Dostupnost bydlení. Vyřešení bytové krize. Vysoké ceny bytů. Tyto argumenty soustavně používají zastánci ve prospěch nového stavebního zákona (NSZ). Zásadně pak nezmiňují, že mnohá ustanovení NSZ a navazujícího změnového zákona mohou situaci na trhu s byty naopak ještě zhoršit. Mohou se negativně dotknout například stavebníků rodinných domů, jichž je stále více než povolovaných bytů v bytových domech připravovaných developerskými společnostmi (zahájení výstavby 5 743 bytů v rodinných domech versus 3 208 jednotek v bytových za 1. kvartál letošního roku). Tvrdí to Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Jde například o to, kdo bude mít nově oprávnění zpracovávat požárně bezpečnostní řešení staveb. Dosud to jsou tisíce autorizovaných osob, mezi nimiž si mohou stavebníci rodinných a bytových domů vybírat. Na konci roku 2023 by to mělo být již jen 558 osob autorizovaných v oboru požární bezpečnost staveb.

„Tato změna v podobě zpřísnění požadavků na zpracovatele projektové dokumentace má ambici zcela paralyzovat bytovou výstavbu. V přechodném období dvou let mohou získat požadované vzdělání a odbornou praxi nanejvýš další desítky osob. Na autorizované odborníky v oboru požární bezpečnost staveb by se tak brzy mohly stát fronty,“ upozorňuje předseda Autorizační rady České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Adam Vokurka.

Toto, a řadu dalších nechtěných aspektů, by mohla vyřešit nyní projednávaná novelizace nového stavebního zákona. Aby měla pro stavební prostředí v České republice kýžený pozitivní efekt, je nezbytné odložení účinnosti této klíčové normy o rok, tedy k 1. 7. 2024. ČKAIT se v tomto ohledu ztotožňuje s postojem Ministerstva pro místní rozvoj ČR, stejně jako dalších odborných organizací, institucí a svazů. Teprve po vyřešení sporných nebo kontraproduktivních úprav a konsekvencí do dalších zákonů bude možné hovořit o systémové změně s prokazatelně pozitivním dopadem na stavebníky a společnost.

Komora dlouhodobě upozorňuje na fakt, že proklamované zjednodušení a zrychlení povolovacího řízení, a tudíž i výstavby, jež by měla vést ke snížení cen (např. bytů), je optickým klamem.

Mohlo by vás zajímat

„Stále opakované zrychlení nový stavební zákon neřeší důsledně. Chybí postup po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí. Navíc v případě opravy či doplnění podání nedochází ke ´stavení´ lhůty pro vydání rozhodnutí, ale k jejímu přerušení, kdy po odstranění vad začne tato lhůta běžet celá od znovu,“ zmiňuje jeden z mnoha paradoxů rekodifikace předseda ČKAIT Robert Špalek.

Dalším „optickým klamem“, který se stal pilířem zastánců schválené podoby nového stavebního zákona, byla pomalost povolování bytových domů – to se však týkalo takřka výhradně velkých měst, kde záměry stavebníků (developerů) kolidují s územními plány. Komora v této souvislosti upozorňuje na fakt, že kvalitně připravená projektová dokumentace stavby, jež je v souladu s územním plánem, obvykle nemá problémy s termíny povolovacího řízení už podle nynějšího stavebního zákona.

Obdobně se ČKAIT vymezovala proti přílišnému zjednodušování projektové dokumentace předkládané pro povolovací řízení. Komora doporučuje povolovat stavby podle trochu zjednodušené dokumentace v podrobnosti současného společného povolení. Vydávat stavební povolení jen podle mírně rozšířené dokumentace v rozsahu současného územního rozhodnutí považuje ČKAIT z pohledu ochrany veřejných zájmů za velmi nebezpečné.

„Podporujeme jednotné technické požadavky na stavby pro celou Českou republiku, jednotné a rozumně nastavené požadavky na rozsah projektové dokumentace dle typů staveb. Doporučujeme ale, aby se rozčlenila kategorie ostatních staveb, která nyní zahrnuje vše, co není jednoduchá, drobná nebo vyhrazená stavba a stanoví tedy stejné požadavky na bytový dům, továrnu, logistické centrum, obchodní dům, kanceláře, nemocnici i školu. Takové zjednodušení podle nás rozhodně není ve veřejném zájmu,“ vypočítává dále Špalek.

Ochranu veřejného zájmu komora klade na stejnou úroveň jako zajištění transparentního a předvídatelného prostředí pro stavebníky, projektanty a další subjekty v oblasti stavebnictví. V tomto ohledu ČKAIT vyzdvihuje roli samotného ministerstva pro místní rozvoj, jehož již existující a personálně dobře vybavený odbor stavebního řádu může velmi efektivně nahradit původně navrhovaný vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu v Ostravě.

ČKAIT považuje za vhodné, aby ministerstvo pro místní rozvoj získalo kompetenci sjednocovat nejen výklady jednotlivých stavebních úřadů, ale mohlo garantovat rovněž jednotu a soulad všech vyhlášek a předpisů vydávaných dalšími ministerstvy. Toto by mohlo významně napomoci větší rychlosti a jistotě stavebních úřadů – a tím i k deklarovanému zrychlení povolovacích řízení staveb.

(ede)