Na příkladu Spojených států amerických a Ruska můžeme vidět odlišný přístup k domácím těžařským firmám. V USA jde především o sektor tvořící pracovní místa, v Rusku spíše o prvoplánovou dojnou krávu pro veřejné rozpočty.
Ve Spojených státech se chystá největší událost na politické scéně za poslední čtyři roky: prezidentské volby. Portál Breakingenergy.com připomíná, že jedním z oblíbených předvolebních témat jsou daně. A v poslední době zejména daně v odvětví těžby ropy a zemního plynu. Breakingenergy.com při této příležitosti upozorňuje, že velikost zdanění může značně ovlivnit prosperitu celého sektoru.
„Abychom roli daní správně pochopili, je třeba si vyjasnit tři věci,“ píše Breakingenergy. Daňové úlevy nejsou dotace, jak se často chybně tvrdí. Dále, daňové odpočty, kterými američtí těžaři disponují, jsou prakticky stejné, jako v kterémkoli jiném odvětví – investice do těžby přinášejí Američanům pracovní místa a zásobují průmyslu potřebnou energií. A konečně, těžba ropy a zemního plynu přináší do federálního rozpočtu každý den na 60 milionů dolarů.
Daně ovlivňují návratnost investic
Daně jsou součástí nákladů na těžbu. Jejich výše má pak přímý vliv na to, zda se nerostnou surovinu vyplatí z daného ložiska těžit. Odhaduje se, že ve Spojených státech činí náklady na vytěžení jednotky ropy či zemního plynu 60 až 80 procent celkových nákladů jednoho vrtu. Nedávné studie ukázaly, že daňové odpočty jsou jedním z klíčových faktorů, které těžařům pomáhají udržovat dostatečně silné cash flow k provozování mnohem více vrtů a tím produkci energie a tvorbě pracovních míst.
Ačkoli jsou těžaři oblíbeným terčem kvůli svým ziskům. U veřejnosti je rozšířená představa, že ziskovost v sektoru je obrovská. Jenže přinejmenším v posledních pěti letech to neplatí. Podle Amerického statistického úřadu byla průměrná čistá ziskovost v tomto období nejnižší ze všech průmyslových odvětví, jen 3,9 centu z každého dolaru tržeb. Na opačném konci spektra figurují počítače s více než 25 centy, následovány farmaceutickým průmyslem a výrobou nápojů a tabáku s 20 centy zisku z každého dolaru tržeb.
Těžaři podléhají nejvyššímu zdanění
Pokud jde o míru efektivního zdanění, pak těžařský průmysl patří ve Spojených státech k těm nejvíce „postiženým“. Průměrné efektivní zdanění zisku za léta 2010 až 2015 dosáhlo 38,7 procent. V tomto čísle jsou zahrnuty celkové příjmové daně, plynoucí jak do federálního, tak do lokálních rozpočtů jednotlivých států. A není až takovým překvapením, že počítače, farmacie nebo biotechnologie jsou zdaňovány naopak nejméně. V průměru mezi 19 a 24 procenty ze zisku.
Spojené státy jsou největším světovým producentem ropy a zemního plynu. V samotných USA zajišťuje těžařský sektor kolem dvou třetin celkové roční spotřeby energie. „Díky renesanci energetiky je naše země více energeticky bezpečná,“ píše Breakingenergy. A také proto varuje před jakýmikoli úvahami o nějakém dalším zvyšování daní ze zisku těžařských společností.
A jak je to v Rusku
To Rusko je ovšem zcela jiný případ. Tamní státní společnosti Rosněft a Gazprom a těžba nerostných surovin obecně jsou chápány jako relativně snadný zdroj příjmů státního rozpočtu. Jen v letošním roce přinesly 5 miliard dolarů. Podle agentury Bloomberg tak příjmy plynoucí z těžby ropy a zemního plynu činily 45 procent z celkových příjmů ruského státního rozpočtu. V letošním roce se má tento podíl snížit pod 40 procent, a to především kvůli pádu cen těchto strategických surovin v uplynulém roce.
Jenže ruský stát své peníze chce stůj co stůj, a tak ministerstvo financí zvažuje, že zvýší daně pro producenty jak ropy, tak zemního plynu. Slibuje si od toho, že v příštím roce vybere o celou miliardu dolarů víc, než letos. Nemá to však být poslední zvýšení daní pro těžaře. To se má do konce této dekády zvýšit až o 3 miliardy dolarů ročně.
Sliby chyby
Nicméně v minulém roce ruská vláda slíbila, že daně z těžby energetických surovin zvyšovat nebude. Navíc poté, co v roce 2014 tyto daně zvýšila hned dvakrát. Pokud by ministerstvo financí svůj plán uskutečnilo, byl by to krok přesně proti záměru premiéra Medvěděva, jenž prohlásil, že chce ruskou ekonomiku postupně závislosti na příjmech z těžby nerostných surovin zbavit.
Jeden z největších světových vývozců energetických surovin se stále nemůže zbavit závislosti na příjmech z černého zlata. Kromě toho bojuje s jednou z nejdelších hospodářských recesí za poslední dvě desetiletí. Kromě zlevnění ropy a zemního plynu se tak na výpadku rozpočtových příjmů projevil právě hospodářský propad.
-usi-
