Těžba lithia z hlušiny v Horním Slavkově, respektive povolovací řízení k ní, nabírá slušné obrátky. Obvodní báňský úřad pro území kraje Karlovarského se sídlem v Sokolově povolil společnosti Sanaka Industry hornickou činnost. Povolení úřadu následovalo jeho oznámení o zahájení správního řízení ve věci vydání stavebního povolení na stavbu separační linky na oddělení lithných slíd od písku.
Plán společnosti Sanaka Industry na těžbu lithia z hlušiny v odkališti v Horním Slavkově na Sokolovsku se dostává měsíc co měsíc o další velký krok dál. Podobně jako na krušnohorském Cínovci se i ve Slavkově se schyluje k poslední z fází, které těžbu strategické a žádané suroviny významně přibližují.
Obvodní báňský úřad pro území kraje Karlovarského se sídlem v Sokolově povolil 16. dubna společnosti Sanaka Industry hornickou činnost.
„Hranice plánu, otvírky, přípravy a dobývání (POPD) Horní Slavkov a hranice mezi I. a II etapou těžby budou před zahájením hornické činnosti viditelným způsobem vytýčeny v terénu,“ stojí v rozhodnutí báňského úřadu.
Mohlo by vás zajímat
„Těžebními pracemi prováděnými v jižní části I. etapy těžby nesmí dojít k zasažení a porušení zemní hráze, která odděluje I. etapu těžby od II. etapy těžby. Po odkrytí hráze těžebními pracemi budou prováděny kontroly hráze z hlediska její stability a to až do doby její likvidace (odtěžení). Při zjištění projevu nestability budou provedena opatření zajišťující bezpečnost práce a provozu v hranicích dobývacího prostoru Horní Slavkov,“ lze se dále dočíst v dokumentu báňského úřadu.
Báňský úřad také řeší možná nebezpečí při odhalení štoly bývalého uranového dolu Svatopluk. „Po odtěžení ložiska v prostoru bezpečnostního pásma štoly Svatopluk bude tento prostor označen a zajištěn proti vstupu osob a vjezdu těžebních a dopravních mechanizmů. Případné odkrytí štoly Svatopluk těžbou, nebo i jiného neevidovaného starého důlního díla, bude oznámeno organizaci DIAMO,“ konstatoval báňský úřad.
Místní jsou zásadně proti
Po separaci cinvalditu a křemenného písku bude roční produkce jílových kalů 357 000
tun, což představuje 482 000 tun jílových kalů, které budou kompletně použity v rámci
sanace a rekultivace. „Z níže uvedeného vyplývá, že jílové kaly budou obsahovat
těžké kovy a znečišťující látky, které se mají likvidovat dle cílových parametrů
jako nebezpečný nebo ostatní odpad,“ tvrdí několik účastníků řízení, kteří se proti těžbě postavili.
„Povolením hornické činnosti dojde ke zhoršení životních podmínek obyvatel okolních
městských částí — Háje, Kounice, Svatopluk, Ležnice vlivem těžební činnosti ve formě
nadměrné hlučnosti, prašnosti, kontaminace okolí ze zbytků nebezpečných látek, které
na uvedeném ložisku zůstaly po původní těžbě,“ tvrdí další z účastníků řízení Jiří Chlupáček z Ležnice.
„Zahájením těžby v lokalitě u bývalé šachty Stannum vznikne prašný a hlučný prostor.
Rozšířením o navrhovaný dopravníkový pás v délce cca 1100 m a vybudováním vlečky v
katastrálním území Ležnice dojde ke znásobení prašnosti a hluku vlivem dvojí až trojí překládky těženého materiálu. V těsné blízkosti plánované vlečky hospodaří ekologickým způsobem čtyři zemědělské podniky, jejich činnost v daném režimu bude touto nakládkou ohrožena. Stejným způsobem se tato činnost dotkne života v osadě Ležnice, která je tvořena venkovskými staveními a malými hospodářstvími. Budováním dopravníkového pásu a dalších budov technického zázemí v místě předpokládané vlečky, dojde k vykácení značného množství vzrostlých dřevin. Celé technické zázemí bude na poddolovaném území,“ tvrdí manželé Bartoňovi z obce Ležnice.
Peníze na rekultivaci
V plánu, otvírky, přípravy a dobývání je také uveden způsob následné úpravy a zušlechťování vydobyté suroviny prováděné v souvislosti s jejím dobýváním, způsob sanace a rekultivace pozemků dotčených dobýváním, jsou vyčísleny předpokládané náklady na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených těžbou a navržena výše tvorby peněžních prostředků k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou.
„Způsob tvorby zákonných finančních rezerv na sanace a rekultivace ploch dotčených
těžbou v dobývacím prostoru Horní Slavkov bude zajištěn v souladu s dokumentací
z června 2020 „POPD Horní Slavkov“ a pro výpočet výše tvorby zákonných rezerv bude
použit koeficient měrného zatížení ve výši 3,38 korun na 1 tunu vytěžené suroviny,“ rozhodl báňský úřad.
Úprava a zušlechťování vydobyté suroviny bude prováděna separací lithné slídy od pískové suroviny na separační lince umístěné a vybudované v dobývacím prostoru. Výstavba separační linky (objekt vstupního podavače, hala úpravny a sklad koncentrátu, nádrž na technologickou vodu a čerpací stanici provozní vody) není předmětem řízení povolení hornické činnosti a její výstavba podléhá samostatnému stavebnímu řízení.
Předmětem řízení nejsou ani ostatní objekty související s hornickou činností a úpravou
suroviny (přístupové cesty do areálu úpravny, dopravník pro odvoz upravené suroviny,
administrativní a sociální zázemí lomu). Povolení výstavby těchto objektů je v kompetenci
příslušného stavebního úřadu.
Čekání na stavební povolení
Vzápětí po vydání popisovaného rozhodnutí Obvodní báňský úřad v Sokolově vydal o zahájení správního řízení ve věci vydání stavebního povolení na stavbu separační linky v Horním Slavkově.
Jedná se o zařízení a objekty na zpracování pískové suroviny ve stanoveném dobývacím prostoru Horní Slavkov. Vstupní kapacita úpravárenské technologické linky na zpracování suroviny kameniva (pískové suroviny) má činit 360 tisíc tun suroviny ročně. „Záměrem
je realizovat plně funkční úpravárenskou linku s nutným technologickým zařízením, včetně
potřebné infrastruktury v severovýchodním okraji dobývacího prostoru. Cílem technologie
provozu je pomocí dvoustupňové magnetické separace rozdělit frakci o velikosti zrna od 0 – 1 mm na koncentrát lithných slíd (cinvalditů) a křemenný písek. Stavba je definována jako dočasná, po skončení těžby bude technologická linka demontována stejně jako úpravárenská a skladovací hala a vodní hospodářství, související stavby budou sloužit k následné sanaci a rekultivaci území po těžbě. Z hlediska architektonického jsou uplatňovány jednoduché tvary s ohledem na stávající zástavbu,“ stojí v oznámení o zahájení správního řízení kvůli výstavbě separační linky na lithnou slídu.
Mimořádně výhodná investice
Vraťme se k historii aktuálních pokusů o těžbu lithia. U obou lokalit, kde se má z hlušiny těžit lithná slída na Cínovci a v Horním Slavkově, se v minulosti objevila spojitost se známým pražským lobbistou Ivo Rittigem. O cínovecký resort měla zájem společnost Wilsea, spravovaná Rittigovými právníky. V Sanaka Industry (dříve Grum – pozn. red.) působil v minulosti Rittigův dvorní firemní administrátor Peter Kmeť, druhdy rezident komunistické rozvědky I. správy SNB v New Yorku.
Řadu otázek vyvolává i skutečnost, že obě firmy se k ložiskům lithia dostaly za nebývale velmi, až nápadně, výhodných okolností. Horní Slavkov před dvaceti lety daroval zhruba 40 hektarů pozemku s bývalým odkalištěm, na kterém se má těžit lithium, Nadaci Georgia Agricoly (NGA). Nadace pak pozemek prodala za 6,5 miliónu korun Sanaka Industry, která dnes žádá o povolení k těžbě.
„Pro město to tehdy nemělo žádnou hodnotu,“ odmítl kritiku bývalý starosta Horního Slavkova Petr Hanzík (SZ). „Tvrdí, že v roce 1998, kdy město pozemek darovalo, ani později při prodeji pozemku v roce 2006, neměl nikdo potuchy, jaké bohatství ukrývá,“ napsal před třemi roky deník Právo.
Horní Slavkov se mohl podle Práva díky těžbě lithia stát jedním z nejbohatších měst na Sokolovsku. Nestane se kvůli daru Nadaci Georgia Agricoly. Nadace naopak pozemek prodala za 6,5 miliónu korun soukromé společnosti, která žádá o povolení k těžbě.
„Že tam to lithium je, to už věděl ústřední ústav geologický v padesátých letech. To každý, s odpuštěním blbec, musel vědět, že to tam je. Nikdy to ale nebylo zdrojem zájmu, až nyní s moderními technologiemi a poptávkou se stal atraktivní, jinak to byl běžný odpad,“ komentoval pro Právo jeden z odborníků a bývalý člen správní rady nadace, který ale nechtěl být jmenovaný.
Mimo jiné řekl, že soukromá společnost, jež o pozemek usilovala, na konci dubna 2003 dostala objednaný znalecký posudek, který určoval kubaturu rudného odkaliště v Horním Slavkově, deklaroval obsah kovů v něm a vypočítal obsah lithia, rubidia a cesia a případně dalších využitelných kovů.
Měsíc předtím byla podepsána kupní smlouva mezi nadací a společností k pozemku, za který ale firma nezaplatila všechny dojednané splátky. Po soudních tahanicích získala nadace pozemky zpět a prodala je opětovně až v roce 2006.
Těžaři estébáci
Takzvanou ovládající osobou společnosti Sanaka Industry je fond RSJ Investments SICAV.
Podobná obchodní operace se odehrála i na Cínovci. V létě 2007 vypracoval znalec Josef Hubač z Teplic na objednávku státního podniku DIAMO ocenění pozemků na Cínovci s lithnými písky. Jak vyplývá z jeho posudku, znalec Hubač ovšem nedostal k zadání ty nejpodstatnější informace, a to, respektive jaká surovina, co se na pozemcích nachází. O pozemky se ucházela nejprve společnost Wilsea, spojována s kontroverzním lobbistou Rittigem, ale nakonec jej koupila společnost Cínovecká deponie.
Jak už jsme naznačili, u obou společností lze v pozadí nalézt fond RSJ Investments SICAV a lidi okolo milionáře Karla Janečka, jehož otec Karel sloužil před rokem 1989, stejně jako Rittigův administrátor Peter Kmeť, u komunistické rozvědky.
Dosud se mělo za to, že společnost Cínovecká deponie, která se chystá těžit lithné písky na Cínovci, patří vesměs akciové společnosti RSJ Investments SICAV ze stáje svérázného českého milionáře Karla Janečka. Jak ale vyplynulo ze zkoumání Ekonomického deníku, část akcií vlastní neprůhledná kyperská společnost Mesoper Investments Ltd. a další část patří agentce Státní bezpečnosti z Českých Budějovic Evě Baštové.
Poslední údaj o akcionářích je v obchodním rejstříku uložen z loňského roku. Na valné hromadě v červenci byli přítomni všichni tři akcionáři, vlastnící 2 tisíce akcií ve jmenovité hodnotě 1 tisíc korun.
Jan Hrbáček
