Ministerstva se mezi sebou hádají – o peníze. Tedy jedná se o velký balík peněz: o 200 až 300 miliard korun, které Česko získá do roku 2030 z prodeje emisních povolenek. Návrh ministerstva životního prostředí, podle kterého má celý výnos z povolenek směřovat do Státního fondu životního prostředí (SFŽP), narazil na nesouhlas ministerstev financí, dopravy a průmyslu.
Ukázalo se to během mezirezortního připomínkového řízení, které skončilo v úterý 27. června. Připomínky, které jsou veřejně dostupné v legislativní databázi eKlep, odhalují, kdo má zálusk na miliardy z povolenek a na co by je chtěl využít. Povolenky si musejí kupovat v zemích EU velcí emitenti oxidu uhličitého – tedy hlavně majitelé uhelných a plynových elektráren, ropných rafinerií, hutí, chemiček, cementáren a podobně.
Podle očekávání do návrhu „hází vidle“ ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS). „S navrženým přesunem příjmů z dražeb emisních povolenek do příjmů SFŽP MF zásadně nesouhlasí. Naopak je nutné napříč kapitolami státního rozpočtu identifikovat výdaje, které odpovídají účelům stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady o využití výnosů z dražeb emisních povolenek,“ uvedl resort financí, který to považuje za zásadní připomínku.
Stanjurovo ministerstvo chce část výnosu z povolenek použít na podpora elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie, kompenzace odvětvím se značným rizikem přesunu výroby mimo EU, renovaci budov v majetku státu, hrazení části příspěvku na bydlení pro sociálně slabé, ale také na kompenzace ztrát dopravcům na železnici a na dotování veřejné osobní dopravy.
Doprava, průmysl či dotování OZE?
Sáhnout si na desítky miliard korun z prodeje emisních povolenek si chce také ministerstvo dopravy. To navrhlo převádět 30 procent budoucích výnosů z dražby povolenek do Státního fondu dopravní infrastruktury, kde by byly použity k financování rozvoje bezemisní dopravy na železnici i na silnici.
Jenže miliardové příjmy chce inkasovat také ministerstvo průmyslu a obchodu. To chce výnosy z dražby emisních povolenek využít jako jeden ze zdrojů financování provozní podpory obnovitelných zdrojů energie, ale také biometanu a kombinované výroby elektřiny a tepla. „Tímto MPO naplní avizovaný záměr vlády v úsporném konsolidačním balíčku směrem ke snížení financování nákladů na provozní podporu prostřednictvím finančních prostředků ze státního rozpočtu,“ odůvodnilo ministerstvo svůj požadavek.
Jinou prioritu má ve svém vyjádření Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ten usiluje o získání kompenzací nepřímých nákladů pro podniky. „Pokud by byl zákon přijat v navrženém znění, hrozí další snížení konkurenceschopnosti subjektů ve způsobilých odvětvích ať vůči zemím mimo EU, ale i vůči zemím v rámci EU,“ varuje Svaz průmyslu a dodává, že systém kompenzací nepřímých nákladů je využíván „takřka ve všech průmyslových členských státech EU.“ K tomu průmyslníci přidali desítky drobných připomínek technického charakteru.
Naopak ekologické organizace ze sdružení Zelený kruh vítají a oceňují návrh ministerstva životního prostředí, že celý výnos z dražeb povolenek skončí ve Státním fondu životního prostředí. „Za žádných okolností není přijatelné, aby výnosy z emisních povolenek byly začleněny do státního rozpočtu, kde existuje riziko, že budou použity na zcela jiné účely. Užití výnosů z dražeb povolenek v souladu s předchozí větou by znamenalo porušení právních předpisů Evropské unie a ČR by se vystavila riziku postihu ze strany Evropské komise,“ varují ekologové.
Novela zatím neřeší emise z vytápění a dopravy
Ministerstvo životního prostředí poslalo návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů do mezirezortního připomínkového řízení před třemi týdny. Fakticky se jedná o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959, kterou mají členské země zakotvit do své legislativy do konce letošního roku.
Aktuální novela se týká „starého známého“ systému obchodování s emisemi EU ETS. Naopak nový systém EU ETS 2, který má emisními povolenkami zatížit spotřebu fosilních paliv v menších energetických zdrojích, při vytápění komerčních a rezidenčních budov a v silniční dopravě, v něm zatím chybí. Důvodem je delší transpoziční lhůta, ale také složitost a citlivost této nové finanční zátěže, která dopadne hlavně na domácnosti a menší firmy (více se o EU ETS 2 dočtete zde).
Co tedy návrh novely obsahuje? Výše zmíněný unijní předpis nově vyžaduje, aby veškeré výnosy z dražeb povolenek členské státy použily na opatření v oblasti klimatu. Konkrétně se jedná o snížení emisí skleníkových plynů, rozvoj obnovitelných zdrojů a sítí pro distribuci elektřiny, ochranu a obnovu rašelinišť, lesů a dalších ekosystémů, investice do nízkoemisní dopravy, financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií, zvyšování energetické účinnosti a také na cílené snižování poplatků za elektřinu z obnovitelných zdrojů.
Jak ministerstvo životního prostředí uvedlo v hodnocení dopadu novely (tzv. RIA), s průměrnou cenou povolenky 80 eur za tunu CO2 vychází výnos pro Českou republiku v letech 2021 až 2030 na celkem 193 miliard korun. Realistická varianta, počítající s průměrnou cenou povolenky okolo 100 eur, počítá s výnosy v objemu 316 miliard korun.
Poplatky z letecké dopravy a vyšší pokuty
Revize evropské směrnice přinese změny také v sektoru letectví. V letech 2024 a 2025 má být postupně ukončeno přidělování bezplatných povolenek a od roku 2026 bude zavedena aukce všech povolenek pro leteckou dopravu. Naopak rozšíření systému EU ETS na námořní dopravu nebude mít na Česko přímý dopad.
Dále novela obsahuje několik úprav v sankčních ustanoveních, konkrétně navýšení horní hranice pokuty za nejzávažnější přestupky, jako je provoz zařízení bez povolenek k emisím skleníkových plynů, z 5 milionů na 20 milionů korun. Je rovněž doplněna kompetence České inspekce životního prostředí rozhodnout také o ukončení provozu zařízení, je-li provozováno bez potřebného povolení.
David Tramba
