Evropský automobilový průmysl zažívá nelehké období. Ocitl se v sevření asijské konkurence i regulací Evropské unie. Současné propouštění v automobilkách, uzavírání provozů i úsporné plány a výhledy na blížící se sankce zmobilizovaly k záchraně automotive část evropských států, mezi nimi je i Česká republika, ale i europoslance. Politici přesto nejsou jednotní ohledně názoru na to, jak situaci řešit, a to ani ve stejných frakcích.

Příkladem může být vyjádření nizozemského eurokomisaře pro klima a čisté hospodářství. Wopke Hoekstra koncem minulého týdne odmítl, že by Evropská komise uvažovala o změně pravidel u snižování automobilových emisí. „Ne. Odpověď je ne,“ prohlásil, jak Ekonomický deník informoval. Nizozemec Wopke Hoekstra je přitom stejně jako předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová součástí frakce Evropské lidové strany (EPP). Frakce v polovině minulého týdne zveřejnila návrh pozičního dokumentu k zajištění konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu i s konkrétními požadavky.

Podle člena frakce EPP a europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) si musí komisař Hoekstra uvědomit, že je nutná změna v aktuální politice a že nebude mít finální slovo. „Ze své pozice by měl vést debatu nejen s představiteli autoprůmyslu, ale i členskými zeměmi, kde se ten postoj mění. Slepě trvat na přístupu, který je z mnoha stran kritizovaný, není nejlepší start v nové funkci. Věřím, že bude naslouchat všem stranám a k nutným úpravám nakonec dojde,“ upozornil. Zdechovský také dodal, že Evropská lidová strana minulý týden přišla s kvalitními návrhy, které utlumený evropský autoprůmysl podpoří.

Změnu by uvítal i další člen lidovecké frakce EPP a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). „Vhodnou reakcí na kolísající poptávku po nízkoemisních autech by mohlo být rozložení propočtu flotilových emisí do více, přesněji tří let,“ sdělil Ekonomickému deníku.

Mohlo by vás zajímat

Uvedl také, že z jeho jednání s vedením mnoha automobilek vyplynulo, že obavy z plnění přísnějších emisních cílů od roku 2025 souvisí s nestabilní poptávkou po nízkoemisních vozech v kombinaci s tím, že cíle se hodnotí ročně. S alternativou rozložení plnění emisních cílů do tří let se ztotožnila i Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA).

K vyjádření nizozemského eurokomisaře pro klima a čisté hospodářství Ekonomickému deníku Niedermayer sdělil, že debaty o možném rozvolnění emisních cílů pro automobilky se pro mnohé staly symbolem snahy přenastavit klimatické závazky, které země Evropské unie přijaly a odpověď komisaře Hoekstry může být v tomto ohledu jasným signálem, že cíle v ochraně klimatu plnit musíme. „S tím souhlasím, stejně jako s tím, že bez snížení emisí v dopravě těchto cílů nedosáhneme. V automobilovém průmyslu však došlo k mnoha změnám. I proto EPP vyzývá k revizi dlouhodobých cílů pro rok 2035,“ poznamenal.

Dodal, že sám osobně považuje za klíčové, aby revize neohrozila ambice v oblasti dekarbonizace. „Jednání s automobilkami mě navíc přesvědčují o tom, že cíle pro rok 2035 splnitelné jsou. Co se příštího roku týče, jsem přesvědčen, že případné prodloužení období pro propočet flotilových emisí z jednoho na tři roky by mělo pouze minimální dopad. I z tohoto důvodu jsem tento návrh aktivně vyjednával,“ doplnil.

Úplně jiná situace

Vyjádření nizozemského eurokomisaře pro klima a čisté hospodářství pobouřilo europoslance Ondřeje Krutílka (ODS) z konzervativní frakce ECR. „Stanovisko komisaře Hoekstry mne štve. Měl by si uvědomit, že jsme v úplně jiné situaci, než když se zákaz přijímal. Stačí se podívat, v jakém stavu je evropský automobilový průmysl. Pokud na zákazu bude Komise dál trvat, nestane se ničím jiným než prodlouženou rukou čínských automobilových lobbistů,“ sdělil Ekonomickému deníku europoslanec Ondřej Krutílek.

ECR by podle Krutílka měla jednat s EPP, ale i dalšími frakcemi, o společném textu k automobilovému průmyslu, který podle něj půjde do Evropského parlamentu na lednovém plénu. Evropská komise by měla podle Krutílka co nejdříve přijít se zacílenou legislativní změnou, která odvrátí mnohamiliardové pokuty hrozící za neplnění přísných emisních limitů oxidu uhličitého a následně by měla komplexně přehodnotit celou regulaci. „Podle mě není fér trestat automobilky za zpomalující se prodej elektromobilů v EU, se kterým se nepočítalo,“ poznamenal Krutílek.

Za skupinu ECR Krutílek společně s kolegou europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) připravili rezoluci se třemi požadavky na Komisi. „Jde jednak o zmíněné urychlené řešení otázky pokut, uspíšení revize nařízení o emisích již na příští rok, a v jejím rámci zrušení faktického zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035, voláme po technologické neutralitě,“ zmínil.

Směrem ke konkurenceschopnosti

Evropský automobilový a dodavatelský průmysl čelí podle dokumentu frakce EPP nebývalému tlaku v důsledku vnějších i vnitřních výzev. Dochází k narušení hospodářské soutěže, zejména ze strany silně dotovaných čínských výrobců, spolu s obtížnými lokalizačními faktory, jako jsou vysoké náklady na energii a rozsáhlé regulační požadavky.

„Navíc poptávka po automobilech obecně – a zejména po elektromobilech – rychle klesá. Současně se odvětví přizpůsobuje cílům EU v oblasti klimatu a životního prostředí – nejvyšším na světě – a zároveň zvládá naléhavou potřebu přechodu na digitální technologie,“ zmiňuje dokument.

Píše se v něm, že skupina EPP podporuje návrh předsedkyně Komise zahájit strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu. Debat, které povede předsedkyně Ursula von der Leyenová, se mají účastnit i zástupci automobilového průmyslu, Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady EU. „Skupina EPP požaduje, aby na základě tohoto dialogu byla definována ucelená strategie EU, která pomůže odvětví zvládnout různé výzvy a přezkoumá platný regulační rámec EU,“ uvádí se v dokumentu.

Ten zároveň řeší, že by zákaz Evropské unie pro rok 2035 týkající se prodeje nových automobilů produkujících oxid uhličitý „měl být zrušen“, aby bylo možné prodávat auta se spalovacím motorem, která jezdí na biopaliva a další alternativní paliva, i po tomto datu.

Zákon by měl být také změněn tak, aby podporoval plug-in hybridní automobily, které obsahují elektrickou baterii a spalovací motor, uvádí se v návrhu. EPP požádala Brusel, aby v příštím roce provedl včasnou revizi politiky a provedl změny.

„Revizi zákazu spalovacích motorů považuji za nutnou a nevyhnutelnou. Jsem moc rád, že EPP má stejný postoj jako my v ODS a ECR. V Evropském parlamentu se tak po dopise Ursule von der Leyenové, který jsem dal dohromady s Alexandrem Vondrou a jejž podepsalo celkem 117 poslanců z 23 členských států, začíná formovat slušná skupina poslanců, kteří budou tlačit na přehodnocení zákazu,“ konstatoval Krutílek.

Dokument EPP řeší i cenovou dostupnost elektromobilů, rozvoj elektrické sítě, zajištění a funkčnosti nabíjecí infrastruktury a také na instalaci nabíjecích míst v budovách.

Nutné je podle EPP zajištění rovných podmínek pro domácí a zahraniční výrobce. Pokud dochází k nekalým praktikám, jako je dumping nebo nespravedlivé subvence, musí Evropská unie podle dokumentu přijmout vyrovnávací opatření. „Automobilový průmysl EU je zároveň vysoce závislý na kritických surovinách (CRM) pro výrobu baterií, které jsou z velké části dodávány z malého počtu zemí. EU musí diverzifikovat a zabezpečit své dodavatelské řetězce, aby zajistila dlouhodobě udržitelnou výrobu,“ konstatuje se v dokumentu.

Evropa ale zároveň podle něj musí posílit své celosvětové prvenství v oblasti inovací v automobilovém průmyslu investicemi do perspektivních technologií, jako je autonomní řízení, umělá inteligence a alternativní paliva. Posílení kapacit v oblasti výzkumu a vývoje má pak umožnit Evropské unii účinně konkurovat na globálním trhu.

Česko po boku Itálie

Na zmírnění pokut automobilkám za neplnění emisních cílů a udržení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu apeluje také Česká republika spolu s Itálií. Takzvaný non-paper, který souběžně publikovala i Itálie, má podle mluvčí resortu dopravy Aleny Mühl tři hlavní cíle.

Požaduje urychlení revize nařízení o emisních normách oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a lehká užitková vozidla na rok 2025, odložení sankčního mechanismu za nedodržení emisních cílů, aby se zabránilo sankcím, které by výrazně omezily schopnost průmyslu znovu investovat do inovací a realistické přehodnocení konečného emisního cíle pro rok 2035 s důrazem na technologickou neutralitu.

„Naší snahou obecně je podpořit konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu, víc zohlednit princip technologické neutrality a také samozřejmě zachovat cenovou dostupnost aut,“ uvedla mluvčí. Dodala, že společný non-paper byl na konci října distribuovaný vybraným členským státům s tím, že cílem bylo oslovit podobně smýšlející partnery. V současnosti má podle mluvčí Česko podporu Slovenska, Bulharska, Rumunska a Chorvatska.

„Intenzivně jednáme s Rakouskem a dalšími státy. Víme také, že otázku pokut chce řešit i Francie. Věříme, že pokud se najde dostatečná podpora, podaří se nám zabránit pokutám, které by automobilkám znesnadnily investice do inovací a v důsledku tak ohrozily technologický vývoj nutný pro zelenou tranzici,“ zakončila mluvčí.