Podle nové speciální zprávy Mezinárodní energetické agentury se celosvětový prodej tepelných čerpadel v příštích letech vyšplhá na rekordní úroveň, protože celosvětová energetická krize urychluje jejich zavádění. Zpráva poskytuje první komplexní globální pohled na stav současného odvětví tepelných čerpadel, včetně příležitostí a překážek růstu. Podle odhadovaného scénáři by poptávka po zemním plynu mohla klesnout o 80 miliard metrů krychlových, poptávka po topném oleji by se snížila o 1 milion barelů denně a u uhlí by došlo k poklesu o 55 milionů tun.

„Tepelná čerpadla jsou nepostradatelnou součástí jakéhokoli plánu na snížení emisí a spotřeby zemního plynu a v Evropské unii dnes představují naléhavou prioritu,“ uvedl výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentur (IEA) Fatih Birol.

„Tvůrci politik by se měli zasadit o tuto technologii, která v současné době zažívá nebývalý rozmach. Tepelná čerpadla budou hrát ústřední roli v úsilí o zajištění toho, aby každý mohl tuto a příští zimu vytápět své domovy, a o ochranu zranitelných domácností a podniků,“ doplnil výkonný ředitel IEA.

Podle zprávy jsou v současnosti dostupná tepelná čerpadla třikrát až pětkrát energeticky účinnější než kotle na zemní plyn.

Více než šestina celosvětové poptávky po zemním plynu připadá na vytápění budov – v Evropské unii je to jedna třetina. Vytápění v budovách je zodpovědné za 4 giga tuny emisí uhlíku ročně, což představuje 10 procent celosvětových emisí. Instalace tepelných čerpadel namísto kotlů na fosilní paliva výrazně snižuje emise skleníkových plynů na všech hlavních trzích s vytápěním, a to i při současném mixu výroby elektřiny.

Mohlo by vás zajímat

Odhaduje se, že v roce 2022 bude celosvětově tepelnými čerpadly pokryto pouze přibližně 10 procent potřeby vytápění prostor. Tempo instalace však rychle roste.

V Norsku je tepelnými čerpadly vybaveno 60 procent budov, ve Švédsku a Finsku více než 40 procent. Jak uvádí zpráva, vysoké rozšíření tepelných čerpadel v těchto zemích „vyvrací“ argument, že tepelná čerpadla nejsou vhodná pro chladné podnebí.

„Vše je připraveno k tomu, aby se trh s tepelnými čerpadly rozběhl, což připomíná trajektorii, kterou jsme viděli u jiných klíčových klimatických technologií, jako je fotovoltaika a elektromobily,“ řekl dále Fatih Birol.

Z obchodního hlediska vzrostl celosvětový prodej v loňském roce o téměř 15 procent, což je dvojnásobek průměru posledního desetiletí, zatímco růst v EU činil přibližně 35 procent. Pokud se podíváme na region střední a východní Evropy, například v Polsku se prodej tepelných čerpadel v první polovině roku 2022 přibližně zdvojnásobil oproti stejnému období loňského roku.

Výrazný pokles fosilních paliv

Jsou tedy tepelná čerpadla řešením pro energetickou bezpečnost a klimatické závazky Evropy?

Obavy o energetickou bezpečnost a klimatické závazky by způsobily, že by se tepelná čerpadla stala „hlavním prostředkem dekarbonizace vytápění prostor a vody“. Zpráva modeluje scénář, v němž vlády splní své klimatické závazky a zvolí tepelná čerpadla jako osvědčenou technologii dekarbonizace vytápění, přičemž globální kapacita tepelných čerpadel vzroste z 1 000 GW v roce 2021 na téměř 2 600 GW do roku 2030.

V tomto scénáři by poptávka po zemním plynu klesla o 80 miliard metrů krychlových, poptávka po topném oleji by se snížila o 1 milion barelů denně a u uhlí by došlo k poklesu o 55 milionů tun.

V souhrnu to znamená, že tepelná čerpadla představují téměř polovinu celosvětového snížení spotřeby fosilních paliv pro vytápění v budovách do roku 2030 a zbytek připadá na ostatní opatření v oblasti účinnosti.

Bez ohledu na modelovaný scénář urychlené zavádění tepelných čerpadel nevyhnutelně zvyšuje globální poptávku po elektřině, ačkoli opatření v oblasti energetické účinnosti a reakce na poptávku mohou „výrazně snížit“ dopad na energetické systémy.

V souvislosti s energetickou bezpečností zpráva uvádí jako jednu z výhod urychleného zavádění tepelných čerpadel schopnost chránit spotřebitele před cenovými šoky.

Průměrná domácnost nebo podnik s tepelným čerpadlem utratí za energii méně než ty, které používají plynový kotel. Tyto úspory kompenzují vyšší počáteční náklady na tepelná čerpadla na mnoha dnešních trzích – v některých případech i bez dotací. Ekonomická výhodnost tepelných čerpadel se zlepšuje v kontextu dnešních prudkých nárůstů cen energie: úspory domácností se pohybují od 300 amerických dolarů (290 eur) ročně ve Spojených státech až po 900 amerických dolarů (860 eur) v Evropě.

Navíc při odpovídající podpoře chudších domácností, aby zvládly počáteční náklady, mohou tepelná čerpadla významně řešit energetickou chudobu, přičemž úspory účtů za energie v domácnostech s nízkými příjmy se po přechodu z kotle na zemní plyn pohybují mezi 2 až 6 procenty příjmů domácnosti.

Překážky tu jsou

Zpráva rovněž identifikovala několik překážek, které brání zavádění tepelných čerpadel, z nichž některé jsou univerzální, zatímco jiné se týkají konkrétních zemí a regionů.

Na straně poptávky jsou hlavní překážkou i nadále vyšší náklady. Jako některá z doporučených politických řešení jsou uvedeny dotace, nízkoúročené půjčky a zelené hypotéky.

Zatímco na straně nabídky jsou pak za dva hlavní problémy považovány nedostatek kvalifikovaných instalatérů a výrobní omezení. Mezi politickými řešeními zpráva uvádí: dlouhodobou jistotu v oblasti politické podpory a předpisů, jakož i přehled o chystaných změnách předpisů, včetně konzultací s průmyslem; národní cíle a plány zavádění tepelných čerpadel; zajištění dodavatelských řetězců komponent tepelných čerpadel; a mezinárodně standardizované certifikační systémy s rozsáhlými osnovami.

„Tepelná čerpadla řeší mnoho nejnaléhavějších problémů politiků v oblasti cenové dostupnosti energie, bezpečnosti dodávek a klimatické krize. Politická opatření již dnes existují, ale je třeba je urychleně posílit, aby tepelná čerpadla mohla využít svůj významný ekonomický a ekologický potenciál,“ zdůraznil výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

(nik)