Ministerstvo spravedlnosti se má od začátku příštího roku zmenší o 26 pracovních míst. Z toho je nyní 18 obsazených. Rušení pozic je součástí reorganizace, kterou připravuje ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO). Změny se přímo dotknou i vrchního ředitele sekce trestní politiky a rejstříku trestů Petra Dohnala, dlouholetého bývalého generálního ředitele Vězeňské služby. Nová systemizace totiž váže tuto pozici na vysokoškolské právnické vzdělání, které Dohnal nemá.
Systemizace má přinést úsporu pěti procent v platových prostředcích. Konkrétně se podle návrhu, který má projednat v pondělí vláda a který má Česká justice k dispozici, počítá se zrušením 26 tabulkových míst. „Primárně to děláme proto, aby byly úspory. Ale také proto, aby ministerstvo lépe fungovalo,“ uvedl Tejc pro Českou justici. „Dochází ke slučování oddělení, to znamená, ubude i počet vedoucích oddělení. Nevyhneme se ani tomu, že v některých případech budeme muset zrušit i místa obsazená,“ vysvětlil.
Platforma zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti s návrhem systemizace nesouhlasí. Podle její předsedkyně Elišky Hronové ministr dosud nepřislíbil, že prostředky ušetřené zrušením pracovních míst zůstanou v rozpočtu úřadu na platy. „Ministerstvo, kde pracují zejména vysoce kvalifikovaní právníci, ekonomové, IT experti a analytici, již několik let není na pracovním trhu konkurenceschopné a trpí vysokou fluktuací,“ uvedla Hronová. Připomněla, že v letech 2022 až 2024 se na úřadu vyměnilo 218 z celkových 451 zaměstnanců, a upozornila, že podle analýzy společnosti Ernst & Young „úřad stojí na kvalitních zaměstnancích a lidském faktoru“.
Reorganizace sekce trestní politiky
Zásadní změny se týkají sekce trestní politiky a rejstříku trestů. Podle návrhu systemizace má být nově funkce vrchního ředitele této sekce podmíněna vysokoškolským právnickým vzděláním. Současný šéf sekce Petr Dohnal podle životopisu na stránkách ministerstva tuto podmínku nesplňuje.
Na ministerstvu by však podle informací České justice úplně skončit neměl.
Mohlo by vás zajímat
Petr Dohnal má jako dlouholetý bývalý příslušník a generální ředitel Vězeňské služby nárok také na výsluhový příspěvek, který plyne z jeho předchozího působení v bezpečnostním sboru. Konkrétní výše výsluhy u jednotlivých příjemců není veřejně dostupná – stát totiž neeviduje, zda je příjemce výsluhy zároveň zaměstnán jako civilní zaměstnanec.
Podle zjištění Ekonomického deníku stát v roce 2024 vyplatil na výsluhových příspěvcích pro bývalé příslušníky Vězeňské služby téměř jednu miliardu korun. Deset nejvyšších výsluhových příspěvků se pohybuje v rozmezí přibližně 60 až 104 tisíc korun měsíčně. Tyto částky náleží příjemcům zařazeným do jedné ze dvou nejvyšších kategorií výsluh.
Oddělení práva od politiky
Reorganizace mimo jiné navazuje na závěry, které si Tejc odnesl z bitcoinové kauzy. Podle něj se ukázalo jako zásadní selhání to, že právní stanoviska k citlivým krokům vznikala pod přímým vlivem politického vedení.
„Po bitcoinové kauze jsem přesvědčen, že právníci a experti, kteří stanoviska připravují, nemají být přímo podřízení ministrovi nebo náměstkovi, ale mají mít institucionální ochranu tím, že budou součástí sekce státního tajemníka,“ uvedl Tejc. Právě sekce trestní politiky patřila mezi útvary, které se na posuzování klíčových kroků resortu podílely.
Digitalizace pod jednu hlavu
Druhou hlavní osou změn je digitalizace. Podle ministra resort dlouhodobě zaostává nejen kvůli nedostatku lidí nebo nízkým platům, ale hlavně kvůli rozdělené odpovědnosti.
„Největší problém byl v tom, že to nemělo jednu hlavu. Odpovědnost byla rozdělená mezi několik sekcí, náměstků a ředitelů odborů,“ uvedl Tejc. Nově mají všechny útvary související s digitalizací – od rozpočtu přes čerpání evropských fondů a veřejné zakázky až po IT – spadat pod jednoho vrchního ředitele v ekonomické sekci.
Odbory varují před přetížením
Odborům se nelíbí rychlost projednání a „nulový prostor pro věcnou debatu“. S ministrem chtějí dále jednat. „Ke změnám by mělo docházet na základě zjištěných potřeb jednotlivých agend a dat o vytíženosti útvarů. To u reorganizace připravené během 48 hodin z podstaty věci není možné,“ dodala Hronová.
Upozorňují na dlouhodobě nízké platy na ministerstvu a vysokou fluktuaci. Průměrný plat na ministerstvu spravedlnosti činí 59 654 korun, zatímco na Ministerstvu financí 66 815 korun. V letech 2022 až 2024 se na úřadu vyměnilo 218 zaměstnanců z celkových 451. „V tuto chvíli průměrný plat na Ministerstvu spravedlnosti, kde pracují vysoce kvalifikovaní právníci, ekonomové, IT experti či analytici, nedosahuje ani průměrného platu v Praze, který činí 63.106 Kč a zahrnuje i nekvalifikované profese,“ uvedla předsedkyně odborové Platformy zaměstnanců Eliška Hronová.
Návrh systemizace má vláda projednat 22. prosince. Pokud jej schválí, změny vstoupí v účinnost od 1. ledna 2026.
