Spotřeba tepla v České republice v loňském roce klesla o čtyři procenta na 72 585 terajoulů (TJ). Postupně klesá objem výroby tepla z hnědého a černého uhlí, naopak roste podíl biomasy a odpadních surovin. Moderní ekologické zdroje tepla, jako jsou velká tepelná čerpadla, solární kolektory nebo geotermální energie, se zatím prosazují jen pomalu. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ).

Ve většině krajů se přitom spotřeba tepla oproti roku 2023 výrazněji nezměnila, totéž platí o většině hlavních skupin odběratelů. Výraznější pokles se odehrál pouze v Moravskoslezském kraji (o 20,5 procenta na 9962 TJ) a v sektoru průmyslových podniků (o 17 procent na 14 730 TJ). Nabízí se tak logické vysvětlení, že za loňským poklesem stál kolaps ostravských hutí Liberty Ostrava, které v minulosti patřily k největším spotřebitelům energie v Česku.

Ve srovnání s rokem 2023 vzrostla dodávka tepla z biomasy o 18 procent na 9052 TJ. Energie z biomasy tak má na celkové dodávce tepla zákazníkům již více než 12procentní podíl. Naopak dodávky tepla vyrobeného z hnědého uhlí meziročně klesly o 7,5 procenta a z černého uhlí o 27 procent. Navzdory tomuto poklesu mělo loni teplo z uhlí skoro 50procentní podíl na celkové dodávce. Objem dodávek tepla z plynových zdrojů stagnoval na úrovni okolo 19 500 TJ.

Spotřebované teplo podle použitého paliva (v terajoulech)

dodávka dle paliva (TJ) 20242023
hnědé uhlí30 60633 112
černé uhlí51567076
biomasa90527662
zemní plyn19 50519 493
z jaderné elektrárny918489
spalování odpadu33073076
ostatní40414665
celkem72 58575 573
zdroj: ERÚ

Jak lze také vyčíst ze statistiky ERÚ, mezi jednotlivými kraji jsou výrazné rozdíly v tom, jaké palivo zde teplárny a výtopny používají. V Ústeckém, Karlovarském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji dominuje hnědé uhlí, totéž platí v případě hlavního města Prahy, které většinu tepla odebírá z Elektrárny Mělník. Jihomoravský a Liberecký kraj „běží“ hlavně na zemní plyn, zatímco Jihočeský kraj a Vysočina mají poměrně vysoký podíl tepla ze spalování biomasy.

Jihočeský kraj je unikátní také vysokým podílem tepla z jaderné energie. Část Českých Budějovic totiž od října 2023 odebírá energii horkovodním potrubím z Jaderné elektrárny Temelín. Podobný projekt se chystá také v Brně, které by po roce 2030 mělo být propojeno horkovodem s dukovanskou elektrárnou. V pěti krajích se prosadily zdroje na energetické využití odpadu (ZEVO). Černé uhlí má významnou roli při výrobě tepla jen v Moravskoslezském kraji.

Mohlo by vás zajímat

Podíl zdrojů na dodávce tepla zákazníkům (v procentech)

krajhnědé uhlízemní plynbiomasaodpadčerné uhlíjádro
Praha71235,5
Jihočeský221238,525
Jihomorav,0,5729,515,5
Karlovarský652113,5
Vysočina12,538432,5
Královéhrad.6125,512
Liberecký0,56929
Moravskosl.2227,552
Olomoucký4238,53,514
Pardubický82132
Plzeňský52,51425,57
Středočeský2642,523
Ústecký797,512
Zlínský41,529,519,52,5
Zdroj: ERÚ (dodávky tepla z jednoho kraje do druhého započteny v místě spotřeby)

Součty ve výše uvedené tabulce zpravidla nedávají sto procent. Zbývající část tvoří ostatní zdroje tepla, hlavně odpadní teplo z průmyslových podniků (to má velký podíl hlavně v Moravskoslezském kraji), bioplynové stanice, zdroje na topné oleje nebo elektrokotle. Minimální podíl na výrobě tepla zatím mají moderní bezemisní zdroje tepla – solární kolektory, velká tepelná čerpadla a geotermální vrty.

České teplárenství se během nejbližších pěti let výrazně promění, podíl uhlí klesne až k nule. Teplárenské firmy se s investiční a provozní podporou pustí do stavby nových plynových a paroplynových zdrojů; první kolo soutěže o provozní podporu již proběhlo a uspěly v něm hlavně skupiny ČEZ a EPH. Mnohé teplárny chystají také stavbu zdrojů na energetické využití odpadu a biomasy, tyto projekty stát podporuje investiční dotací z Modernizačního fondu.