V posledních několika týdnech, je na rozdíl od ledna, okolo systému na nové elektronické dálniční známky, poměrně klid. Před nedávnem státní podnik CENDIS informoval o tom, že vývojová část nového systému bude stát 128 milionů místo původně plánovaných 401. Zeptali jsme se tedy šéfa tohoto státního podniku pod ministerstvem dopravy Jana Paroubka, jak by měl systém „nové elektronické dálniční známky“ fungovat a kde se podařilo ušetřit. Dá se vůbec tak velký projekt spustit do začátku prosince, jak ukládá zákon? A co je s výsledky hackathonu na eshop pro dálniční známky, který na konci ledna plnil přední stránky všech médií?
Jak bude fungovat systém pro nákup elektronické dálniční známky? Skončí mi k poslednímu lednu dálniční známka, resp. od 1. prosince si mohu koupit novou. A moje idea je, že si sednu jako počítačově průměrně zdatný člověk k internetu, objednám si Elektronickou dálniční známku (EDAZ), vyplním registrační značku svého auta, zaplatím kartou a mám vystaráno.
Přesně tak to bude.
Musím mít u sebe nějaké potvrzení o zaplacení?
Nemusíte. Vy byste měl mít s sebou potvrzení akorát chvíli, když si elektronickou dálniční známku koupíte někde jinde, než na internetu.
Tím je myšleno co?
Základní způsob, který bychom byli nejraději, aby lidé používali, je, že si otevřou stránky toho projektu, tam si koupí známku. Podobně jako si kupujete cokoliv, v jakémkoliv jiném eshopu. Jen vyplníte svou registrační značku, zaplatíte kartou, nebo převodem, a můžete používat zpoplatněné komunikace.
Pokud zaplatíte na některém obchodním místě, nebo v automatu, tak budete muset u sebe mít ještě chvíli po nákupu u sebe potvrzení. Je to pro případ kontroly ze strany Policie ČR nebo Celní správy těsně po zaplacení, kdy se přímo do jejich vozidla ještě nemusí dostat informace o tom, že vaše značka má již zaplaceno.
Výhodou je, že si tuto známku můžete koupit kdykoliv v průběhu roku a platí celých 365 dní. Není vázána na kalendářní rok. Předpokládáme, že poplatek uhradíte teprve ve chvíli, kdy opravdu budete potřebovat poprvé použít zpoplatněnou komunikaci. Do konce ledna 2021 samozřejmě platí nalepovací kupon z letošního roku. Největší nápor požadavků předpokládáme právě na přelomu ledna a února příštího roku.
Kolik se ročně prodá dálničních známek a jaký je to objem peněz?
Asi 6 milionů známek, z čehož je více než polovina desetidenních. To jsou zpravidla lidé, kteří používají naši dálniční síť k tomu, že projedou republiku např. na dovolenou. Nejsou to pouze uživatelé z ČR. A pro ty musí být samozřejmě připraven i jiný způsob možnosti úhrady, než přes internet. Proto je nutné zabezpečit distribuční síť, která bude umožňovat pořídit si známku zaplacením na obchodním místě. Na provozovatele distribuční sítě bude vypsáno výběrové řízení Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI).
Vhodnými prodejními místy jsou samozřejmě čerpací stanice. Uvažujeme také o zřízení prodejních automatů, které umožní úhradu časového poplatku. Všechny možnosti fyzické distribuce řeší nyní SFDI. Doplnil bych ještě, že řešíme možnosti prodeje prostřednictvím dalších elektronických kanálů. Tedy přes eshopy, které budou provozovat jiné subjekty.
Bude řidič potřebovat pro nákup české elektronické dálniční známky zadávat do počítače, nebo předkládat na obchodním místě údaje z „malého techničáku“?
Nemusí, stačí registrační značka.
A co vozy na elektřinu nebo jiné pohony, které jsou osvobozeny od poplatku?
To je vcelku složitý problém, který řešíme. Říká se tomu „oznámení osvobození“. Cílem je, aby majitel nebo uživatel vozidla nemusel něco dokládat. U vozidel, která jsou registrována v ČR, jsme schopni zkontrolovat oprávněnost požadavku na osvobození v registru silničních vozidel. Zahraniční musí bohužel doložit oprávněnost požadavku.
Když jsme u toho eshopu, co je výsledkem hackathonu? O tom se moc v poslední době nemluví. Informace v poslední době zapadla, přes počáteční nadšení členů vlády.
My jsme nedávno řekli, že onen „kritizovaný systém“, kterému se začalo chybně říkat „e-shop“, měl stát 401 milionů korun a kvůli kterému celý hackhaton vznikl, bude stát 128 milionů. V této částce je ale suma na vývoj jen ve výši 40 milionů korun. Navíc je u této částky výhoda pro stát, že bude fakturováno pouze to, co se na systému opravdu odpracuje.
Nyní budeme detailně jednat s organizátory hackathonu o tom, co reálně vytvořili a co zapadá do nové architektury Elektronické dálniční známky, která byla také schválena odborem hlavního architekta eGovermentu. Pokud najdeme nějaký průnik v tom, co vytvořili v rámci hackathonu s tím, co je navrženo pro náš nový systém, tak budeme jednat o tom, jakým způsobem případně ty věci upravit tak, aby opravdu do schématu zapadly a daly se propojit s ostatními částmi systému. Budeme se snažit, aby práce IT nadšenců nepadla úplně vniveč a dala se využít.
Máte nějaký expertní odhad? Kolik třeba z toho, co bylo naprogramováno, se dá využít?
Už jsme se s nimi setkali, předali nějaké zdrojové kódy, nyní je zkoumáme. Ale v tuto chvíli nejsme úplně schopni říct, jaká část je pro nás relevantní. Na to potřebujeme ještě pár týdnů. Myslím si, že mají dobře rozpracovanou část týkající se úhrady, pravděpodobně část týkající se evidence, určitě tam měli nějakou část, která fungovala i jako kontrola. Ale jak říkám, musíme si to pořádně projít.
Jak bude nastavena kontrola poplatku? Mluví se o statických i pohyblivých kamerách v autech Policie ČR a Celní správy…
Základní kontrolu bude zajišťovat Policie ČR a Celní správa přímo na silnicích. K tomu budou jejich vozidla vybavena kamerou napojenou na počítač s přístupem do systému dálničních známek. Kontroly budou probíhat v běžném provozu. Půjde o 40 mobilních zařízení pro PČR a Celní správu.
To je celkem? Nebo 40 celníci a 40 PČR?
Celkem. Ono to vychází z požadavků Policie a Celní správy, kolik je vozidel a dálničních oddělení, aby to tak nějak rozumně vyšlo. Systém mobilní kontroly se bude muset vyvinout a následně jim bude zapůjčen a bude pro něj zajištěn i servis a podpora na následující 4 roky.
Bude i nějaká statická kontrola – tedy kamery na bývalých mýtných branách?
Ano, na 32 bývalých mýtných branách bude osazena technologie pro kontrolu úhrady dálniční známky. Kamery budou předávat systému data, statistické údaje a bude vyhodnocováno, kde dochází k větší míře porušování. Tam následně budou směřovány hlídky PČR a Celní správy. Zároveň technologie statické kontroly umožní PČR a Celní správě napojit se na příslušné pevné místo a čerpat data přímo z tohoto místa při výkonu kontroly. Tzn., že policista nebo celník přijede, připojí se na nějakou bránu, postaví se třeba kilometr za ni a brána mu bude dávat informace o tom, jestli projelo auto, které nemá zaplaceno. I s typem vozu.
A jak se připojí?
Systém to umožní. Policista nebo celník si zvolí v zařízení v autě, z jaké brány chce dostávat informace, vzdáleně se připojí a bude si brát přímo údaje z té konkrétní brány. Takže při mobilní kontrole budou moci využívat konkrétní údaje ze statických míst. Potom může stát například kilometr nebo více za tou statickou kamerou a řešit přestupky, které budou zjištěny.
Budou statické kamery měřit rychlost? Nebo půjde čistě o kontrolu zaplacení poplatku pro použití dálnice/zpoplatněné silnice?
Jedná se jen o kontrolu úhrady poplatku. Kamery jsou ještě využívány pro tzv. supervizi mýtného systému. Pro tento účel bude kamerami vybaveno dalších 9 mýtných bran na úsecích, které nepodléhají časovému zpoplatnění, tedy dálniční známce.
A tento kontrolní systém se bude tendrovat?
Odhad ceny zakázky je 32 milionů, a to se týká jak statické, tak mobilní části. V zásadě hlavní část jsou kamerové systémy, které budou předmětem soutěže. Ale je potřeba si uvědomit, že je to 32 bran v obou směrech, to je 64 kamer, k tomu 40 kamer mobilní kontroly. Bude k tomu i IT vybavení, elektřina, datové přenosy, dálkové přístupy atd. V tomto kontextu nejde o obrovskou sumu. Tuto zakázku budeme organizovat my.
32 mil. je jednorázové vybudování kontrolního systému?
Ano, s touto částkou je počítáno na letošní rok.
Pak bude muset být zajištěn provoz. Ten bude stát kolik?
105,6 milionu korun je předpokládaná částka. A ta je na 4 roky. V ní je započítán dispečink, technické zajištění, údržba a podpora, a to jak statické, tak mobilní části a další průběžné náklady.
To se bude tendrovat také?
To budeme zajišťovat vlastními silami. Dispečink jsme již vybudovali pro testovací provoz systému kontroly a využíváme ho i kontrolu mýtného systému. V nepřetržitém provozu se točí ve směnách 6 dispečerů, kteří hlídají dostupnost systému, že všechno správně funguje, organizují práci technickým týmům. To vše už nyní funguje. Stejně tak rozšíříme kapacity call centra, které funguje pro jiné projekty i pro dálniční známky.
Když říkáte, že děláte supervizi mýta, call centrum, dokážete říct, kolik lidí bude výhradně určených pro EDAZ? Já vím, že se to nedá říct 100%, ale poprosil bych Vás o nějaký odhad.
Něco jiného to bude ve fázi budování systému a něco jiného v době provozování systému. Pokud si vezmeme kontrolu, tak jsme si jistí, že to bude celkem 12 lidí. Co se týče IT profesí, tak v době provozování systému nám zajištění provozu a podpory „požere“ asi 4 lidi.
A při budování?
Počítáme s týmem do patnácti lidí.
Kolik lidí vlastně v současnosti pracuje v CENDISu?
CENDIS má nyní 70 zaměstnanců – převládají IT pozice, máme otevřený další nábor. Rádi bychom doplnili tým o 10 lidí. Není to jen kvůli dálničním známkám, ale i dalším projektům.
Jaké další projekty děláte?
Hlavní a aktuální projekt je systém jednotného tarifu – jedna jízdenka na všechny vlakové spoje, ať je zajišťuje kdokoliv. Vzhledem k tomu, že probíhá, nebo už nastala liberalizace železniční dopravy, tak stát musí zajistit, aby si cestující mohl koupit jízdenku mezi libovolnými body na síti jednoduše. A aby platila pro všechny dopravce, kteří mohou spoje obsluhovat. Takže toto je prioritní projekt, kde nás v brzké době čeká spuštění pilotního provozu. A do konce roku musí být také hotov.
To jste asi zakázal na celý rok dovolené?
Tak nějak. ? Teď rozvíjíme také portálové služby. Pracujeme například na možnosti požádat si o řidičský průkaz tak, aby člověk nemusel navštívit příslušný úřad a bylo to možné z domova. Aby vás systém upozornil na to, že končí jeho platnost a rovnou vás navedl na on-line žádost o nový. A tyto služby se budou rozšiřovat na další agendy. Nejen řidiče, ale třeba někdy i na vozidla, strojvedoucí, piloty, vůdce malých plavidel i námořníky. Pak jsou tam menší věci, řídíme projekty agentových systémů pro ministerstvo dopravy, řešíme kybernetickou bezpečnost ministerstva dopravy, provozujeme zkušební systém pro žadatele o řidičské průkazy a další věci.
Jste schopní nové lidi zaplatit? Pořád se říká, že stát nemůže zaplatit IT odborníky. Máte vy tím, že jste taková hybridní organizace, co se týče zařazení do státního sektoru, nějaké lepší možnosti, než jsou klasické tabulky?
Ano, jsme schopni ty lidi zaplatit. Počítáme i s tím, pokud si říkáme, že tu máme nějaký budget na vybudování systému, tak jsme právě počítali i s tím, že bychom měli být schopni zaplatit lidi, kteří na tom dělají. Spočítali jsme, kolik na vývoj systému Elektronické dálniční známy budeme potřebovat mandayů a k tomu jsme spočítali, kolik to bude stát. Tudíž si myslíme, že ano, jsme schopní je zaplatit. (cena stanovená ve smlouvě je 10.000 Kč/MD – pozn. aut.)
A kolik si myslíte, že to bude mandayů?
3.996
To není o moc méně, než bylo v té původní zakázce. Tam bylo asi 4.500. Přesto se podařila o tolik zlevnit, Čím to? Kde jsou úspory?
To nevím. Já tu původní zakázku neznám, neměl jsem čas ji nějak zkoumat a ani to dělat nebudu. Když jsme to počítali my, tak jsme vycházeli z našeho návrhu architektury systému a našeho odhadu pracnosti. Vše jsme museli zdůvodnit a obhájit při schválení odboru hlavního architekta eGovenrnmetu. Fakt jsme neřešili tu původní zakázku, ani jak se tam ta cena vzala.
Avšak věcí pro Ministerstvo dopravy – tedy pro vašeho zřizovatele – děláte hodně. Máte i nějaké externí programovací kapacity? Případně máte vysoutěžený nějaký dynamický nákupní systém, který by vám umožňoval externí firmě jen posílat požadavky na vývojovou práci?
Je to jedna ze soutěží, které připravujeme. Chceme soutěžit buď individuální služby, nebo týmy a otevřít si tak rámec zhruba do 6 milionů korun. Předpokládám, že bude vypsána v nejbližších týdnech.
Bude to napnuté, ale dá se to stihnout
Díval jsem se do výroční zprávy za 2018 a v jednom z bodů je, že jste se podíleli na řešení systémů a procesů pro vybudování EDAZ. Když byli, vypisování parametrů staré zakázky, můžete teď nějak shrnout pro lidi, kteří se v tom už ztrácí, jaké jsou v té kritizované zakázce za 400 milionů a nynější za 128 rozdíly? Mělo to stát přes jednu miliardu celé, když se budeme bavit jen o tom e-shopu, tak měl stát 400, teď se říká, že bude stát 128. Tak kde je ta úspora? Co to má za jiná střeva, když to je o tolik levnější?
My jsme byli účastni přípravy projektu elektronické dálniční známky už od jeho počátku, ale v průběhu času, když se změnilo řízení projektu, jsme již nebyli zapojeni do návrhu celého systému. Souviselo to i s tím, že celý systém měl být v režimu „Důvěrné“. Měli jsme mít na starosti jen zajištění systému kontroly úhrady dálničního poplatku. Samotný systém řešilo SFDI jiným způsobem. O tom, jakým způsobem byl systém navržen informace nemáme. Nemůžeme v tuto chvíli hodnotit, co vše obsahoval, nebo jak měl být postaven. Teprve po lednových událostech se řeklo, že systém bude vybudován jinak a my jsme se vrátili do přípravy nového systému.
Přišli jsme s návrhem vlastního řešení a konzultovali jsme ho samozřejmě i s vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci Vladimírem Dzurillou. Připravili jsme návrh nové architektury systému a toho, jak celou situaci vyřešit tak, aby byly elektronické dálniční známky spouštěny v zákonem stanovené termínu.
Do 30. 6. musíme prokázat, že máme tým, který je schopen to zrealizovat a musí být hotový datový model a API rozhraní. Hlavně musíme mít dostatek sebereflexe a když budou problémy, tak je přiznat a hledat řešení.
Nemohu tedy porovnávat „starý“ a „nový“ systém EDAZ. Za nás mohu říct, že naše kalkulace je na uvedených 128 milionů.
A v novém EDAZu tedy není nic důvěrného?
Samozřejmě, že tam je část v režimu důvěrné, ale ta je relativně malá. Není to tak, že by byl celý systém v “déčku“. Je tam část, o které jsme přesvědčeni, že se dá vybudovat zvlášť. Předpokládáme, že náklady na vybudování této části by neměly přesáhnout pět milionů korun.
A to musíte tendrovat? Prověrku ještě nemáte?
My máme déčko pro seznamování. Tzn., že můžeme pracovat s důvěrnými informacemi, ale nemůžeme je vytvářet. Tam jsme v procesu přípravy žádosti. V tomto projektu předpokládáme, že déčková část tam bude, ale samozřejmě ji zadáme v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Původně byla na “Důvěrné“ zadána celá zakázka (ASSECu) za 400 milionů. My budeme zadávat zakázku maximálně za pět milionů v souladu se zákonem.
A jsme u problému, který označuji jako kolorit českých veřejných zakázek, shazování tendrů ze strany neúspěšných uchazečů atd. Neobáváte se podobné situace? Podle mne je reálné, že se celý systém nestihne vysoutěžit. Při znalosti odvolacích lhůt chtít za osm měsíců mít funkční systém, který se ještě nezačal soutěžit, je více než šibeniční…
V celém projektu je několik zakázek, které budou muset být vypsány. Systém samotný by ohrožen být neměl, protože ho budeme vytvářen v maximální míře vlastními kapacitami. Problém může samozřejmě nastat u jakékoliv z vypsaných soutěží. Některé jsou pro systém kritické a některé jsou takové, že by se daly zajistit v nějakém provizorním režimu. Nechci ale použít tohle slovo. Já si myslím, že ty kritické budou hlavně z pohledu distribuce, nebo možnosti úhrady známky. Což je problém, který zůstává na straně SFDI a tam bude muset být rozhodnuto, jak a kde se bude moci dát dálniční známka pořídit. A samozřejmě se to bude muset soutěžit. Byla zrušená zakázka na distribuci, která byla vypsána dříve. Takže se bude muset najít nějaký nový způsob pro distribuci, nebo s nějakými novými podmínkami. A to bude předmětem soutěže.
Co se tedy bude muset soutěžit a kdo to bude soutěžit?
SFDI bude tendrovat zajištění prodeje (distribuce)
Platební brána – SFDI
systém EDAZ + webovou aplikaci úhrady a ověření řešíme my
Když jste řekl, že některé systémy jsou pro zakázku kritické, tak je kritická ta část v režimu Důvěrné?
Není. To zrovna kritické není. To bude velice malý rozsah. Jsme přesvědčeni o tom, že bude stát výrazně méně, než těch pět milionů. To je takový limit, který na to máme.
Je v nějakém interním programu červeně označené datum, kdy se musí definitivně říct, že termín stanovený zákonem nelze stihnout?
Je. Do 30. 6. musíme prokázat, že máme tým, který je schopen to zrealizovat a musí být hotový datový model a API rozhraní. Hlavně musíme mít dostatek sebereflexe a když budou problémy, tak je přiznat a hledat řešení.
Když to nedokážete, tak se realizace posune o rok?
To je otázka. Já takto neuvažuju. Jsem přesvědčen, že to lze zvládnout.
A není možné, aby ministerstvo požádalo Sky Toll, aby na jejich distribučních místech pro mýtné jednotky ještě prodávali dálniční známky? Jako laikovi mi to přijde logické, že tehdy na to mělo ministerstvo myslet. Vědělo, že se chystá EDAZ, tak mělo ministerstvo říct – „kromě krabiček na kamiony budete prodávat i elektronické dálniční známky, ale až za rok“. S takovým názorem se setkávám často.
Vy samozřejmě můžete oslovit kohokoliv, ale nyní je to tak, že by to musel dělat za nula. A to nikdo neudělá. Logicky.
Já vím, ale podle mě je chyba, že to ministerstvo nedalo do výběrka na mýto.
To já nemůžu hodnotit. Na první pohled by se mohlo zdát, že je to vlastně totéž, ale není to pravda. Systémy výkonového a časového zpoplatnění jsou jiné.
Cizí řidiči kamionů na hranicích kupují krabičky na mýto, tak mohli řidiči menších vozidel známky kupovat také tam. to mi přijde logické
No mohli. Každopádně teď, pokud se někoho zeptáte, jestli by to nezajišťoval, tak si za to řekne nějaký podíl. V tu chvíli to musíte soutěžit. Nemůžete to někomu zadat napřímo. Já bych jenom řekl, že je potřeba si v tomto ohledu uvědomit, že známky se nakoupí v hodnotě asi 6 miliard ročně. Plus mínus. I běžná platební brána, přes kterou platíte kartou v obchodě, tak stojí nějakou korunu. Většinou to platí obchodník. Zákazník to nepocítí, ale obchodník je z toho smutný. Bere to riziko na sebe, případně navýší cenu zboží nebo služby. Zaplatí procento až dvě, podle toho, jaké má objemy. To jsou podmínky, které si nastavují provozovatelé platebních bran. Vždy Vám z toho někdo něco strhne. U poplatku za dálnici nemůžete o tuhle částku zvýšit cenu známky. Ta je jasně daná a poplatek za bránu nebo provizi prodejci si musíte ukrojit z ceny známky. To jsou peníze, které tak jako tak musíte za distribuci zaplatit. Na obchodovaném objemu se dá stavět to, že dostanete dobré podmínky.
Horší věc je to u fyzické distribuce, kdy po někom požadujete, aby řekněme na úkor své běžné činnosti dělal ještě něco navíc. Když vezmu konkrétně příklad benzínové pumpy, tak řeknete, prosím prodávejte nám známky. Tzn., své lidi zaměstnávejte tím, že tam budou něco dávat do systému, bude tam nějaké zdržení u pokladny, protože lidé nepřijdou s něčím, co má čárový kód a jen si to pípnou, zaplatí a jdou pryč. Ale musí buď nadiktovat, nebo napsat registrační značku vozidla, obsluha to musí zadat do systému, úhrada musí proběhnout. Je to nějaké časové zatížení. A oni říkají, pokud mám něco takového prodávat, tak z toho chci něco mít. Musíme k tomu přistoupit tak, že se za distribuci něco zaplatí.
To ale bude řešit i soutěžit Státní fond dopravní infrastruktury?
Ano, je to tak. To řeší SFDI a nezávidím jim to.
Jiří Reichl
