Timeline: Osm měsíců Tsiprasovy vlády v datech

Řecký premiér Alexis Tsipras podal demisi a požádal prezidenta o vyhlášení předčasných parlamentních voleb. Podle řeckých médií by se mohly konat 20. září, termín ale stanoví hlava státu.

Šanci na sestavení vlády ještě bude mít vůdce řecké opoziční Nové demokracie Evangelos Meimarakis. Příliš velké šance se mu nedávají.Z Tsiprasovy strany SYRIZA se mezitím odtrhlo 25 poslanců, kteří založí vlastní stranu. Vede je bývalý ministr energetiky Panajotis Lafazanis, který patřil k vnitrostranické extrémní levicové opozici. Tsipras ho při červencových změnách ze své vlády odvolal. SYRIZA měla po lednových volbách 149 poslanců.

Vláda SYRIZY v datech

20. srpna 2015 – Řecký premiér Alexis Tsipras oznámil, že podává s vládou demisi, aby se obyvatelé země mohli znovu vyjádřit o dalším směřování země.

14. srpna 2015 – Ministři financí eurozóny se na mimořádné schůzce v Bruselu shodli na podmínkách 3. záchranného balíčku pro Řecko ve výši 85,5 miliardy eur. Stejný den příslušnou dohodu s mezinárodními věřiteli schválil řecký parlament.

3. srpna 2015 – Po pětitýdenní přestávce se otevřela aténská akciová burza, hlavní index řeckých akcií v úvodu obchodování vykázal rekordní propad o 22,8 procenta.

13. červenec 2015 – Napjatý celonoční summit došel po mnoha hodinách k dohodě. Řecký premiér Alexis Tsipras ustoupil téměř ve všech bodech požadovaných věřiteli. Slíbil, že v zemi prosadí přísné reformy. Některé z nich musely být přijaty řeckým parlamentem za pouhé dva dny. Další byly do té doby pro Řeky nemyslitelné – především vznik privatizačního fondu řízeného řeckými úřady, nicméně pod dohledem evropských institucí. Zisky plánované na 50 miliard eur budou využity i ke splácení státního dluhu.

Protože Řecko potřebovalo peníze okamžitě, dohodli se ministři financí EU, že než budou vyjednány podmínky třetího záchranného balíčku, poskytnou zemi tříměsíční překlenovací úvěr. Půjčku ve výši 7,16 miliardy eur, jež bude následně refinancována z třetího programu pomoci, poskytnul starší celounijní nástroj – Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Za úvěry z něj ručí všechny země EU. Česku a dalším zemím, které neplatí eurem, ale nehrozí ztráty při případném nesplacení. Ty totiž by byly pokryty výnosy řeckých dluhopisů držených Evropskou centrální bankou (ECB).

Díky tomu mohlo Řecko poslat 6,25 miliardy eur k úhradě dluhů u Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Po třech týdnech se také otevřely řecké banky, výběry z účtů ale zůstaly omezené. V platnost vstoupilo zvýšení DPH pro energie, potraviny, dopravu či veřejné stravování, které věřitelé požadovali jako jednu z podmínek nové pomoci.

5. července 2015 – Řekové v referendu odmítli plán mezinárodních věřitelů na úsporná opatření, k čemuž je předtím nabádal premiér Alexis Tsipras. Proti se vyslovilo 61,3 procenta hlasujících. Účast činila 62,5 procent.

Následovaly dny plné napětí, kdy se hrozba odchodu Řecka z eurozóny stala nejrealističtější za celou historii společné evropské měny. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble přišel dokonce s návrhem, že by Řecko mohlo eurozónu na pět let opustit.

30. června 2015 – Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a skončil druhý záchranný program od eurozóny a MMF. Již den předtím musela vláda kvůli enormnímu odlivu financí uzavřít řecké banky a aténskou burzu. Denní limit pro výběr hotovosti z bankomatů stanovila na 60 eur s výjimkou penzí, jež si mohli lidé vybrat v plné výši.

24. dubna 2015 – Řecký parlament schválil kontroverzní vládní plán záboru veškeré volné hotovosti na všech stupních státní správy a ve veřejnoprávních institucích, včetně nemocnic a škol. Vláda si oficiálně peníze půjčila, aby mohla zaplatit důchody a mzdy státních zaměstnanců.