tuto chvílí nabízíme full hybridní i plug-in hybridní vozy, bateriové elektromobily i elektromobil na vodíkové palivové články,” vysvětluje.
Hyundai očekává 70procentní podíl elektromobilů již v roce 2030
Elektromobilitu už dlouhodobě zohledňuje ve svých produktových plánech pro evropský i český trh společnost Hyundai. Její produktový a marketingový ředitel Marek Trešl také Ekonomickému deníku potvrdil, že už mezi lety 2025 a 2030 nabídne automobilka řadu nových modelů, které budou stoprocentně bezemisní. „Čistě elektrické vozy budou již letos představovat 14 procent výroby v našem nošovickém závodě a očekáváme, že v roce 2030 se tento podíl bude pohybovat kolem 70 %,” doplnil.
Hlavní výzvou, která představuje zároveň podle Hyundai ale riziko je to, že bude potřeba zajistit dostatek surovin a součástek pro výrobu baterií a dalších klíčových komponent bezemisních vozů – to zdůrazňují i ostatní automobilky.
„Obáváme se spíš nepřipravenosti českého trhu. Nízká míra či zpoždění v přijetí bezemisních vozů českými zákazníky oproti západní Evropě, zejména z důvodu nižší kupní síly a méně rozvinuté infrastruktury koncových nabíjecích bodů může být na českém trhu větším rizikem,” uvedl Trešl.
Evropské země nyní investují miliardy do podpory prodeje elektrických aut i do instalace veřejných dobíjecích stanic a jedním z hlavních úkolů automobilek i výrobců baterií je uspokojit rostoucí poptávku po bateriích pro elektromobily. Hlavní roli v produkci baterií hraje Čína, která měla v loňském roce na celosvětovém trhu s bateriemi pro elektromobily podíl 37 procent.
V Česku je podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) v současnosti k dispozici zhruba 1360 dobíjecích stanic, na kterých je 2600 dobíjecích bodů, což je podle něj jeden z nejvyšších poměrů vůči počtu provozovaných elektromobilů v Evropě. Podle statistik v ČR připadá na sto elektromobilů 22 dobíjecích stanic, průměr EU je 15. A do roku 2026 by měla na hlavních silnicích EU být nejméně každých 60 kilometrů alespoň jedna dobíjecí stanice pro elektromobily.
Obavy z normy Euro 7
Zatímco konec spalovacích motorů nevnímají automobilky nijak tragicky, obavu mají z chystané nové normy Euro 7. „Konkrétně, že paradoxně oslabí úsilí vynaložené na přechod na vozidla s nulovými emisemi do roku 2035,” říká Peleška z Toyoty. „A i když budeme pokračovat ve zdokonalování našich stávajících nízkoemisních pohonných jednotek, stále více zdrojů se musí věnovat technologiím s nulovými emisemi, jako jsou bateriové elektromobily i elektromobily na vodíkové palivové články nebo vozidla poháněná čistými palivy,” dodává.
Toyota už nějakou dobu pracuje například na spalovacím vodíkovém pohonu, protože je přesvědčena, že je zatím příliš brzy zaměřit se na jediné bezemisní řešení a tak společně s technologiemi bateriových elektromobilů vyvíjí i technologie vodíkových palivových článků a spalování vodíkového paliva.
Tato automobilka je nicméně v tomto ohledu o krok dál, podotýká její ředitel. „Naše hybridní technologie je v tomto směru hodně napřed, neboť díky rekuperaci se mnohem méně brzdí při zpomalování. Tudíž dochází k menšímu opotřebení brzd a to má pozitivní dopad nejen ekonomický, ale v tomto případě i ekologický,” konstatuje Peleška s tím, že už teď více než 70 % hybridních prodejů této značky v Česku a přes 90 % u značky Lexus, přispívá příznivě ke snižování pevných částic v ovzduší.
Emisní norma Euro 7, kterou navrhla EK, má mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, a to nejen z výfuků, ale také brzd a pneumatik. Cílem je také sladit limity pro benzinová a naftová auta. Vozidla jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům. Vozy mají mít navíc čidla, která emise umožní kdykoliv zkontrolovat. Pokud pravidla schválí členské země a Evropský parlament (EP), měla by pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.
Podle ministra dopravy Martina Kupky je plánovaná norma ale nerealistická a v některých evropských zemích včetně Česka potenciálně škodlivá pro životní prostředí. Po jednání ministrů dopravy ve Štrasburku, které inicioval uvedl, že koalice podobně smýšlejících států v následujících dnech připraví dokument s hlavními připomínkami, s nimiž seznámí Evropskou komisi (EK) i další státy EU. A minulý pátek také oznámil, že ČR nepodpoří v Evropské unii ani zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory od roku 2035 a to dokud nebude jasná podmínka, na které se podílela Česká republika v rámci českého předsednictví. „Totiž umožnění spalování syntetických paliv ve spalovacích motorech,“ zdůraznil s tím, že to je klíčová podmínka, ve které budou některé státy EU postupovat společně.
Stejný postoj zastává i Německo či Itálie, kde je stejně jako v Česku automobilový průmysl důležitou součástí ekonomiky. A nesouhlas s plánem, který požadují nulové emise do roku 2035, vyjádřilo i Polsko a Maďarsko.
Nákladné a příliš rychlé
V případě Euro 7 automobilkám vadí, že nové vozy podle nich prodraží o desítky tisíc korun. Komisař pro vnitřní trh Thierry Breton ale tvrdí, že norma zvýší náklady na výrobu jednoho automobilu pouze o 100 až 150 eur. Například Škoda Auto už ale dříve varovala, že zejména menší vyráběné vozy jako jsou Kamiq, Scala a Fabia prodraží o desítky tisíc korun a stanou se tak neprodejné. Pro představu: cena malých modelů by začínala na úrovni 450 tisíc korun, což je podle zástupců Škody pro zákazníky nepřijatelné.
Proti chystané normě Euro 7 se staví i další tuzemské automobilky, ale i vláda nebo poslanci. Podle nich nebude mít průmysl dost času na zavedení požadavků normy a zároveň to bude stát další investice, které by výrobci mohli využít na přípravu k ukončení výroby vozů se spalovacím motorem v roce 2035. Proto i Kupka v pondělí uvedl, že doufá jak ve změnu „nerealistických požadavků“, které by Euro 7 kladlo na automobilový průmysl, tak i v odložení začátku platnosti normy, a to alespoň o čtyři roky. Zpravodajem pro Euro 7 za Evropský parlament je český europoslanec Alexandr Vondra z frakce Evropských konzervativců a reformistů. Ten řekl, že vyjednávání jsou teprve na začátku a že si je jistý, že změny se prosadit podaří.
Představitelé automobilového průmyslu zdůrazňují, že návrh Euro 7 ohrozí pracovní místa. V Česku se toho obává třeba dřívější předseda Dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp, jak uvedl pro Ekonomický deník. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) varovalo, že v sázce může být v evropském automobilovém průmyslu na tři sta tisíc pracovních míst. Podle tohoto sdružení by norma mohla zdražit auta v průměru o dva tisíce eur (47 tisíc korun) a podkopat poptávku.
Například německé ministerstvo dopravy odhaduje zvýšení nákladů na auta střední a vyšší třídy až o 400 eur (9500 korun). V případě dieselových motorů lehkých užitkových vozů by zvýšení činilo až 900 eur (21 tisíc korun), u těžších užitkových aut by pak bylo nutné počítat se zdražením o 2500 až 4000 eur za vůz (až 95 tisíc korun).
Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA) se zároveň obává, že nová podoba normy by způsobila výpadky ve výrobě a zásobování. V tak krátké době by totiž podle VDA nebylo možné vyvinout a schválit dostatečný počet vozidel, která by splňovala požadavky normy.
Prodej elektroaut roste, a to i v Česku
Prodej elektrických aut v EU loni nicméně navzdory celkově klesajícímu trhu s osobními automobily, který způsoboval zejména nedostatek součástek v prvním pololetí, meziročně stoupl o 28 procent na 1,1 milionu. Podíl aut s plně elektrickým bateriovým pohonem v EU se tak loni zvýšil o tři procentní body na 12,1 procenta všech nově registrovaných automobilů.
Nejvíce elektrických vozů se loni prodalo v Německu, a to 471 394, což je oproti předchozímu roku nárůst o 32,3 procenta. Ve většině zemí rostl prodej nejméně dvouciferným procentním tempem. Výjimkou byly pouze Rakousko, Chorvatsko a Maďarsko, kde se prodej zvýšil v rozmezí od 1,3 do 9,2 procenta. V Itálii prodej elektromobilů jako v jediné zemi EU klesl, a to o 26,9 procenta.
V České republice se loni prodalo 3895 elektrických vozů. To je o 46,7 procenta více než v roce 2021. Podíl elektromobilů v ČR tak stoupl na dvě procenta, respektive o 5075 na 14 316 vozů. Ještě před pěti lety to byla zhruba desetina a před deseti lety v tuzemsku elektromobily prakticky nejezdily, vyplývá z údajů Centra dopravního výzkumu (CDV).
Monika Ginterová (s přispěním ČTK)
