Těžařské společnosti v Česku od ledna do září vyprodukovaly 24,3 milionu tun hnědého uhlí, což je v meziročním srovnání o 20,1 procenta více. Po letech propadu těžby tak dochází v čase energetické krize na trhu s uhlím k obratu. Většina uhlí skončila v kotlích domácích uhelných elektráren a tepláren, roste však také export do okolních zemí.
Podle aktuální statistiky zveřejněné na webu ministerstva průmyslu a obchodu se od dubna drží produkce hnědého uhlí na stabilní úrovni – zhruba 2,6 milionu tun za měsíc. Skokový růst zájmu lze vysledovat hlavně u tříděného uhlí, které je určeno pro domácnosti a další maloodběratele. Tady byl meziroční nárůst produkce bezmála 35 procent (na 1,67 milionu tun za prvních devět měsíců roku).
Zájem o české hnědé uhlí roste také v zahraničí. Podle údajů Českého statistického úřadu došlo v lednu až srpnu k nárůstu exportu o 154 procent na 560 tisíc tun, ve finančním vyjádření to bylo o 155 procent na 1,26 miliardy korun. Objem vývozu do Polska vzrostl sedminásobně na 222 tisíc tun. Mezi další významné dovozce českého uhlí patří Slovensko, Maďarsko, Německo a Srbsko.
Letošní vývoj tak představuje jistou anomálii. Jak ve své statistice uvádí ministerstvo průmyslu, produkce hnědého uhlí na českém území dosáhla rekordu v roce 1984 – tehdy se jednalo o 97 milionů tun. Od té doby se téměř každým rokem objem těžby snižoval, a to až na loňskou hodnotu 29,3 milionu tun. Navzdory současnému růstu to však nevypadá, že by letošní těžba byla vyšší než v roce 2019 (37,5 milionu tun).
Největším producentem hnědého uhlí jsou Severočeské doly, které stoprocentně vlastní ČEZ. V prvním pololetí navýšily těžbu o 11 procent na 8,5 milionu tun. Dále následuje Severní energetická a Vršanská uhelná na Mostecku (obě firmy patří do skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače) a Sokolovská uhelná.
Těžba černého uhlí s nejistým koncem
Naopak těžba černého uhlí dál padá, doslova mele z posledního. V období od ledna do září klesla o 29,4 procenta na 1,22 milionu tun (718 tisíc tun koksovatelného a 505 tisíc tun energetického). V provozu zůstává poslední činný důl – ČSM na Karvinsku. V provozu měl být do poloviny roku 2023, nyní státem vlastněná společnost OKD uvažuje o prodloužení těžby.
Jak vedení OKD oznámilo na konci června, těžbu černého uhlí udrží minimálně do konce roku 2023. Nyní usiluje o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky pro klíčové zákazníky do roku 2025. Státní podnik Diamo, který zajišťuje útlum těžby uhli na Karvinsku, před měsícem oznámil, že zpracovává analýzu možného obnovení těžby v dolech ČSA a Darkov.
Mohlo by vás zajímat
David Tramba
