Vysokorychlostní tratě už jsou v České republice v přípravě. Kdo na nich bude jezdit, ale zatím jasné není. Soutěže na dopravce se začnou vypisovat podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) v okamžiku, kdy odstartuje výstavba prvních kilometrů tratí. „Budeme požadovat takové ladění vlaků, které by mohly zároveň operovat na stávající současné síti a využívat těch vysokorychlostních prvních úseků,“ poznamenal Kupka na nedávné konferenci Vysokorychlostní tratě – realita budoucnosti. A ukazuje se, že mezi dopravci zájem bude.
Ekonomický deník oslovil s otázkou, zda budou mít o soutěže zájem, několik z nich. „České dráhy se zajímají o všechny tendry a jsou připraveny účastnit se všech vyhlášených tendrů na zajištění dopravní obslužnosti, které bude stát a regiony vypisovat, a které budou dopravci dávat ekonomický smysl. To platí také o budoucích linkách provozovaných ve veřejném zájmu využívajících úseky připravovaných vysokorychlostních tratí,“ uvedl tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
České dráhy podle Šťáhlavského působí v mezinárodní dopravě a od 90. let 20. století a vozový park musí odpovídat požadavkům na provoz i s vysokými rychlostmi. „Disponujeme stovkami vozů a desítkami lokomotiv, které jsou schválené pro provoz rychlostí 200 kilometrů za hodinu a na tratích v zahraničí běžně tuto rychlost také dosahují. V současné chvíli je však požadavek na rychlost na zahraničních úsecích ještě vyšší. Proto pořizujeme i vozidla na vyšší rychlost, a to konkrétně 230 kilometrů za hodinu, které lze provozovat i na vysokorychlostních tratích,“ doplnil mluvčí Českých drah.
Šťáhlavský vyjmenoval i konkrétní vozidla, která by vysoké rychlosti zvládala. České dráhy aktuálně provozují sedm jednotek railjet a šest lokomotiv 1216 „Taurus“ pro maximální rychlost 230 kilometrů za hodinu. Tuto rychlost zvládá i šest jednotek Pendolino řady 680.
Mohlo by vás zajímat
„Objednané a ve výrobě jsou další vlaky, které mohou vysokorychlostní tratě využívat. Jedná se o 20 devítivozových jednotek ComfortJet. Jejich zkušební provoz zahájíme letos. A dále je objednáno a ve výrobě 50 elektrických lokomotiv Siemens Vectron. Vlaky Comfortjet i lokomotivy Siemens Vectron jsou určeny pro rychlost 230 kilometrů za hodinu,“ přiblížil tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Stejnou rychlost a soupravy railjet a lokomotivy řady Taurus využívají podle něj také Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) na svých vysokorychlostních tratích v Rakousku. Stejnou maximální rychlostí mohou podle Šťáhlavského jezdit také například německé jednotky ICE-T, které využívají tamní vysokorychlostní tratě umožňující maximální rychlost 300 kilometrů za hodinu.
Zmiňované Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) svůj zájem o budoucí české tendry podrobněji komentovat odmítají. „Z důvodu dodržování předpisů nemůžeme poskytnout žádné informace o výběrových řízeních,“ sdělil Ekonomickému deníku tiskový mluvčí ÖBB Holding AG Daniel Pinka.
Sdílnější byla společnost RegioJet, která bude mít podle mluvčí Alexandry Janoušek Kostřicové o účast v tendrech „určitě zájem“. RegioJet se podle mluvčí soustředí na rozšíření své flotily výhradně novými vlakovými soupravami. „Vůbec první jednotky objednané na rychlost až 200 kilometrů za hodinu jsou elektrické jednotky na linku R9, kde RegioJet zahájí provoz od prosince 2026. Tuto linku získal RegioJet v minulém roce a týká se provozu rychlíkových vlaků z Prahy přes Havlíčkův Brod do Jihlavy/Brna,“ uvedla mluvčí.
Ohledně tendrů na „vysokorychlostní“ dopravce reagovala také Arriva. „Hlásíme se do všech tendrů, které nám dávají provozní a ekonomický smysl,“ odpověděl mluvčí společnosti Jan Holub.
Nejdále s přípravou jsou v současnosti moravské větve vysokorychlostních tratí. Podle ministra Kupky je bude možné stavět v roce 2026. Aktuálně má jejich jižní část od Brna na jih země kladný závěr zjišťovacího řízení v rámci procesu EIA.
„Máme schválené ukotvené vedení trasy ve Středočeském kraji. Vyjednáváme s Prahou o posledních detailech zapojení vysokorychlostní trati v rámci hlavního města. A mnohem jasněji je také v tom, jak bude vypadat pokračování vysokorychlostní trati směrem na Poříčany, tedy od Prahy na východ,“ konstatoval na konferenci k vysokorychlostním tratím Kupka. Finální architektonickou podobu už má také několik terminálů vysokorychlostních tratí.
Ministerstvo dopravy chce letos zahájit projektovou přípravu u více než 100 kilometrů vysokorychlostních tratí. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury pro jejich investiční přípravu počítá s částkou přibližně 1,5 miliardy korun. V roce 2025 by měly výdaje dosáhnout výše 4,2 miliardy korun, z toho má jít 2,3 miliardy na majetkoprávní vypořádání pozemků a objektů.
Celková odhadovaná částka na přípravu a vybudování vysokorychlostních tratí v České republice je přibližně 800 miliard korun. Do roku 2050 by jich mělo být hotovo 700 kilometrů, v loňském roce se připravovala necelá polovina z nich.
Tereza Čapková
