České domácnosti se před topnou sezonou snaží přejít na levnější způsob vytápění, s ohledem na skokový růst elektrické energie a zemního plynu se tomu nelze divit. Roste zájem také o pořízení tepelných čerpadel. Odborníci však varují, že ne vždy vede taková změna k finanční úspoře. Hlavně u nezateplených nemovitostí s vytápěním radiátory se nemusí pořízení tepelného čerpadla ekonomicky vyplatit.

Před přehnaným optimismem varuje třeba Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Zákazníci se podle zástupců inženýrské komory nechávají často přesvědčit o nepochybné ekonomické návratnosti investice. Nevidí proto tepelné čerpadlo v kontextu celkového provozu nemovitosti nebo realizované stavby.

Zájem o ně přitom postupně roste. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v roce 2010 na český trh dodáno pouze 5 959 čerpadel, loni toto číslo narostlo na více než 30 tisíc. Rostoucí zájem je pochopitelný, když jejich pořízení stát dotuje. V rámci programu Nová zelená úsporám přispívá částkou až 180 tisíc korun, což může uhradit až 60 procent nákladů spojených se změnou způsobu vytápění.

Tepelné čerpadlo typu vzduch-voda. Zdroj: NIBE

V praxi se ukazuje, že majitelé rodinných domů si často pořizují naddimenzované čerpadlo. S jeho provozem se ale pojí vyšší spotřeba elektrické energie. Takto nastavené čerpadlo, vybírané podle výpočtového teplotního extrému v zimě, paradoxně stát velmi náročným spotřebičem. Co majitel ušetří na spotřebě zemního plynu, to doplatí za elektrickou energii.

„V takovém případě mohou majitelé nemovitostí zažít na jaře při vyúčtování energií nepříjemné rozčarování. Inženýrská komora a spolupracující odborné projektové a realizační společnosti už nyní registrují i případy, kdy nevhodná instalace vedla ke zvýšení účtů za elektrickou energii, tedy k pravému opaku účelu této investice,“ upozorňuje člen představenstva ČKAIT Petr Dospiva.

Dalším problémem naddimenzovaných nebo méně kvalitních tepelných čerpadel je vyšší úroveň hlučnosti. Hraniční hodnotu ventilátoru pro okolí přitom definuje norma na úrovni 40 dB. Realita však někdy u venkovních částí čerpadel dosahuje 100 dB a více.

Mohlo by vás zajímat

Dobrý sluha v rodinném domě, špatný v bytovém

Na další možná rizika upozorňuje ředitel společnosti BeiT Miro Hachlinec. „Před nákupem tepelného čerpadla zkontrolujte jističe a sjednejte si povolení od svého dodavatele elektrické energie. Provozem tepelného čerpadla v bytovém domě můžete totiž přetěžovat síť a způsobovat výpadky,“ upozornil Hachlinec.

Podle Hachlince nedává na rozdíl od rodinného domu topení tepelným čerpadlem v bytě příliš smysl. Topení v podlaze je zde prakticky nemožné, a tak jsou lidé odkázáni na radiátory. Efektivita tepelného čerpadla se tak oproti použití v rodinném domě několikanásobně snižuje. V bytových domech bez podlahového vytápění zpravidla nelze využít ani další výhodu tepelného čerpadla – chlazení.

Instalace tepelných čerpadel tak není ideální cesta, jak na energetických nákladech ušetřit – hlavně v případě bytových domů. Miro Hachlinec doporučuje především hledat úspory na straně spotřeby a efektivněji ji řídit. Podle dosavadních zkušeností expertů firmy BeiT lze ušetřit úspornými opatřeními v bytových domech až 30 procent nákladů na vytápění.

(red)