Těžařské společnosti v Česku během loňského roku podle statistiky ministerstva průmyslu vyprodukovaly 33,4 milionu tun hnědého uhlí, což je v meziročním srovnání o 14 procent více. Objem těžby tak byl nejvyšší od roku 2019. Přesto se jedná jen o krátkodobější výkyv, který nemůže změnit dlouhodobý trend. Tedy odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách a s tím související útlum těžby uhlí.
Jak ve své statistice uvádí ministerstvo průmyslu a obchodu, produkce hnědého uhlí na českém území dosáhla rekordu v roce 1984. Tehdy se jednalo o 97 milionů tun. Od té doby se téměř každým rokem objem těžby snižoval, a to až na hodnotu 29,3 milionu tun v roce 2021. Loňská těžba sice překonala výsledky z „koronavirových“ let 2020 a 2021, hodnoty z roku 2019 (37,5 milionu tun) však nedosáhla.
Příčina loňského „zotavení“ uhelného byznysu je zřejmá. Nedostatek zemního plynu spolu se skokovým růstem jeho ceny vedl ke zvýšenému využití kapacity uhelných elektráren v řadě evropských států. Česká republika nebyla výjimkou. Příkladem mohou být elektrárny v majetku skupiny Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače. Elektrárna Chvaletice loni vyrobila rekordních 4,9 TWh elektřiny, nárůst produkce o 0,9 TWh na 5,5 TWh vykázala také Elektrárna Počerady.
Skokový růst zájmu se odehrál také u tříděného uhlí, které je určeno pro domácnosti a další maloodběratele. Meziroční nárůst produkce dosáhl 22 procent, loňská hodnota byla 2,3 milionu tun.
Zájem o české hnědé uhlí roste také v zahraničí. Podle údajů Českého statistického úřadu došlo v lednu až listopadu 2022 k nárůstu exportu o 151 procent na 942 tisíc tun, ve finančním vyjádření byl růst více než trojnásobný na 2,38 miliardy korun. Největší objem vývozu směřoval na Slovensko (341 tis.t) a do Polska (338 tis.t), s odstupem za nimi následuje Maďarsko, Německo a Srbsko.
Těžba černého uhlí se udrží déle
Naopak těžba černého uhlí dál padá, celková produkce loni klesla o 18 procent na 1,81 milionu tun (864 tisíc tun koksovatelného a 945 tisíc tun energetického). V provozu zůstává poslední činný důl – ČSM na Karvinsku. V provozu měl podle původních plánů zůstat už jen do poloviny tohoto roku, ale nakonec se udrží o mnoho let déle. Podobně se rozhodl také ČEZ, který oddálil plánované odstavení černouhelných bloků Elektrárny Dětmarovice.
Státem vlastněný podnik OKD na konci loňského roku oznámil, že chce udržet těžbu v dolu ČSM až do konce desetiletí. Těžit zde chce v průměru 1,1 milionu tun uhlí ročně, maximum je 1,8 milionu tun za rok. Zatím platí povolení do konce roku 2026, vedení podniku požádalo o posouzení vlivu plánované těžby na životní prostředí (proces EIA) až do roku 2029. Po ukončení těžby bude následovat maximálně čtyřleté období sanace dolu.
Vzhledem k současné napjaté situaci v energetice a skokovému růstu cen uhlí a zemního plynu se objevily úvahy, zda by se nevyplatilo obnovit těžbu v nedávno odstavených dolech na Karvinsku. Státní podnik DIAMO, který odstavené doly převzal, po vyhodnocení situace zjistil, že obnovení těžby na Dolech ČSA a Darkov je možné, avšak ekonomicky ani časově to nevychází dobře.
David Tramba
