Uhlí dál ztrácí pozice v české energetice, avšak letos to zatím tak docela neplatí. Naopak, produkce hnědého uhlí v prvním pololetí meziročně vzrostla o 11,6 procenta na 12,55 milionu tun. Vyplývá to ze statistiky, kterou na svém webu zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Výrazný nárůst těžby hnědého uhlí se odehrál hlavně v březnu (o 24 procent) a v dubnu (o 39 procent). Příčinu této anomálie není těžké uhodnout. Hlavní roli zde sehrála delší a chladnější zima, ale také nižší využití výkonu větrných elektráren v Německu a dalších zemích. Naopak v červnu už v meziročním srovnání produkce hnědého uhlí klesla o 18 procent na 1,23 milionu korun.
Vyšší spotřeba i export elektřiny
Energetický regulační úřad již dříve upozornil, že v prvním pololetí došlo k nárůstu výroby v parních (tedy vesměs uhelných) elektrárnách o 9,8 procenta na 14,5 TWh. Souvisí to s vyšší spotřebou elektřiny. Ta v Česku meziročně vzrostla o 2,6 procent, v případě domácností nárůst dosáhl 9,3 procenta. Vedle toho opět rostl objem vývozu elektřiny do sousedních zemí.
Tento výkyv je však – podobně jako růst těžby a spotřeby uhlí v krizovém roce 2022 – jen dočasným jevem. Těžba uhlí v Česku skončí podle předpokladů mezi lety 2030 a 2033. Nejdéle se zřejmě v provozu udrží důl Bílina, který provozují Severočeské doly ze Skupiny ČEZ. Podle dohody uzavřené za přispění ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se zde bude těžit nejdéle do konce roku 2033.
Druhá těžební lokalita Severočeských dolů – Důl Nástup Tušimice na Chomutovsku – ukončí provoz nejpozději v roce 2030. Spolu s ní skončí i přilehlé uhelné elektrárny Tušimice a Prunéřov. Skupina ČEZ už několikrát naznačila, že zde počítá s koncem těžby a spalování uhlí v roce 2030. Prvně se tak stalo už v závěru roku 2021 při podání žádosti o nové integrované povolení k provozu (IPPC) pro elektrárnu Prunéřov II.
Posledních pět let s otazníkem
Sokolovská uhelná výrazně omezila těžbu uhlí už v loňském roce. V jejím lomu na Sokolovsku zbývá posledních 11 milionů tun dobyvatelných zásob, což může stačit maximálně do roku 2030. Těžba však může skončit i dřív s ohledem na ztrátové hospodaření. Sokolovská uhelná totiž za loňský rok vykázala ztrátu 2,2 miliardy korun a ani letošní výhled nevypadá moc vesele.
Severní energetická ze skupiny Sev.en Česká energie miliardáře Pavla Tykače oznámila konec těžby hnědého uhlí v lomu ČSA na Mostecku před rokem. Nejistý zůstává osud druhého lomu v majetku skupiny Sev.en, kterým je lom Vršany. Jeho životnost je spojena s délkou provozu uhelné elektrárny Počerady.
Mohlo by vás zajímat
Ředitel společnosti Vršanská uhelná Petr Lenc uvedl, že datum ukončení těžby není v tuto chvíli jisté. Bude to záležet i na zájmu státu udržet uhelné elektrárny v provozu do doby, až za ně bude náhrada. „Především je potřeba mít jasné signály od naší vlády, jak dlouho nebo jestli vůbec bude stát chtít, abychom drželi některé energetické zdroje nebo zdroje energetických surovin, to znamená uhlí, v pohotovosti,“ uvedl Lenc.
